„Strýčku Vovo, pošli nám vodu,“ prosí děti Putina. Proč v Doněcku chybí pitná voda?
V okupovaném Doněcku došla voda. V ukrajinském městě, které je od roku 2014 dlouhodobě pod kontrolou nejprve proruských separatistů a od roku 2022 přímo Ruska, je problém s dodávkami pitné kohoutkové vody. Chybí ale i ta užitková. Město zavedlo přísné omezení dodávek a ceny vody balené vystřelily vzhůru. Tamní děti se obrátily dokonce na šéfa Kremlu Vladimira Putina.
„Situace přerostla do humanitární a ekologické katastrofy,“ píše se v otevřeném dopise, kteří doněčtí obyvatelé poslali do Moskvy. Ten zveřejnily kanály na Telegramu „Voenkor Kotenok“ a „Sinyaya Z Boroda,“ které mají dohromady přes milion sledujících. Podle dopisu místní okupační správa nedokáže lidem vodu zajistit.
Podle serveru Kyiv Post je v současnosti voda dostupná jednou za tři dny od 17:00 do 21:00 na základě rozvrhu. To je poměrně drastické omezení oproti krizovému zásobování, které fungovalo v posledních letech. Tehdy pitná voda tekla každý druhý den a obvykle po celý den. Lidé tak musí vodu skladovat v lahvích a kbelících, či dokonce za účelem mytí či splachování chytat dešťovku.
Na Telegramu se objevilo video zachycující jedno z improvizovaných zařízení na záchyt dešťové vody na balkóně jednoho z doněckých domů. Podle popisku se nachází v Kirovském obvodu. Ve stejném videu se pak objevují doněcké děti, které o vodu prosí samotného ruského vládce Putina.
„Věřím, že jste moudrý a silný, strýčku prezidente! Prosím, dejte nám ten nejjednodušší zázrak – vodu v našich domovech,“ říká jedno z dětí. „Voda je taková základní věc, ale pro nás je to luxus. My děti bychom měly běhat a smát se, ne čekat na dodávky vody. Strýčku Vovo, pomozte nám,“ dodává další dítě.
Ceny obyčejné balené vody v reakci na zvýšený zájem prudce vystřelily. V současnosti se ve městě a okolí prodává v průměru za 5 rublů za litr. To sice znamená cenu v přepočtu 1,33 koruny, ale také dvojnásobek toho, kolik platí obyvatelé okupovaného Mariupolu či Rostova na Donu v Rusku.
Podle bývalého poradce ukrajinského ministerstva zahraničí Antona Geraščenka nejsou na vině jen vedra, která od července Ukrajinu, na rozdíl od Česka, spalují, či zanedbaný stav potrubí. „Beznadějnost situace nespočívá v tom, že neexistuje způsob, jak dodávat vodu – kvůli netěsným potrubím, zničeným vodním přívodům a čerpacím stanicím. Skutečnou katastrofou je to, že voda sama o sobě fyzicky došla,“ napsal na síti X.
Proč se tak stalo, má několik vysvětlení. První z nich se týká činnosti, která se na Donbase provozuje už od 18. století - hornictví. Z hlubinných dolů se ale musí pravidelně odčerpávat podzemní voda, která se pak dále čistí či používá jako užitková. „Dokud byly doly v provozu nebo udržovány v suché konzervaci, byla voda pravidelně odčerpávána. Ale poté, co ruské síly v roce 2014 obsadily město, nejprve prodaly veškeré vybavení z těchto dolů jako šrot a poté vše jednoduše zaplavily,“ vysvětluje Geraščenko. Taková voda už pak využitelná není, protože ačkoliv ji tlak v dolech vytlačí na povrch, je kontaminována oxidem železitým.
I přes takový rozsah zanedbání podzemní vody v hornickém městě měl Doněck do začátku plné ruské agrese na Ukrajině vody dostatek. Kyjevská vláda ani legální vedení Doněcké oblasti přesídlené do Kramatorsku totiž nemohly přísun do separatisty ovládaného Doněcka utnout. Ohrozily by tím zásobování Volnovachy nebo Mariupolu, měst tehdy pod kontrolou Kyjeva. Potrubí, která na to bylo potřeba, ale zničily bojové operace současné války.
Rusům a jejich okupační správě tak momentálně nezbývá nic jiného než do Doněcka vozit vodu v cisternách. Jednu takovou kolonu zachytil Geraščenko ve výše zmíněném příspěvku na X. Doněcká správa sice ohlásila projekt na stavbu kanálu Don - Donbas, který měl do města přivést vodu z Ruska, ten ale vzápětí zkolaboval kvůli korupční aféře. Ruský náměstek ministra obrany Timur Ivanov, který měl na strategickou stavbu dohlížet, prý peníze zpronevěřil, kvůli čemuž byl zatčen.
Trochu jiná situace panuje na Krymu. Okupovaný ukrajinský poloostrov totiž čelí zejména nedostatku vody užitkové. Tamní zemědělství je totiž závislé na dodávkách vody Severo-krymským kanálem. Ty nejprve přerušila Ukrajina krátce po okupaci Krymu. Po obsazení části Chersonské oblasti okupační armádou v roce 2022 sice došlo k uvolnění toku vody v kanálu, Krymským zemědělcům to však ulevilo jen na chvíli. O rok později totiž ruský úder zničil Kachovskou přehradu na Dněpru, která zadržovala druhý největší objem vody na Ukrajině. Kanál začínající těsně za její hrází se tak záhy znovu ocitl bez vody.
