Britské korunovační klenoty: Co uvidíme na korunovaci Karla III. a jaká je jejich historie?

142 korunovačních klenotů má ve svých sbírkách londýnský Tower. Ne všechny se ovšem během korunovace Karla III. použijí. Kdyby se o to chtěl nový král byť jen pokusit, musel by během dne vystřídat 7 korun, jeho manželka pak o jednu méně.

Korunovace Karla III. ONLINE: Slavnostní koncert si užila i malá princátka!

Většina korunovačních klenotů je přitom mladší, než by řada lidí čekala. Důvodem je, že velká část původních klenotů se stala obětí Olivera Cromwella, který se snažil Anglii přetvořit na republiku a značnou část původních klenotů nechal roztavit nebo rozprodal. Řada z klenotů používaných v současnosti se tak datuje nejdále do roku 1661, kdy byl po obnově monarchie korunován Karel II.

• Panovnické koruny
  Koruna svatého Eduarda
  Britská imperiální koruna
  Další koruny britských panovníků
• Koruny pro královny manželky
  Koruna královny Marie
  Další koruny královen manželek

Panovnické koruny

S britským panovníkem je většinou spojována koruna svatého Eduarda, kterou jsou britští monarchové korunovaní, případně Britská imperiální koruna, ve které opouštějí po korunovaci Westminsterské opatství.

Korunovační klenoty ovšem obsahují dohromady sedm korun, které může nosit, nebo nosil britský panovník, řada z nich se ovšem nepoužívá, či na použití není ani připravená.

Koruna svatého Eduarda - bude použita při korunovaci

Nejvýznamnější koruna v den korunovace je koruna svatého Eduarda. Právě tou je nový britský panovník ve Westminsterském opatství korunován. Nový panovník si na ni ovšem příliš nezvykne, jako svatá relikvie totiž zůstává ve Westminsterském opatství.

Korunu nechal pro svou korunovaci vyrobit Karel II. v roce 1661 jako náhradu za původní korunu, kterou nechal roztavit Oliver Cromwell. V současné podobě váží přes dva kilogramy, po obvodu měří 66 centimetrů a je 30 centimetrů vysoká. Je vyrobená ze žlutého zlata a posázená více než 400 drahými kameny.

Ačkoli je považována za korunovační korunu, bude použita teprve k sedmé korunovaci. Kromě Karla II. s ní byli v 17. století  korunováni i Jakub II. a William III., následně ovšem panovníci dávali více než 200 let přednost lehčím korunám, a koruna svatého Eduarda tak byla pouze pokládána na oltář.

Znovu si ji nechal dát na hlavu až Jiří V. při své korunovaci v roce 1911. Zajímavostí je i skutečnost, že až do 20. století nebyla koruna osazena drahými kameny nepřetržitě a panovníci si je museli na svou korunovaci pronajmout a nechat do koruny vsadit a následně vrátit.

Britská imperiální koruna - bude použita při korunovaci 

Koruna svatého Eduarda ovšem není určena pro “každodenní” nošení panovníkem. Ten místo toho při oficiálních příležitostech využívá Britskou imperiální korunu. Ta byla původně znovu vyrobena rovněž roku 1661 Karlem II. Vzhledem k tomu, že je každým panovníkem používána mnohem častěji, existuje už její několikátá verze. Naposledy byla nová vyrobena v roce 1937 pro Jiřího VI., dědu Karla III.

Proti koruně svatého Eduarda váží jen asi polovinu, je vyrobena ze zlata, stříbra a platiny. Je posázená 2868 diamanty včetně kamene Cullinan II, známém i jako Druhá hvězda Afriky, a dalšími drahými kameny a perlami.

Cullinan II je přitom druhý největší drahý kámen vybroušený z největšího přírodního diamantu, který byl objeven v roce 1905 na území dnešní Jižní Afriky.

Imperiální koruna Jiřího I.

Další korunou mezi korunovačními klenoty je Imperiální koruna Jiřího I. Ten ji nechal vyrobit jako náhradu za imperiální korunu, kterou nechal vyrobit Karel II. Jiří I. se přitom svou Imperiální korunou nechal i korunovat. Koruna byla původně zdobena více než 260 perlami a více než 160 drahými kameny. V současnosti je z ní dochován pouze rám s vnitřní čapkou.

Imperiální koruna královny Viktorie

Další korunou, ze které se dochoval pouze rám bez drahých kamenů, je Imperiální koruna královny Viktorie. I tato panovnice se přitom nechala korunovat právě touto korunou.

Rám je vyroben ze zlata a má stříbrné úchyty na drahé kameny. Ty si Viktorie pro svou korunovaci pronajala a následně byly z koruny opět odstraněny.

