„Odpadlík" ANO Vondrák: Potvrzuje se mi, proč jsem Pavla podpořil. A co Macura?

„Vnímám Petra Pavla jako nejen racionálně a věcně smýšlejícího, ale jako charismatického, jasně a srozumitelně se vyjadřujícího lídra, který má potenciál lidi stmelit. Považuji za důležité, že se mi potvrzuje to, proč jsem ho ve volbách otevřeně podpořil,“ hodnotí svou volbu Ivo Vondrák, pokračující jako nezařazený poslanec.

Za své rozhodnutí je rád také Macura, který posléze založil klub Jde to! „Rozhodně ano. Jsem vděčný, že máme po letech důstojného, lidského a empatického prezidenta, který je v mnoha ohledech opakem jak svého předchůdce, tak i svého soupeře z druhého kola prezidenských voleb. Jsem rád, že jsem jej mohl nejenom podpořit ve volbách, ale před několika týdny také osobně přivítat v Ostravě.“

Zprávy o Vondrákově odchodu z ANO se objevily v lednu letošního roku. Podobně jako první slova o tom, že svůj hlas hodí do volební urny Pavlovi. Jeho nespokojenost v ANO však pramenila už z koronavirové krize.

„Můj první vjem toho, že se věci nedějí správně, nastal v době pandemie COVID19. Chaotické rozhodování a nesystematičnost byla pro mne jako hejtmana nejen velkým problémem, ale i zklamáním. V době, kdy jsem kandidoval do předsednictva hnutí, jsem stále věřil tomu, že je stále možné se ubránit autokratickému rozhodování a vrátit ANO na trajektorii vnitřního demokratického vývoje. Nestalo se tak, naopak jsem zůstal v předsednictvu s touto představou osamocen. Další vývoj už asi všichni známe,“ vzpomínal Vondrák.

Pro Macuru byl odchod jen otázkou času, když si uvědomil, že jsou snahy o návrat hnutí k jeho kořenům předem odsouzené k nezdaru. Stejně tak i demokratizace vnitřních procesů.  

„Když jsem v létě 2014 začal s ANO spolupracovat, šlo o středopravé, proevropsky orientované a liberální hnutí. Dnes je zjevně populisticko levicovým subjektem, ale jeho vývoj zjevně nekončí, když je teď podle prvního místopředsedy hnutí Havlíčka pro změnu potřeba víc akcentovat vlastenectví a konzervativní hodnoty. Je zcela zřejmé, že hnutí ANO není postaveno na žádných hodnotách, ale jeho jedinou ambicí je sběr voličských hlasů napříč spektrem, zcela bez ohledu na následky,“ doplnil.

V dubnu opustil také primátorské křeslo. 

Vondrák přiznává, že mít za zády silnou stranu bylo velmi výhodné. V určité chvíli se ale jeho přesvědčení začalo od stranické politiky zásadně lišit. Dokonce přiznal, že se po vystoupení ze strany cítí mnohem lépe.  

Nebýt v ANO? „Nezávislost je do jisté míry osvobozující"

„Politika může být o vzájemném soupeření a konfrontaci, nebo o hledání konsensu a naplňování vizí. To nemusí být vždy jednoduché a může to obsahovat i nepříjemná řešení, která se musí vysvětlit i s rizikem, že ztratíte nějaké voliče. Já věřím v to poslední uvedené, a proto se v daný okamžik cítím mnohem více komfortně, protože nejsem vázán partajní politikou, ale vnitřní motivací. Z tohoto pohledu je nezávislost do jisté míry osvobozující,“ vysvětlil Vondrák.

Kromě něj a Macury začali v oblasti přibývat další rebelové. Jmenovat můžeme Macurovy náměstkyně Kateřinu Šebestovou a Zuzanu Bajgarovou. Klub ANO opustil také Karel Malík, Ondřej Němeček, Robert Čep, Miroslav Otisk a Maxim Pachomov.

