Už v dětství si Tereza Španihelová začala uvědomovat, že v jejím životě není něco v pořádku. Narodila se totiž v chlapeckém těle. „Chvíli trvalo, než jsem si to uvědomila. Začalo to asi v šesti letech. Už jako malá jsem brala mamce časopisy s oblečením a koukala jsem na módu a šaty. Nevěděla jsem, co se se mnou děje. To byly první náznaky. To, že malý chlapeček ujíždí na módních časopisech od mámy. Jen jsem si připadala ukřivděná, že nemůžu nosit ženské věci,“ svěřila Blesk.cz Tereza, která o své přeměně natáčí videa na YouTube.

Video
délka: 07:58.04

Rozhovor s transsexuálkou Terezou Veronika Ničmanová, Jan Jedlička

Cesta za proměnou ale nebyla jednoduchá a nesla s sebou velké oběti a překonání nejrůznějších strachů. „Bála jsem se, že mě společnost, kamarádi odsoudí. Byla jsem typický muž. Po coming outu se lidi distancovali. Je to dané také tím, že do mě by to nikdo neřekl. Měla jsem 100 kilo, bavily mě chlapské věci, zbraně. Ostatním to trvalo dlouho, než to přijali,“ uvedla Tereza, která se dnes živí natáčením videoklipů, reklam nebo fotografováním. 

Pro ženy, které znaly Jakuba, musela být proměna doslova nepochopitelná. Jakub byl totiž opravdu dokonalým mužem. Atraktivním, empatickým a vtipným společníkem, kterému na první pohled testosteron opravdu nechyběl. „Jakub byla hraná role. Tehdy jsem chtěla tomu okolí i sama sobě natolik dokázat, že jsem dokonalý muž, že jsem si vybírala ryze mužské zábavy a povolání,“ vysvětlila Terka.

S proměnou ale všechno klučičí skončilo. Terka musela podstoupit mnoho vyšetření fyzických i psychologických. „Nejvíc bolestivé na mojí přeměně bylo odstraňování vousů. Měla jsem je moc husté a laser je strašně bolestivý. To mě zatím z fyzické stránky bolelo nejvíc. A z té psychické stránky, samozřejmě, nejvíc bolí urážky lidí, to, že tě odsuzují, protože si jdeš za štěstím. Já jsem se jenom rozhodla být svým způsobem šťastná. Ale ne všichni jsou takoví, existují naštěstí i ti, kteří nás berou,“ pokrčila rameny usměvavá brunetka, která má štěstí, že ji v jejím rozhodnutí podporuje její rodina.

Rodina to vzala podivuhodně dobře. Můj táta mi z legrace řekl, že pokud to je nějaký test, tak mi dá do huby. Ale jinak to vzali dobře. Kolem 18 nebo 19 let jsem se odstěhovala. Možná jsou zvyklí, že se o sebe starám sama a tak mi víc důvěřovali v mém rozhodnutí,“ uvedla Tereza s tím, že její rodina nic nezpochybňovala.

A i když je to v jejím životě jako na houpačce, v budoucnu svému protějšku o své minulosti určitě lhát nebude. Ani by to nešlo. „Pravdy se nebojím. Budoucímu partnerovi určitě nic tajit nebudu. Těžko bych asi vysvětlovala nějaké fotky ze školy nebo tak. Takže určitě ne. A jestli si jednou najdu partnera, tak to bude dost velký charakter a tyhle věci hravě zmákne,“ uzavřela Terka se svým typickým úsměvem.

Fotogalerie
56 fotografií