Královská čelenka

Čelenku si nechala vytvořit královna Viktorie. V současnosti se dochoval pouze rám s čapkou z modrého sametu bez drahých kamenů.

Diamantová koruna královny Viktorie

Třetí koruna, která vznikla pro královnu Viktorii. Zlatá koruna bez vnitřní čapky je posázená 1187 diamanty. Královna si ji nechala vyrobit v roce 1870 a oblíbila si ji natolik, že je koruna zvěčněná na řadě jejích portrétů z posledních 30 let její vlády.

Po smrti Viktorie korunu využívala i královna Alexandra, součástí korunovačních předmětů se stala v roce 1937 z rozhodnutí krále Jiřího VI.

Indická imperiální koruna

Poslední panovnickou korunou, která je mezi korunními klenoty Velké Británie, je Indická imperiální koruna. Tu nechal v roce 1911 vyrobit král Jiří V. pro svou korunovaci indickým císařem. K tomu, aby korunovace mohla proběhnout přímo v Dillí, potřeboval ovšem novou korunu, protože vyvážet korunovační klenoty mimo Británii bylo nezákonné.

Vznikla proto koruna s pozlaceným stříbrným rámem, který nese přes 6000 drahých kamenů.

Korunovace Karla III.: Vše, co potřebujete vědět o obřadu a oslavách

Koruny pro královny manželky

Korunovační předměty myslí i na manželky britských panovníků, i když pro řadu z nich se nechávaly vyrábět koruny na míru. Přesto je i několik korun královen manželek součástí korunních klenotů.

Koruna královny Marie - bude použita při korunovaci

Camilla bude korunována korunou, která původně vznikla pro korunovaci královny Marie v roce 1911. Tu si přitom Marie původně zaplatila ze svého.

Koruna je vyrobená z pozlaceného stříbra a posázena více než 2000 diamanty. Pro korunovaci Camilly se na korunu vrátí diamanty Cullinan III a Cullinan IV, které předtím nechala přesunout do své koruny Alžběta, královna matka a později je Alžběta II. nosila jako brož. Původně koruna obsahovala i slavný diamant Koh-i-Noor, ten se ovšem do této koruny na základě přání královny nevrátí.

Kromě toho navíc budou z koruny odebrány čtyři z osmi polovičních oblouků, tak aby po vzoru koruny svatého Eduarda i dalších britských korun, měla jen čtyři.

Koruna Marie z Modeny (1685)

Koruna pro manželku Jakuba II., kterou využily i královny Marie II., Anna a Karolína. Vyrobena byla původně pro korunovaci roku 1685.

Je vyrobena ze zlata a v současnosti je osazena křemeny, kterými byly nahrazené diamanty, které byly jinak pronajímány pouze na korunovace.

Diadém Marie z Modeny

Společně s korunou byl pro královnu Marii vyroben i zlatý diadém. Ten byl doručen jen den před její korunovací a kromě královny Marie jej používala i její nevlastní dcera královna Anna.

Diadém byl určený pro cestu královny z paláce do Westminsterského opatství na korunovaci.

Koruna královny Alexandry

Královna Alexandra se dočkala na své korunovaci roku 1902 vlastní nové koruny.

Byla navíc použita při jediné korunovaci a to právě při korunovaci královny Alexandry. Součástí koruny přitom kdysi byl rovněž diamant Koh-i-Noor, o jehož vlastnictví se hlásí vedle Británie i Indie, Pákistán a Afghánistán.

Koruna Alžběty, královny matky

Nejnovější koruna pro královnu manželku pochází z roku 1937, kdy byla vyrobena pro královnu Alžbětu, manželku Jiřího VI. Ta byla vyrobena z platiny a posázena 2800 diamanty včetně kontroverzního kamene Koh-i-Noor.

Poslední oficiální příležitostí, kdy byla koruna k vidění jinde, než vystavená v londýnském Toweru, se tak stal pohřeb babičky současného krále v roce 2002, kdy byla vystavena na rakvi Alžběty, královny matky.

Hosté na korunovaci Karla III.: Dorazil William, Harry i děti Camilly. Česko zastoupil Petr Pavel

Žezla

Žezla si s korunovacemi spojují lidé stejně často jako koruny. Na korunovaci Karla III. a Camilly se představí celá řada žezel.

Panovnické žezlo s křížem

Panovnické žezlo s křížem vzniklo původně v roce 1661 pro korunovaci Karla II. Během let ovšem prošlo několika změnami. Tou největší pak na začátku 20. století.

Necelý metr dlouhé zlaté žezlo tvoří tři sekce oddělené smaltovanými límci. Vrch žezla je tvořen srdcovou smaltovanou konstrukcí, do které je zasazen diamant Cullinan I známý i jako Hvězda Afriky. Ten je největším kamenem vybroušeným z největšího nalezeného hrubého diamantu. Do držení britské královské rodiny se dostal, když jej vláda Transvaalské kolonie (ta se nacházela na území dnešní Jihoafrické republiky) zakoupila jako dárek pro britského krále Eduarda VII.

