Tělo však Lohniského, herce a režiséra, který měl být původně podle přání rodičů knězem, zradilo v nedožitých šedesáti letech. Osudný se mu stal třetí infarkt, natolik masivní, že mu nebylo pomoci. Přímým svědkem hercovy smrti na vrcholku zasněženého kopce v Jilemnici se stal Zdeněk Troška. „Dělal jsem asistenta režie Věry Plívové-Šimkové na filmu Krakonoš a lyžníci. S panem Lohniským jsme si na natáčení padli do noty, a dokonce spolu mluvili o tom, že jej obsadím do svého chystaného filmu,“ vzpomíná Troška s tím, že herec se zdál natolik v kondici, že by jeho blížící se konec nikdo neočekával.

Naposledy se Lohniský před kameru zimního filmu pro děti postavil 18. února 1980. Měl točit záběr, kdy z vrcholku kopce sjede na lyžích do údolí. Troška coby asistent se s ním vydal do stráně. „Šli jsme spolu na vrchol, on si nesl lyže a já se snažil zprovoznit nefunkční vysílačku. Ještě jsem mu říkal, ať na mě počká, že mu lyže vezmu,“ prozradil dnes slavný režisér.

"Těkal jsem očima mezi vysílačkou a cestou a najednou vidím, že si pan Lohniský lehl do sněhu. Řekl jsem mu, že to není vhodné místo pro odpočinek, ale hned jsem poznal, že něco není v pořádku. Protočila se mu bělma. Lékaři nám řekli, že by už mu nebylo pomoci, ani kdyby s námi na kopci byl zdravotník,“ dodává Troška, kterému kvůli nefunkční vysílačce chvíli trvalo, než k herci dostal pomoc.

Právě neblahé zkušenosti z natáčení filmu Krakonoš a lyžníci přiměly Zdeňka Trošku (66), autora cyklu komedií Slunce, seno... nebo Kameňák k tomu, aby už nikdy nenatáčel v zimě. Všechny jeho další filmy se proto odehrávají v létě, a je to prý i tajemství jejich úspěchu. „Na tom filmu se sešlo vše, co je pro filmaře nepřítelem. Sníh, děti a zvířata. Od té doby točím jen letní filmy,“ prozradil Troška s tím, že smrt oblíbeného herce atmosféru na natáčení jen umocnila. „Vždy byla brzo tma, kostýmy přes noc nestíhaly schnout na radiátorech a herci se ráno museli obléknout do mokrých šatů. Bylo to nepříjemné,“ dodal režisér.