9°C
Zájemci o poslední rozloučení zaplnili celé prostranství před obřadní síní, stovky z nich se však musely spokojit jen s přenosem na venkovní obří obrazovce.
Úderem 14. hodiny začala hrát Ústřední hudba Armády ČR a nad Ústředním hřbitovem v Brně přeletěly stíhačky JAS-39 Gripen.
Posledního loučení se v do posledního místa zaplněné obřadní síni brněnského krematoria zúčastnili syn Jiří a dcera Zuzana s rodinami, stejně jako řada významných hostů včetně britského velvyslance v ČR Matthew Fielda či kardinála Dominika Duky. Nechyběla ani brněnská primátorka Markéta Vaňková či hejtman Jan Grolich.
Řehka: Navždy bude naším vzorem
Při pohřbu s vojenskými poctami držela stráž čestná jednotka, zazněly česká i slovenská státní hymna. Hlavního projevu se ujal náčelník generálního štábu Karel Řehka. Uvedl, že generál Boček byl posledním pojítkem se slavnou historií československých stíhacích pilotů královského letectva za druhé světové války.
„Generál Boček byl pro nás velkým vzorem a inspirací. Budeme si ho vždy vážit jako výborného vojáka a také jako skromného člověka. Budeme si ho pamatovat nejen proto, co vykonal pro svoji vlast, ale také pro jeho elán, nadšení, energii a eleganci, s jakou bral život," řekl Řehka.
Čestná salva na pohřbu armádního generála Emila Bočka v Brně. Hynek Zdeněk
Další řečníci z řad české armády vyzdvihli nejen bojové zásluhy Emila Bočka, ale i jeho přátelskou povahu při osobních setkáních. V závěru se slova ujal i kardinál Dominik Duka.
Mezi proslovy zazněla řada populárních skladeb. Generálu Bočkovi hráli mimo jiné i evergreen Montgomery, náboženskou píseň Blíž k tobě, Bože můj nebo chorál Už z hor zní zvon. Nechyběla ani světoznámá skladba Jaromíra Vejvody Škoda lásky a Bočkova oblíbená lidovka Vínečko bílé.
Zájem veřejnosti
Poslední rozloučení s vojenskými poctami korunoval přelet armádních vrtulníků a stihaček nad Ústředním hřbitovem, což korespondovalo s mottem uvedeným v Bočkově parte. Nad obrázkem britského stíhacího letounu Spitfire je příznačně napsáno Vzhůru ke hvězdám.
Zájem veřejnosti o poslední rozloučení byl velký. Stovky lidí se tlačily před budovou smuteční síně, na které byla umístěna velkoplošná obrazovka.
Bojoval o Francii, v Británii do RAF
Z nacisty obsazeného Československa odešel Emil Boček v 16 letech. Zúčastnil se bojů o Francii, poté v Británii vstoupil do RAF, kde působil jako mechanik. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě a od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů.
„Tam bylo dobře. Ty spitfiry, to byly perfektní mašiny. Nebylo to náročný, bylo to moc dobrý. Mladí jen chtějí vědět, kolik jsem sestřelil nepřátelských letounů a já je musím vždy zklamat, když odpovím, že žádný," zažertoval v jednom z rozhovorů Boček, který doprovázel spojenecké bombardéry nad Evropu nebo útočil na německé pozice na zemi.
Po válce se stal nepohodlným
Po válce se jako příslušník nekomunistického odboje stal nepohodlným a v březnu 1946 byl z armády na vlastní žádost propuštěn. Zařídil si opravnu motocyklů. Po komunistickém puči pracoval v podniku Mototechna, později se až do odchodu do důchodu v roce 1988 živil jako soustružník.
Setkal se s královnou Alžbětou II.
Po pádu komunistického režimu působil mimo jiné v Československé obci legionářské, kde se stal místopředsedou republikového výboru, či jako předseda Svazu letců RAF v Brně. V březnu 1996 se osobně setkal ke krátkému rozhovoru s britskou královnou Alžbětou II. při její návštěvě Brna za doprovodu prezidenta Václava Havla.
Vojenské pocty i dopis od krále Karla III.
Do generálské hodnosti povýšil Emila Bočka prezident Miloš Zeman. V květnu 2014 jej jmenoval brigádním generálem, o tři roky generálmajorem. V květnu 2019 ho povýšil do hodnosti armádního generála ve výslužbě. Za bojové hrdinství obdržel Emil Boček i vysoká československá a britská válečná vyznamenání. Prezident Václav Klaus mu v roce 2010 propůjčil nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva vojenské skupiny III. třídy.
Krátce před smrtí obdržel Emil Boček i dopis od britského krále Karla III. Panovník mu adresoval nejvřelejší gratulace a také uvedl, že "nezdolná statečnost, odhodlání a oddanost povinnosti Bočka a jeho spolubojovníků nebudou ve Velké Británii nikdy zapomenuty".
V 93 letech ještě jednou do stíhačky
V Brně, kde Boček žil, po něm pojmenovali tramvaj, je také čestným občanem rodného města. V létě 2016 se stal jedním z nejstarších pilotů stíhacího letounu Spitfire. Za knipl stíhačky, se kterou se v Británii účastnil bojů proti nacistickému Německu, usedl na londýnském letišti Biggin Hill. V 93 letech převzal během letu řízení, ve vzduchu strávil necelých 30 minut.
Proslul osobitým humorem
I při oslavě svých kulatin na konci letošního února nezapřel Emil Boček svůj pověstný nadhled a humor. „Já nic neslavím, já jsem spokojenej, když je člověk zdravej a žravej, jak se říká, takže je to dobrý," reagoval na záplavu přání od českých a zahraničních osobností.