Žezlo má symbolizovat pozemskou moc britského panovníka a Karlovi bude dáno chvíli předtím, než dostane na hlavu korunu svatého Eduarda.

Panovnické žezlo s holubicí

Karel III. dostane stejně jako jeho předchůdci během obřadu dvě žezla. Kromě výše popsaného žezla s křížem dostane i žezlo s holubicí.

To je přes metr dlouhé a stejně jako první žezlo je rozděleno smaltovanými límci zdobenými drahými kameny do tří sekcí.

Toto žezlo má představovat duchovní roli britského panovníka s tím, že holubice má představovat Ducha svatého.

Královnino žezlo s křížem

Královnino žezlo s křížem, které by měla před svou korunovací dostat Camilla, je o třicet centimetrů menší, než to, které dostane Karel III.

Žezlo vzniklo v roce 1685 jako žezlo pro první korunovaci královny Mary, manželky Jakuba II. Původně bylo posázené diamanty, ty byly ovšem pouze pronajaté na korunovaci a později je nahradily kamenné krystaly.

Královnino žezlo s holubicí

Druhé žezlo, které královna obdrží, je necelý metr dlouhé žezlo s holubicí. To je vyrobené ze slonoviny a rozdělené do tří sekcí zlatými límci. Na vrchu žezla je holubice představující Ducha svatého.

Královské jablko

Další tradiční součástí je královské jablko. To britské je tvořené dutou zlatou koulí, která je na povrchu rozdělena do tří ploch pomocí zlatých pásků posázenými emeraldy, rubíny, safíry a diamanty.

Jablko má představovat křesťanský svět tím, že na jeho vrcholu je umístěn kříž. Tři plochy oddělené pásky drahých kamenů pak má představovat tři kontinenty, které znal středověký svět.

Zajímavostí je, že existuje i menší korunovační jablko. To bylo vytvořeno pro královnu Marii II., která vládla společně se svým manželem Vilémem III.

Prsteny pro krále a královnu

Jak Král, tak královna dostanou během korunovace na ruku i prsteny.

Panovnický prsten

Panovnický prsten se původně vyráběl každému královi na míru. Poslední byl ovšem vyrobený v roce 1831 pro korunovaci Viléma IV., ten svůj prsten následně odkázal své následnici královně Viktorii.

Ta si ještě nechala vyrobit vlastní korunovační prsten, který následně také odkázala Koruně. Každý další britský panovník od Eduarda VII. ovšem při korunovaci používal prsten vyrobený pro Viléma IV.

Prsten zdobí velký osmihranný safír, přes který je položeno pět rubínů, které dohromady tvoří kříž. Po obvodu je prsten zdoben diamanty. Při obřadu se panovníkovi dává na prsteníček.

Prsten pro královnu

Korunovační prsten pro královny byl původně osobním majetkem partnerek britských panovníků. Změna přišla až po korunovaci královny Adelheid, manželky Viléma IV.

Prsten, který byl pro ni vyroben, následně zdědila královna Viktorie, která jej odkázala Koruně.

Pokaždé, když byla ve 20. století korunována po boku krále i nová královna, využila při ceremonii tento prsten. 

Meče

Součástí korunovace bude hned několik mečů, které se objeví minimálně v procesí, které Karla III. dovede do Westminsterského opatství.

• Sword of State - Jde o meč, který nechal pro ceremoniální použití vyrobit král Karel II. v roce 1678 a používal jej při návštěvách parlamentu. Karel III. se s ním přitom už sám poznal, královna Alžběta II. jej využila, když jej korunovala Princem z Walesu.
• Sword of Offering - Jde o meč, který si měl následně nově korunovaný panovník ponechat. Nechal jej vyrobit král Jiří IV. pro svou korunovaci v roce 1821. Mezi korunovační předměty se ovšem natrvalo dostal až po více než 80 letech, kdy se jej rozhodl na své korunovaci použít Eduard VII.
• Sword of Temporal Justice - Tento meč je nesen v procesí před králem a má představovat královu soudní moc. Jde přitom o tradici, která se zrodila už ve 12. století. Meč, který bude použit při korunovaci Karla III., byl poprvé použit při korunovaci Karla I., a je tak jedním z korunovačních předmětů, který přežil Anglickou občanskou válku. 
• Sword of Spiritual Justice - Jde rovnou o meč, který je nesen v procesí odhalený a rovněž jde o předmět, který přežil občanskou válku. Tento meč má symbolizovat roli krále jako obránce víry.
• Curtana - Jde o meč s tupou špičkou. Stejně jako dva předchozí meče je nesen před králem v procesí, které jej vede k Westminsterskému opatství. Curtana má svou tupou špičkou symbolizovat královu milostivost.

