7°C
Praha se dlouhodobě snaží navracet děti z dětských domovů právě do pěstounské péče. Stát se pěstounem není vůbec jednoduché, noví zájemci se musí často potýkat se střety se systémem náhradní rodinné péče. Sdílení zkušeností je proto pro pěstouny, jak ty stávající, tak zcela nové, velmi přínosné. Zrušení kojeneckých ústavů počítá právě s umisťováním dětí do náhradních rodin, to ale není vždy jednoduché.
„Systém náhradní rodinné péče je v České republice opravdu velice složitý a ne vždy stojí na straně dětí. Proto je třeba vytvořit zázemí, které dodnes pro rozvoj pěstounské a adopční péče chybělo. Náhradní rodiče potřebují bezpečný prostor, kde se mohou společně scházet. Kde mohou řešit své trable, navzájem si poradit, podpořit se, a to vše v soukromí, zatímco si jejich děti mohou hrát. Středisko pro podporu náhradních rodičů by tak mělo přispět nejen k udržení stávajících pěstounů, ale také vytvořit podmínky pro zajištění nových adoptivních rodičů či pěstounů,“ říká Radka Soukupová, ředitelka Centra služeb pro rodinu a dítě a dětský domov Charlotty Masarykové.
Podle radní pro sociální oblast, jíž je Alexandra Udženija (ODS), se Praha snaží najít náhradní domov asi 200 dětem ročně. „Pro dítě je nejlepší, aby vyrůstalo v milující rodině, bezpečné zázemí proto musí mít i pěstouni. Praha dlouhodobě podporuje asi 1 500 pěstounů a poručníků,“ sdělila.
V jednopatrové budově, která patří hlavnímu městu, je herna pro děti, dvě víceúčelové místnosti, v nichž se mohou konat vzdělávací akce či volnočasové aktivity pro děti. V objektu jsou i prostory pro setkávání pěstounů se zástupci oddělení pro sociálně-právní ochranu dětí či psychologů a nechybí ani co-workingová místa.
Je zde k dispozici i tzv. re-use centrum, které díky darům může pěstounům pro děti nabídnout zejména oblečení, obuv, hračky, kočárky, knihy, kola nebo odrážedla. Všechny tyto věci získalo Centrum z darů. Vybavení bude sloužit nejen pěstounům, ale výhledově i nízkopříjmovým rodinám a dětem z dětských domovů.
