9°C
Zamřížovaná čísla: Polovina vězňů v Česku „sedí“ tři a vícekrát, nejčastěji za krádeže
Narkomani, vrazi, násilníci? Kdepak. Nejčastěji v Česku končí lidé za mřížemi kvůli nenechavým rukám. Typický vězeň je pak muž v produktivním věku se základním nebo žádným vzděláním. Zajímavá fakta z vězeňství odhalil Český statistický úřad.
Český statistický úřad (ČSÚ) sečetl čísla k poslednímu dni loňského roku, kdy Vězeňská správa ČR (VS) zajišťovala 25 věznic, dalších 10 vazebních a tří detenčních ústavů. Trest si v nich odpykává 17 498 odsouzených, 1 438 obviněných a 116 chovanců detence. „Mezi odsouzenými jednoznačně převažují muži, je jich téměř 92 %,“ uvádí ČSÚ. Věkem se nejčastěji pohybují mezi 30 a 40 lety. Ve vězení si odpykávalo trest i 42 lidí mladších 18 let a také osm osob 80letých a starších. Průměrný trest má délku jeden až dva roky, případně dva až pět roků. „Podíl mladistvých v posledních 11 letech klesl z 0,69 % v roce 2012 na loňských 0,24 %,“ sdělili statistici i dobré zprávy.
Za katr odsouzené většinou poslaly krádeže, loni 7 375 osob. Za vraždu, která je až na desáté příčce, šlo do českých věznic 1 034 lidí, znásilnění se dopustilo 653 osob, včetně osmi žen. Průzkum také ukázal, jak často „sedí“ vězeňské stálice. Jen asi třetina odsouzených si odpykávala první trest. Podruhé se za mříže vypravilo přes 20 % lidí a potřetí 14 % vězňů. Čtvrtý a další pobyt za mřížemi absolvovalo 31 % odsouzených. Více než desáté odnětí svobody se týkalo 272 uvězněných. „Z doživotně odsouzených bylo ve vězení poprvé 23 osob, podruhé devět, potřetí tři a počtvrté pět,“ dodal úřad.
Makají a učí se
ČSÚ také odhalil, že více než polovina všech odsouzených má pouze základní vzdělání nebo jej ani nedokončili. „Proti běžné populaci má tedy osazenstvo věznic výrazný vzdělanostní hendikep,“ uvádí úřad. Jen koukáním do zdi ale vězni čas netráví. Denně jich loni do práce chodilo 7 255, dalších 735 se jich zapojilo do vzdělávacích programů, do terapeutických pak 639. Aby zlepšili svou šanci na budoucí uplatnění, dokonce 510 odsouzených se účastnilo práce bez odměny.
Vyšší kriminalita po pandemii
V roce 2022 bylo na území Česka registrováno 181 991 trestných činů. Meziročně více o 28 758 skutků, tedy o 18,8 %. „Zvýšení počtu kriminálních činů dává policie do souvislosti s úplným rozvolněním protipandemických opatření, která v letech 2020 a 2021 výrazně omezila pohyb osob ve veřejných prostorách. Poté, co byla všechna omezení zrušena, příležitostí pro páchání trestné činnosti opět přibylo,“ uvedl Pavel Černý z ČSÚ. Objasněno bylo 52,2 % skutků, o zhruba 5%, než v roce předešlém. Důvodem je hlavně narůstající podíl kriminality v kyberprostoru, jejíž pachatelé se hledají mnohem obtížněji.
Kolik stojí jeden vězeň?
Občany často zajímá, na kolik přijdou společnost náklady na jednoho vězně? „Když započítám kompletní náklady na Vězeňskou službu, která kromě práce ve věznicích zajišťuje i další služby, tak to vychází zhruba na 1 900 Kč na vězněnou osobu a den. To je sice velmi vysoká částka, ale v zemích, které si bereme za vzor, například ve Švédsku, je to v přepočtu kolem 3 500 Kč na vězně a den. Například ve Švýcarsku je to ještě více, přes sedm tisíc korun. Pokud ale ty částky pomáhají zajistit, aby vězněných bylo méně a do vězení se nevraceli, pak se vyplatí,“ uvedl pro ČSÚ generální ředitel Vězeňské služby ČR Simon Michailidis.
Cizinci za katrem
Statistici také sečetli, že k poslednímu prosinci loňského roku české věznice okusilo 1 459 cizinců. „Z nich 32 % tvořili Slováci. Druhou nejpočetnější skupinou byli Ukrajinci (15 %) následovaní Vietnamci (11 %).“ Tuzemský vězeňský systém poznali vězni ze 69 cizích zemí, včetně například Nepálu, Jamajky, Paraguaye nebo Bangladéše.
Víte, že... – ...důležitou pozici ve věznicích mají také služební psi. V závěru roku jich tu pracovalo 280, z nich 113 všestranných, 91 protidrogových a 76 s nedokončeným výcvikem nebo veteránů.
Témata:
Související
Tam se krade ve velkém 😁