Podle Kateřiny Polákové, vedoucí oddělení rezidenčních nemovitostí v Knight Frank tak s jarem končí období stagnace a vyčkávání. „Mění se také nároky kupujících. Lidé se mnohem více než kdy dřív zaměřují na kvalitu bydlení a mají vyšší nároky na jeho standard a doplňkové služby. Myslím si, že se narovnává poměr mezi cenou a kvalitou nemovitosti, což je v ostrém kontrastu oproti pandemickým letům, kdy se díky nízkým hypotečním sazbám draze a rychle prodalo v podstatě všechno,“ řekla Poláková.

Po skokovém nárůstu nájmů v minulém roce až o několik desítek procent se snížilo tempo jejich růstu, uvedla poradenská firma. Rozdíly v cenách nájemného jsou podle ní dány stavem jednotek nebo dostupností volných pronájmů v dané lokalitě. Podle analýzy Knight Frank se například na Praze 8 zvedl průměrný nájem v posledním půl roce o 11 procent, na Praze 3 naopak klesl o 5,3 procenta.

Cenu nájmu ve starších bytech by podle ředitele Bussiness Developmentu české investiční společnosti Passerinvest Eduarda Forejta mohl dále snižovat také tlak způsobený novou bytovou výstavbou. Důvodem může podle něj být proměnlivost ve finančních možnostech jedinců. Tím, že se finančně zajištěný člověk přesune ze sekundárního trhu do novostavby za sebou podle Forejta nechá na nájemním trhu levnější volný byt. Obdobně tomu ale může být také v případu přestěhování člověka z jednoho staršího bytu do druhého.

„Stará babička nutně nemusí jít do novostavby. Může to také znamenat, že se z bytu 3+1 přestěhuje raději do starší garsonky, protože nemá potřebu kvůli dětem či vnoučatům držet takto velký byt,“ dodal Forejt.

Fotogalerie
5 fotografií