Expertka o útoku na Pavla. Česká dezinformační scéna se mění, politici konspirace šíří sami

Na seznamu, který si organizace vede, se aktuálně nachází 39 dezinformačních webů. Podle analytičky Bezpečnostního centra a hlavní autorky zprávy Veroniky Krátké Špalkové jde o meziroční pokles a číslo je dokonce nejmenší od roku 2019, kdy ale spousta webů vznikala v reakci na pandemii covidu.

Jako aktivní dezinformační weby Evropské hodnoty označují stránky, které publikují přes pět článků měsíčně a jejich měsíční návštěvnost překračuje dva tisíce. Zároveň prokazatelně šíří a podporují proruské narativy či dezinformace o covidu a neoddělují komentáře od faktických článků.

„Tyto weby se liší způsobem fungování – některé jsou více sofistikované, vytvářejí vlastní obsah a cíleně manipulují informacemi, jiné slouží jako platforma pro některé české politiky, ekonomy a  jiné veřejně činné osobnosti. Posledním typem pak jsou tzv. agregátory, jejichž jediným raison d’être je shromažďovat již vytvořený obsah a  dále jej šířit,“ uvádí výroční zpráva s tím, že pravděpodobná motivace jednotlivých provozovatelů je odlišná – někteří šíří dezinformace z ideologického přesvědčení, jiní to mají jako čistě podnikatelskou činnost.

Je to všechno lež: Rusové uvízli v Putinově alternativní realitě. Mnozí z ní chtějí ven

Důvodů, proč část webů zanikla, je podle Krátké Špalkové hned několik. Jednak je to krátkodobá blokace, kterou loni po vypuknutí války na Ukrajině nařídila česká vláda. „Některé weby úplně přestaly fungovat a dál svoji činnost neobnovily,“ vysvětluje analytička. Jiné se přesunuly na zahraniční domény, ale svým přesunem ztratily významnou část svého publika.

Dalším důvodem je, že Evropská unie a některé české iniciativy se zaměřily na demonetizování dezinformací v Česku. To znamená, že část inzerentů přestala na dezinformačních webech inzerovat, tyto weby přišly o zdroj příjmu a tak skončily. Některé to také vyřešily tak, že se přesunuly na sociální sítě a už fungují jen tam.

Postupný přesun na Telegram a VKontakte

Sociální sítě jsou vůbec stále silnější médium. Jeden z hlavních loňských trendů podle zprávy byl, že roste role individuálních dezinformátorů, kteří publikují dezinformace na sociálních sítích na vlastní pěst. Krátká Špalková si to vysvětluje tím, že publikum se s konkrétními osobami dokáže lépe identifikovat.

Ale i klasické weby mají na sociálních sítích stále větší moc. „Například za rok 2021 byla nejsdílenějším článkem na českém Facebooku konspirace z dezinformačního webu Aeronet,“ upozorňuje zpráva. Loni měly v rámci dezinformací nejvíce interakcí videa, nikoliv texty. Mezi jednotlivými sítěmi vítězí Facebook, Twitter, VKontakte, YouTube a Telegram.

Role Telegramu ve válce: Zakladatel sítě měl oplétačky s Rusy, setkal se i s Putinovým mužem

Zvlášť VKontakte a Telegram se těší čím dál většímu zájmu. „Řada českých dezinformátorů se postupně přesouvá právě sem, protože je méně pravděpodobné, že by za sdílení a šíření dezinformací byli dočasně zablokováni nebo by jejich účty byly trvale smazány,“ stojí v analýze.

Konspirace nově v politickém mainstreamu

Co se týče dalších trendů, proměňuje se styl příspěvků na webech. Podle Krátké Špalkové značný počet textů vyzývá k přímé akci formou demonstrací a  odporu proti vládním krokům. Dělo se to už v roce 2021, ale loni to pokračovalo, jen se měnila témata, proti kterým měli lidé demonstrovat.

Na dezinformačních webech také ubývají rozhovory s politiky. „V minulosti rozhovory politici poskytovali především Parlamentním listům a českému Sputniku. Od minulého roku je však na území Evropské unie Sputnik blokován, je velmi málo aktivní a  rozhovory se tam již neobjevují,“ uvádí zpráva.

