Během dubna můžeme očekávat počasí jako na houpačce. Pěkně si s námi pohrává, a tak krásně prosluněné dny a hodiny se často střídají s dešťovými, nebo dokonce sněhovými přeháňkami. Aprílové počasí nás dokáže překvapovat každý den.

Dubnové pranostiky

Vojtěšsko-floriánská chladna (trvají zhruba od poloviny dubna až do začátku května) mohou být opravdu mrazivá a mohou stále ještě přinést mrazíky a sníh. Duben může být také prvním bouřkovým měsícem.Co všechno z toho naši předci - alespoň podle lidových pranostik - vypozorovali?

• Duben, ještě tam budem.

• Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.

• Duben hojný vodou – říjen vínem.

• Pakli mokrý a zimavý duben, jest úroda na víno.

• Studený a mokrý duben plní sklepy a sudy.

• Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.

• Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.

• Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.

• Jaký duben – takový říjen.

• Teplé deště v dubnu, teplé dny v říjnu.

• Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.

• V dubnu hrom – nebojí se mrazu strom.

• Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.

• Nechť si duben sebelepší bývá, ovčákovi hůl přec jen se zasněžívá.

• Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.

• Sníh dubnový jako mrva pohnojí.

• Dubnový sníh rodí trávu.

• Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.

• Mokrý duben – hojnost ovoce.

• Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.

• Na mokrý duben – suchý červen.

Pranostiky pro důležité svátky

Mnoho dubnových pranostik se váže ke konkrétních dnů. Čeho si všimnout na svátek Jiřího, Vojtěcha nebo Marka?

1. dubna: Hugo a apríl

• Copak by to bylo za duben, aby jaro nevyvedl aprílem.

• Prší-li na 1. dubna, bude mokrý květen.

• Prší-li na sv. Huga, bývá mokrý máj.

14. dubna: Vincenc

• O Vincenci vody plné koleje, na dobré víno ten rok naděje.
• Jasný den na Vincence dá hojnosti dobrého vína.

23. dubna: Vojtěch

• Prší-li na svatého Vojtěcha, neurodí se švestky.

• Když na Vojtěcha prší, nebude ovoce.

• Na svatého Vojtěcha když prší, trnky se neurodí

• Bouřky před Vojtěchem – déšť o žních 

• Na svatého Vojtěcha v polích samá potěcha

24. dubna: Jiří

•  Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.

•. Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.

• Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase dlouho po něm vyschne (a naopak).

• Před Jiřím sucho, po něm mokro.

• Je-li na svatého Jiří krásně, bude po něm jistě ošklivo.

• O svatém Jiří krásně-li a teplo, následuje nepříjemná a mokrá povětrnost.

• Jasný Jiří – pěkný podzimek.

• Hřmí-li před Jiřím, bude sníh po něm.

• Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře.

• Na svatého Jiří rodí se jaro.

25. dubna: Marek

Na svatého Marka deštivo – sedm týdnů blátivo.

Po teplém Marku se často ochlazuje.

Na svatého Marka, brambor plná řádka.

Co je vlastně pranostika?

Pranostika je žánr lidové slovesnosti. Jde o rčení, která se snaží dávat do souvislosti určité meteorologické jevy a roční dobu, založena jsou na dlouhodobé lidské zkušenosti. Je to tedy předpověď, která se týká určitých dnů či období, většinou ve vztahu k zemědělství a počasí.

Naši předci tedy letitým pozorováním vysledovali zákonitosti ve změnách počasí, které přetavili do pranostik. Některé používáme pravidelně, jiné naopak pomalu upadají v zapomnění. Příroda se totiž už většinou nechová jako v době našich babiček a dědečků. Ale i tak je v nich ukryto mnoho moudrosti a zároveň i poetiky starých časů.