Pavla v Ostravě vítali odpadlíci z ANO. Prezident dostal flašky na „doplnění“ skladu v Lánech

Co se týče dalšího „rozpadu“, Vondrák má jasný názor. „Štěpení na ostravské radnici je důsledkem toho, že někteří ucítili šanci stát se mocnějšími. Někdy u některých prostě převládnou ambice nad jejich skutečnými schopnostmi a chtějí se dostat k funkcím. Tomáš Macura byl výborný primátor a vždy vnímal svou funkci jako nástroj změny, nikoliv cíl. A tak to má být,“ sdělil.

Další vývoj se dá odhadnout jen stěží. Vondrák si je ale téměř jistý, že hnutí ANO obecně opustí principy liberálně pravicové politiky: „Nejen v Moravskoslezském kraji.“

Ani jako „odpadlík“ se ale nebojí ani kritiky vlády pětikoalice. Důkazem může být společný dopis Vondráka a Macury ministrovi vnitra Vítovi Rakušanovi (STAN), ve kterém žádají přehodnocení rušení pošt.

„S primátorem Macurou jsme reagovali proto, že ty změny byly nepřipravené, zbrklé a bez domýšlení důsledků pro starší lidi. Jsem ale svou podstatou zastáncem digitalizace a tvrdím, že právě uvedené oblasti musí tento princip implementovat. Chápu, že nejstarší z nás s tím mohou mít problémy, ale pro ty jsme vybudovali síť senior pointů, kde jim mohou mladší s touto strategickou změnou pomoci,“ rozvedl to Vondrák. Doplnil, že na funkční elektronický systém přešli například u kotlíkových dotací.  

Přestože přiznal, že mu téma není zcela blízké, mírně zhodnotil také plánovanou penzijní reformu nebo často diskutované škrty.

„O reformě důchodové reformy se hovoří hodně dlouho a stále není vidět světlo na konci tunelu. Myslím si však jedno, že budeme muset přeformátovat celý sociální systém s tím, že nelze rozdávat více, než co si vyděláme. Někdy mám totiž nepříjemný pocit, že se tak nečiní. Konsolidace se neobejde bez škrtů a ani bez navýšení daní,“ sdělil.

Vondrák: „Jsme dál než Ústecký a Karlovarský kraj" 

Ve volbách do krajských zastupitelstev Vondrák vstupoval s cílem transformovat kraj. Jako tehdejší rektor vysoké školy podle svých slov věděl, že Moravskoslezsko musí fungovat podle nových principů. Důležitost přikládal ekonomice s vyšší přidanou hodnotou, zároveň chtěl podpořit malé a střední podnikatele nebo zázemí pro sport a kulturu. Nejdřív to byl program RE:Start jako rámec transformace, který v rámci Evropské unie naplňoval Fond spravedlivé transformace.

„Dnes máme 10 strategických projektů, dokonce převyšujících svou alokaci. A chystáme a podáváme další projekty. Troufám si říci, že v daný okamžik jsme určitě dál než Ústecký a Karlovarský kraj. A dokonce bych řekl, že z pohledu připravenosti našich projektů patříme k nejlepším v EU,“ míní hejtman.  V budoucnu už podle něj Moravskoslezsko rozhodně nesmí být strukturálně postiženým krajem.  Místo toho by mělo být čisté, energeticky soběstačné a prosperující.

Ostrava má nového primátora: Místo Macury zvolili Jana Dohnala (ODS)

„Máme k tomu nakročeno, což dokazují i makroekonomická data, protože v roce 2021 jsme měli největší nárůst HDP 6,4% oproti ostatním krajům i Praze. Nelze se však spokojit pouze s dotačními programy. Naopak vidím budoucnost v rozvoji průmyslových a logistických zón, jakým je například oblast Mošnova, které budou financovat soukromí investoři,“ vysvětluje svou vizi.

Důležité jsou také inovace a výzkum – v kraji se nachází hned tři veřejné univerzity. Spolu s inovačním centrem by měly být i mezinárodně konkurenceschopné.

To všechno podle Vondráka vnímal i prezident Pavel.  „Označil nás dokonce jako kraj, který může inspirovat i ty ostatní méně úspěšné. Byla to taková malá neformální podpora tomu, o co se snažíme již řadu let.“