Neznamená to ale, že by se politici od konspirací odklonili. „Dezinformace začaly pronikat do politického mainstreamu a celá řada politiků dezinformační weby pro šíření dezinformací, misinformací a manipulací již nepotřebuje. To je zároveň jeden z nejviditelnějších trendů, které jsme za minulý rok zaznamenali,“ popisuje analýza s tím, že konspirace se začaly objevovat i v oficiálních politických kampaních.

Nejpalčivější témata dezinformátorů

Evropské hodnoty identifikovaly pět hlavních témat, kterým se čeští dezinformátoři loni věnovali. První byla cenzura a údajné omezování svobody slova, což podpořila blokace webů, ale také zřízení pozice vládního zmocněnce pro boj s dezinformacemi. „Ze strany českých dezinformátorů to bylo vnímáno jako vytvoření nějakého cenzurního úřadu, takže to bylo nosné téma naší lokální scény,“ vysvětluje Krátká Špalková.

Fialův „krotitel“ dezinformací Klíma končí. Premiér: Je třeba přejít ke konkrétním aktivitám

Dezinformátoři se také věnovali energetické krizi, kterou interpretovali jako výsledek počítání české vlády. Dále to byla válka na Ukrajině, jednak ze zahraničního hlediska, kdy weby různě ohýbaly zásadní momenty války, jako byl masakr v Buči nebo bombardování porodnice v Mariupolu, obecně podporovaly proruské postoje. Ale také rozebíraly reakci české vlády na válku, přijímaní uprchlíků apod.

Posledním tématem byl covid, který, i když v druhé polovině loňského roku hodně ustoupil do pozadí, stále nezmizel. Podle analytičky mnoho projektů, jež vzniklo čistě za účelem šíření covidových dezinformací, loni přesedlalo na zahraničněpolitická a bezpečnostní témata, což označuje za zajímavý obrat.

Hořící vlajky EU stále nad AI Pavlem vedou

Nástroje umělé inteligence zatím čeští dezinformátoři podle Kratké Špalkové nevyužívají. „Zatím to není v Česku úplně norma. Jsou to různé typy koláží, to nejsou úplně manipulace, to jsou spíš obrázky, které mají vyvolat silnou emoci. To jsou takové ty obrázky, na kterých je evropská vlajka v plamenech a podobné věci (...) To je hodně typické pro české dezinformátory,“ popsala pro Blesk Zprávy, jak obvykle příspěvky vypadají.

„Pokud se snaží manipulovat, tak ne úplně obrázkem, který vytvoří umělá inteligence, ale třeba tím, že k nějaké události přiřadí obrázek, který k tomu vůbec nepatří, respektive typicky se snaží poukázat na násilné nepokoje migrantů ve Švédsku tím, že k tomu připojí fotografii nějaké revoluce z Blízkého východu z roku 2008,“ dodává analytička.

Na internetu koluje falešné video. Podívejte se na originál, jak jsem odpověděl jedné paní v Ostravě na její otázky. Na závěr uvidíte, jak mou odpověď sestříhali. Lež a manipulace ale v těchto volbách nezvítězí. Sdílejte prosím pravdu. pic.twitter.com/SsRh2Oiudg

— Petr Pavel (@prezidentpavel) January 22, 2023

Deepfake (umělou inteligencí vygenerované video, pozn. red.) a zmanipulovaná videa se podle ní začala objevovat až teď a sporadicky. „Bylo to třeba to video během prezidentské kampaně, kde měl prezident, tehdy ještě kandidát Petr Pavel, mluvit o tom, že Česká republika půjde do války s Ruskem a proběhne nějaká všeobecná mobilizace. To bylo video, které bylo zmanipulované,“ říká Krátká Špalková.

Podle jejího mínění běžný český dezinformátor nemá schopnosti takový obsah tvořit. „Podle analýzy ministerstva vnitra, podle CHH (Centrum proti hybridním hrozbám, pozn. red.), tohle video bylo poprvé publikované na účtu na Telegramu, který se jmenuje neČT24, což je účet, který je ovládaný stejnými lidmi jako Sputnik. Takže tam schopnosti a zdroje jsou,“ uvádí analytička.

Sputnik, včetně jeho české mutace Sputnik Česká republika, je provozovaný ruskou státní tiskovou agenturou Rusko dnes. Stopy deepfake videa s Pavlem tudíž vedou do Ruska.