Podle informací, které Blesku popsal Patrikův dlouholetý přítel Miloš Pokorný (61), byla ještě ve čtvrtek 27. listopadu ve hře možnost riskantní, avšak nadějné léčby.
Jednali o protonu
„Tehdy ještě svitla jiskřička naděje na léčbu. Samozřejmě by muselo být mnoho okolností, které by do sebe zapadly... Ale zvažovala se ještě možnost Patrika zavézt do Protonového centra,“ svěřil Blesku Pokorný s tím, že podmínkou ale bylo, že by Hezucký musel podstoupit i silnou chemoterapii.
„V neděli pak ale přišel primář z Homolky a řekl, že velká chemoterapie už nepřipadá v úvahu. A všechno se muselo zrušit... Prostě to už nebylo reálné,“ popsal Pokorný jen několik dnů předtím, než Patrik během pátečního odpoledne naposledy vydechl.
Agresivní nádor
Přestože se lékaři i blízcí a kamarádi do poslední chvíle snažili chytat každého sebemenšího zrnka naděje, Patrik Hezucký nakonec podlehl extrémně agresivnímu nádoru, který jeho tělo ničil neuvěřitelnou rychlostí.
Zemřel Patrik Hezucký (†55): Rádio Evropa 2 ladí smutné vlny Blesk
Nikola Hezucká (34) se dva dny po manželově smrti rozhodla děsivou diagnózu pojmenovat nahlas. „Nádor neznámého původu, který se bohužel odhalil až ve chvíli, kdy tiše metastazoval do jater,“ sdělila na svém instagramu. Krutou diagnózu se měl Patrik Hezucký dozvědět teprve 4. září 2025, aby o 93 dnů později jeho pozemská cesta definitivně skončila...
Minimum naděje
Ředitel Masarykova onkologického ústavu prof. MUDr. Marek Svoboda, PhD. (49), vysvětlil, proč je toto onemocnění tak zrádné. „Jde o nádory vzácné, ale velice agresivní, které mohou během několika týdnů metastazovat do různých orgánů,“ vysvětlil pro iDNES.cz.
„Šance na přežití nejsou příliš velké, v průměru se pohybují od čtyř do šesti měsíců. Jen patnáct až dvacet procent pacientů má příznivější vyhlídky na přibližně jeden až tři roky,“ řekl.
Smrtící rychlost
U nádorů neznámého původu se obvyklými vyšetřovacími metodami nepodaří v těle najít místo jejich původního vzniku. „Tato informace je přitom velmi důležitá pro volbu správné protinádorové léčby,“ upozornil profesor Svoboda.
„Nádory neznámého původu jsou vzácné. Bývá jich okolo dvou procent. V Česku je nových pacientů okolo sedmi stovek ročně,“ dodal věhlasný onkolog s tím, že přestože nejčastěji onemocní lidé ve věku od 60 do 75 let, neznamená to, že tento typ rakoviny nemůže postihnout i mladší pacienty.
