Co se dozvíte:
1) Co znamená "na Hromnice o hodinu více" a Únor bílý, pole sílí
2) Jaké bude léto podle únorových pranostik?
3) Pranostiky pro svatého Valentýna, Popeleční středu, sv. Petra a Matěje.


Významným únorovým svátkem jsou Hromnice. Víte, proč se slaví a jakou událost si v tento den křesťané připomínají?

Kdy jsou Hromnice a jaký mají význam?

Hromnice, které každoročně připadají na 2. února, oslavují křesťané jako svátek Uvedení Páně do chrámu. Připomíná biblickou událost, kdy 40 dnů po narození přinesli Marie a Josef Ježíše do chrámu v Jeruzalémě, aby ho svěřili Bohu. Na Hromnice také definitivně končí vánoční období a je to úplně poslední termín pro úklid stromečků a betlémů jak v domácnostech, tak i v kostelech.

Hromničky jako ochrana

Hromničky jsou svíčky, které se v tento den žehnají v kostelech. Křesťané si je zapalovali jako ochranu při bouřkách a hromech, a odtud pochází jejich název.

Co znamenají známé pranostiky?

Notoricky známá pranostika "na Hromnice o hodinu více" připomíná, že zimní slunovrat a nejdelší noc v roce už jsou dávno za námi a den se stále více prodlužuje. Ráno je dříve světlo a jaro se už blíží.

Další známá pranostika Únor bílý, pole sílí poukazuje na to, že únorový sníh dělá polím dobře. Tím, jak začne v březnu tát, dostane se do půdy dostatek vláhy, což je důležité pro budoucí úrodu. 

Jaké bude léto? Odpoví pranostiky o počasí

  • Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
  • Je-li v únoru zima a sucho, bývá horký srpen.
  • Je-li na svatého Romana jasno, bude hojná úroda. (Podle křesťanského kalendáře je sv. Roman 28. 2.)
  • V únoru sníh a led, v létě nanesou včely med. 

Pranostiky pro významné únorové dny

2. února: Hromnice

  • Kromě známé pranostiky "na Hromnice o hodinu více" se ještě říká: "Na Hromnice jasná noc – bude ještě mrazů moc."

3. února: Blažej

  • Na svatého Blažeje, slunce ještě nehřeje.

9. února: Apolena

  • Svatá Apolena bývá v mlze často zahalena.

14. února: Svatý Valentýn a Popeleční středa

Zatímco datum svátku všech zamilovaných je neměnné, termín Popeleční středy, ve kterou křesťané zahajují 40denní půst, se určuje podle pohyblivého data Velikonoc.

  • Na Popeleční středu fouká-li vítr svěží, úrodný rok na to běží.
  • Na svatého Valentýnka sej přísadu do záhonka.

22. února: Petr

  • Když mrzne na Petra nastolení, mrznout bude 40 dní bez prodlení.

24. února: Matěj

  • Najde-li Matěj led, seká ho hned; nenajde-li led, dělá ho hned.
  • Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.
  • Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.

Další únorové pranostiky

  • Když únor vodu spustí, v led zas mu ji březen zhustí.    
  • V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá. 
  • Kdyby měl únor tu moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele.
  • Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
  • Je-li únor mírný ve své moci, připílí s mrazem březen i v noci.
  • Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
  • Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.
  • Co si únor zazelená, březen si hájí; co si duben zazelená, květen mu to spálí.

Co znamená únor? 

Původ názvu měsíce února se vztahuje ke slovesu nořit nebo jeho starší podobě unořovat. Význam slova únor je vykládán tak, že jde o měsíc, v němž dochází k oblevě, lámou se ledy a noří se do vody. 

Co je vlastně pranostika?

Pranostika je žánr lidové slovesnosti. Jde o rčení, která se snaží dávat do souvislosti určité meteorologické jevy a roční dobu, jsou založena na dlouhodobé lidské zkušenosti. Je to tedy předpověď, která se týká určitých dnů či období, většinou ve vztahu k zemědělství a počasí. Slovo pranostika vychází z řeckého prognósis (předpověď) a v Česku bylo zmíněno již Matoušem Benešovským v roce 1587. Některé používáme pravidelně, jiné naopak pomalu upadají v zapomnění. Připomeňte si s námi ty nejznámější.