Armily

Armily je speciální druh náramků, které panovník při své korunovaci dostane na ruce. Ty, které se budou používat při korunovaci Karla III., byly vyrobeny pro korunovaci jeho matky královny Alžběty II.

V současnosti jsou armily z 22karátového zlata s rytinami na vnější straně. Ve sbírkách korunovačních předmětů zároveň zůstaly i původní armily, které byly vyrobeny pro korunovaci Karla II. v roce 1661 a používány až do korunovace Jiřího VI.

Ostruhy

Král při své korunovaci dostane i ostruhy, které mají symbolizovat rytířské ctnosti. Ostruhy se původně přivazovaly králům k nohám, od dob Karla II. se jim ovšem pouze přidrží u kotníků, a v případě královen panovnic jsou dokonce pouze položené na oltáři.

Další korunovační předměty

Součástí korunovačních předmětů jsou i ampule a lžíce, které budou použité pro nakládání s křižmem. Zároveň čeká Karla III. oblékání. U toho ovšem není jisté, které části oděvu využije z existujících sbírek, a které budou pro něj vyrobené na míru. Je rovněž možné, že se korunovace Karla III. obejde bez některých z tradičních součástí oděvu, už nyní je například jasné, že do Westminsterského opatství zamíří v uniformě namísto tradičních punčoch a pumpek. Tradičně se ovšem panovník během korunovace obleče do následujících oděvů:

• Státní róba - Dlouhý plášť, ve kterém nový panovník přichází do Westminsterského opatství a který následně používá například i pro zahájení zasedání parlamentu. V historii si spíš každý panovník nechal šít nový, Karel III. ovšem využije róby, které byly ušity pro korunovaci Jiřího VI.
• Rubášová tunika - Panovník ji obléká přes své oblečení poté, co je pomazán křižmem. Stejně jako se státní róbou použije Karel III. tuniku, která byla ušitá pro korunovaci jeho dědy Jiřího VI.
• Supertunica - Supertunika je jedna z věcí, která by mohla být využita z předchozích korunovací. Alžběta II., stejně jako její otec využila supertunicu vytvořenou pro korunovaci Jiřího V.
• Korunovační štóla - Korunovační štóla je další tradiční součástí oděvu panovníka, která vzniká většinou nová na každou korunovaci.
• Imperiální plášť  - bohatě zdobený zlatý plášť vznikl původně pro korunovaci Jiřího IV. v roce 1821. Po korunovaci ovšem původně připadl děkanovi Westminsterského opatství za jeho podíl na korunovaci. Do vlastnictví královské rodiny se znovu dostal na začátku 20. století a byl použit při korunovacích Jiřího V., Jiřího VI. i Alžběty II.
• Korunovační opasek - Korunovační opasek, ke kterému se připevňuje jeden z korunovačních mečů, byl tradičně vyráběn pro každou korunovaci nový. Karel III. se ovšem podobně jako u dalších předmětů rozhodl využít opasek vyrobený pro Jiřího VI.
• Korunovační rukavice - I bohatě zdobená rukavice na pravou ruku, která je králi během korunovace nasazena, aby s ní držel jedno z žezel, se objeví na korunovaci již podruhé, stejně jako u řady dalších oděvů se Karel III. rozhodl použít rukavici z korunovace svého dědy.

Další nedílnou součástí korunovačních předmětů jsou korunky, které se používaly pro investituru prince z Walesu. Ta nejnovější přitom pochází z roku 1969 a byla vyrobená pro investituru Karla III. Důvod jejího vzniku je ovšem poněkud kontroverzní - Charlesův strýc, bývalý král Eduard VIII., původní korunku odvezl do zahraničí. Vzhledem ke kontroverzím spojených s titulem prince z Walesu se ovšem Williamova investitura neplánuje, a je tak možné, že korunky zůstanou v muzeích.

Naopak součástí korunovačního procesí budou i dvě žezla, která jinak reprezentují britského panovníka na zasedání obou komor parlamentu. Kromě toho bude v průvodu nesena i hůl svatého Eduarda, která je někdy označovaná za "Dlouhé žezlo".

Vystavení britských korunovačních klenotů

Britské korunovační klenoty jsou většinu času vystavené v Královské pokladnici v londýnském Toweru. V současnosti zde ovšem nenajdete nejcennější kusy v podobě Britské imperiální koruny a koruny královny Marie, které budou součástí korunovace.

Obě koruny by se ovšem do pokladnice měly vrátit nejpozději 26. května, kdy se v prostorách klenotnice má otevřít nová výstava o historii korunovačních klenotů i britských korunovacích jako takových.