Olgo, jsem ráda, že zvedáte po dlouhé době telefon. Vaši fanoušci se už obávali, že jste zmizela z povrchu zemského…

„Ale kdepak. Bydlím stále tam, kde jsem bydlela. Možná teď jenom víc cestuji. Vlastně jsem v cizině víc než doma. Vždyť mám pořád v L.A., odkud koukám na Pacifik, dům. Tak proč bych si to neužila? Konečně mám čas pro sebe…“

A to jste předtím neměla?

„Pořád jsem něco musela, stejně tak jsem se musela ke spoustě věcí nechat donutit. Teď jsem konečně svobodná, říkám dospělá. Nemusím nic a dělám si jenom, co chci. Nemusím se ani už o nikoho starat.“

Jak to?

„Všichni mně umřeli, i maminka, a dcera Sabrina, která navíc bydlí v New Yorku, je dospělá.“

To znamená, že jste úplně sama?

„Ale to ne. Mám sestru, ta má velkou rodinu, mám tetu, bratrance, sestřenice, všichni se, a celkem často, vídáme. Tím, že mi všichni umřeli, jsem myslela ty nejbližší: tatínka a maminku.“

Maminka vám takřka zemřela v náručí…

„Ano. V roce 1993 jsem se nadobro vrátila do Prahy a starala se vzorně o maminku asi devět let.“

Vraťme se ale k tomu, proč nejste mezi hereckými kolegy už léta vidět.

„Vždyť mi bude za rok 70 let. Prosím vás, kdo by se na mne chtěl koukat? To mám ukazovat vrásky?“

Stopy obrovské krásy jsou na vás ale stále patrné, jako na Brigitte Bardot, fotografové by měli stále co fotit…

„Ale jděte. Nechci se fotit. Jenom kdyby byl důvod. A to je třeba, když natočím film. To mu logicky chci dělat reklamu, dávám rozhovory a fotím se. To má pro mě smysl. Jinak ne. Chci klid.“

Vy nejste asi ta herecká hvězda, která si chce udržovat popularitu, i když léta před kamerou nestojí?

„To opravdu nejsem. Celý život jsem se podřizovala práci a upravovala podle ní svůj život. Bez kamery člověk vnímá život opravdověji.“

Do společnosti si ale stále ráda vyjdete…

„To víte, že ano. Ráda chodím do restaurací s kamarády, ráda nakupuji jako každá žena. Jen se prostě nepromenáduji na kolonádě, když je v Karlových Varech filmový festival, a nenavštěvuji mně nic neříkající recepce, kde chce na sebe každý jenom upozornit.“

Kdy jste si naposledy zahrála?

„A víte, že ani nevím? Počkejte, podívám se na internet. Ano, ano, byl to film Vrak z roku 1984.“

A s režisérem Václavem Vorlíčkem, který vás proslavil jako nejkrásnější ženu Evropy a snad i celého světa, ve snímku Jessii?, se stýkáte?

„Ano. Tuhle nedávno jsme se zase viděli. Bylo to milé.“

A zahrála byste si ráda ještě v nějakém filmu?

„Nevím. Musela bych si to pořádně rozmyslet, číst tu roli. Znamenalo by to pro mě ale opět ztrátu svobody, takže by to bylo opravdu těžké rozhodování.“

Kdo je Olga Schoberová

Patří k ikonám českého a evropského filmu 60. let. Režiséři tvořili role přímo pro ni, aby v nich mohla zazářit její svůdná krása. Jejím prvním manželem byl americký herec a kulturista Brad Harris, s nímž ale žila jen krátce, v letech 1967–68 (mají spolu dceru Sabrinu). V roce 1968 se pak provdala za Johna Calleye, prezidenta společnosti Warner Brothers, a právě po jeho boku žila více než dvacet let v Hollywoodu obklopená luxusem a řadou hvězdných přátel a známých. V roce 1992 se rozvedli, načež Schoberová žila krátce ve Francii. Nakonec se po dlouhých letech vrátila do Prahy, kde dnes žije.

Fotogalerie
8 fotografií