Česká a slovenská vláda probraly v Trenčíně Ukrajinu: Klíčem je jednota EU a NATO, tvrdí

„Důležitým faktorem je i pokračování v cíleném tlaku na Ruskou federaci v podobě důkladného dodržování sankcí ze strany EU a jejích partnerů, bránění jejich obcházení a vytváření mechanismů vyvozovaní odpovědnosti za zločiny spojené s touto agresí,“ píše se v prohlášení, které ČTK poskytl tiskový odbor úřadu slovenské vlády.

Podle Fialy a Hegera je v životním zájmu Česka a Slovenska pokračovat v obraně klíčových hodnot jako jsou svoboda, demokracie, lidská práva či spravedlnost, ačkoli válka na Ukrajině negativně ovlivňuje občany bývalého Československa.

Vláda prodloužila kontroly na hranicích se Slovenskem. A nové milostivé léto míří i na daně

Oba premiéři se vyslovili pro hledání způsobů, jak účinněji spolupracovat v boji proti hybridním hrozbám, ale i proti kybernetickým útoků a různým formám zastrašování. „Pod vlivem hybridního působení Ruské federace jsou podkopávány právě základy demokracie či právního státu a je ohrožována vnitřní soudržnost a společenský smír,“ uvedli v dokumentu předsedové vlád.

Fiala a Heger rovněž poukázali na přetrvávající blízké vztahy mezi Českem a Slovenskem, mimo jiné na zvyšující se obchodní výměnu a posílení přeshraniční spolupráce. Za potřebné označili investice do inovací, lidí a vývoje zelených technologií, jakož i posilování energetické bezpečnosti, přičemž oběma zemím se podle premiérů daří snižovat závislost na energetických dodávkách z Ruska.

Děkuji @eduardheger za srdečné přivítání v Trenčíně na společném zasedání našich vlád. pic.twitter.com/QDkQf7qb3O

— Petr Fiala (@P_Fiala) April 3, 2023

Cílem České republiky i Slovenska je hledat společné projekty, které oběma zemím zajistí posílení energetické bezpečnosti a spolehlivé dodávky energie, řekli premiéři. Shodli se, že země dlouhodobě zastávají stejný postoj k jaderné energetice, kterou považují za významnou a podle Fialy dokonce za nezbytnou součást energetického mixu jak z hlediska energetické bezpečnosti, tak z hlediska plnění ekologických cílů.

„Jednoznačně potřebujeme mít dostatek paliva z bezpečných zdrojů. I proto se snažíme co nejrychleji odejít od ruského zdroje,“ řekl Heger. Za nutné označil zabezpečení dostatku jaderného paliva od zodpovědného dodavatele, což zajistí stabilní dodávky elektrické energie do sítě.

Česko je podle slovenského premiéra silným spojencem. „Diskutujeme a jednáme o tom, jak se můžeme co nejrychleji dostat k jinému jadernému palivu,“ uvedl s tím, že ministerstva si vyměňují zkušenosti a postupují společně.

Mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž minulý týden ČTK řekl, že jaderné palivo do elektrárny v Dukovanech bude od roku 2024 dodávat americká společnost Westinghouse. Dosud se v dukovanské elektrárně používalo palivo od ruské firmy TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom. ČEZ se po vypuknutí války na Ukrajině rozhodl dodavatele z bezpečnostních důvodů nahradit. Westinghouse bude společně s francouzskou firmou Framatome dodávat od příštího roku jaderné palivo i do elektrárny v Temelíně.

V energetice podle Fialy čelily Česko i Slovensko obdobným problémům, státům se podařilo odvrátit energetickou krizi například v oblasti plynu, je ale důležité myslet na budoucnost. „Cílem obou našich zemí je hledat společné projekty, které nám umožní zajistit a posílit energetickou bezpečnost a zajistit dlouhodobě spolehlivé dodávky,“ řekl Fiala.

Pro Česko jsou podle něj důležité kapacity v LNG terminálech v zemích, jež leží u moře. Jedná se o kapacitě v německém terminálu v Lubminu, který je přímo propojený s českou a tím pádem následně i se slovenskou plynárenskou soustavou. „Snažíme se o vybudování přímého spojení s Polskem a chtěli bychom si pronajmout i kapacity v LNG terminálu v Gdaňsku,“ dodal Fiala.