7°C
Varování šéfa armády Řehky: Válka Ruska s NATO je možná, Česko by bylo jejím účastníkem
Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky možná. Pokud by vypukla, Česko by bylo od první chvíle jejím účastníkem, řekl Řehka na dnešní konferenci ve Sněmovně na téma Vnitřní bezpečnost a odolnost státu. Zásadní k zabránění takovému scénáři je podle něho příprava a odstrašení.
„Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, což je pro nás ten nejhorší scénář, není nemožná, je možná,“ varoval Řehka. Armáda se podle něho snaží připravit se na konflikt vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, tedy Ruskem. „Protože Rusko dneska je na trajektorii konfliktu s aliancí,“ míní náčelník generálního štábu.
Vážení čtenáři,
pro dnešek končíme zpravodajství z rusko-ukrajinského konfliktu. Aktuální informace v online reportáži vám přineseme opět zítra.
Drazí čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině se odmlčí. Přejeme dobrou noc, na shledanou zítra.
Ukrajinská vláda přijala rozhodnutí, podle něhož muži ve věku od 18 do 60 let budou moci získat cestovní pasy pouze na území Ukrajiny. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž Kyjev dále zpřísnil pravidla mobilizace. O den dříve ukrajinské ministerstvo zahraničí oznámilo pozastavení konzulárních služeb pro muže v branném věku, kteří pobývají v zahraničí, a to do 18. května.
Tou dobou podle ukrajinské diplomacie vstoupí v platnost nový zákon, jenž mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Pokud by taková válka vypukla, velký díl armády by podle něho odjel bojovat v souladu s aliančními plány. Úkoly by se ale musely plnit podle Řehky také v Česku, které je podle něho tranzitním koridorem ze západu jak do Polska a do Pobaltí, tak na jihovýchod k Černému moři. Česká republika by musela zajistit armádní přesuny a přelety, místa soustředění, skladovací prostory či bezpečnost kritické infrastruktury. „Úkol je naprosto zásadní,“ zdůraznil náčelník generálního štábu, podle kterého by k tomu česká armáda potřebovala podporu dalších resortů. Koncepce rozvoje všech resortů a všech bezpečnostních složek musí počítat s válkou, uvedl.
I s ohledem na zkušenosti z nynější ruské vojenské invaze na Ukrajinu Řehka zdůraznil potřebu odolnosti státu a odbourávání zranitelností a závislostí, například co se týče dodávek surovin. Varoval ale také před závislostí na Číně v telekomunikacích.
Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík na konferenci řekl, že bezpečnostní situace v Česku je dlouhodobě velmi stabilní. Bezpečnostní rizika související s uprchlickou vlnou z Ukrajiny jsou podle něho zatím nízká, byť v Česku pobývá kolem 530.000 Ukrajinců. „Před ukrajinskou válkou jsme měli úroveň trestné činnosti Ukrajinců někde kolem 2,1 procenta, dneska máme 4,2 procenta,“ uvedl náměstek. Policie posílila podle něho sběr informací z komunity. „Zatím jsme nezachytili žádné zásadnější bezpečnostní hrozby,“ podotkl Kubík.
Ukrajinci v Česku podle něho čelí zejména podvodům v on-line prostoru, v jejich komunitě se vyskytují případy násilí. V souvislosti s trestnou činnosti Ukrajinců Kubík zmínil maření výkonu úředního rozhodnutí, které se týká zákazu řízení vozidel, a padělání a pozměňování veřejné listiny, které se týká ukrajinských řidičských průkazů
