Pavlovy cesty do problémových regionů: Jak může pomoci? Sociolog promluvil o jeho výhodě

Prezident Petr Pavel nedávno dokončil své „kolečko“ po krajích, které jsou dlouhodobě označované jako „strukturálně postižené“. Ústecký, Karlovarský i Moravskoslezský kraj stihl navštívit ještě před svým zvolením.

Do Moravskoslezského kraje se pak vrátil na svém prvním oficiálním výjezdu do českých regionů po vstupu do prezidentské funkce. Pavel prý hodlá do regionů, které na tom nejsou z různých důvodů s životním standardem tamních obyvatel úplně nejlépe, jezdit častěji.

Při výpravě do Moravskoslezského kraje Pavel přiblížil, jak přesně hodlá opomenutým regionům s jejich nesnázemi pomoci. „Dává mi možnost (pozn. red.: cesta do Moravskoslezského kraje) zhodnotit, jaké problémy se opakovaly, kde byly odlišnosti. My si uděláme analýzu v týmu a zamyslíme se nad tím, kde jsou disproporce v tom, co řeší vláda, jak to vidí kraje a co by se s tím dalo dělat,“ nechal se slyšet prezident. Následně problémy zmíněných regionů prý probere s premiérem a jednotlivými ministry.

Trable s terminologií 

Blesk se na problematiku strukturálně postižených regionů a Pavlovy snahy o jejich pozvednutí dotázal sociologa a ředitele institutu STEM Martina Buchtíka. Sám výraz „strukturálně postižený region“ podle něj není vůbec jednoduché vysvětlit a sám o sobě není příliš vypovídající.

„Je to jeden z mnoha výrazů, který se používá spíš jako administrativní ptydepe, nemá nějaké pevné zakotvení. Odkazuje na to, že jsou to části České republiky nebo i třeba Evropské unie, které mají různé typy problémů, které se kumulují,“ vysvětlil pro Blesk.

V České republice se tohoto výrazu často užívá ve spojitosti se silně průmyslovými regiony, Buchtík však upozorňuje, že tomu tak vždy nemusí být a jde o dosti zúžený úhel pohledu.

„Já bych neřekl, že to jsou průmyslové regiony. Často jde o místa, která mají daleko do nějakého většího centra a s tím souvisí to, že tam je malá menší nabídka pracovních příležitostí. Vzdělaní mladí lidé se odtamtud stěhují pryč, což znamená, že dochází ke stárnutí a úbytku obyvatelstva. Ti lidé mají daleko i zdravotní péči například,“ přiblížil složitost definice zmíněných regionů. S výše uvedeným souvisí samozřejmě i ekonomické problémy regionů. „To se propisuje i do obecné a často oprávněné nedůvěry lidí, že jim stát nedokáže pomáhat,“ míní sociolog.

Pavel má volné pole působnosti

Prezident Petr Pavel, který proklamoval, že by se rád problémům „strukturálně postižených regionů“ věnoval, prý technicky vzato může dostat toto téma do popředí zájmu.

„Myslím, že i jeho tým si to z velké části uvědomuje. My máme často v té politice nebo v těch proklamacích tendenci si myslet, že teď dva měsíce o něčem budeme hovořit a měsíc budeme něco dělat. A že problém, který se tady kumuluje po celou novodobou historii samostatné České republiky, se vyřeší. Tak to ale není. A jestli s tím někdo může něco dělat, tak je to určitě i prezident,“ je přesvědčený Buchtík.

U Pavla vidí výhodu v tom, že z pozice prezidenta není příliš závislým na každodenním politickém dění a nemá jasného soupeře.

„Může si stanovit do značné míry agendu sám. Nemá oponenta, který nutně a priori bude říkat něco obráceného, v tom smyslu, že by vlastně ta diskuze byla jenom o konfliktu,“ sdělil Blesku. Zdůraznil zároveň symbolickou rovinu toho, že se osoba prezidenta bude věnovat situaci lidí v periferních lokalitách.

Z prezidenta horníkem: Pavel sfáral do Dolu Darkov! Jaký dárek si z Karviné odváží?

Stěžejní bude doprava

Podle symbolických kroků by naopak Buchtík nerad hodnotil současnou vládu. „Ty sluší spíš roli prezidenta, ale u vlády jsou důležitější opravdu ty konkrétní kroky, které dělají, a uvidíme, jak třeba teď naloží s těmi financemi, které poskytne Evropská unie na podporu právě těchto regionů a mikroregionů,“ myslí si sociolog. 

Česko totiž podle premiéra Petra Fialy projeví předběžný zájem o půjčku od Evropské komise (EK) v minimální výši 2,9 miliardy eur (zhruba 68 miliard korun) z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. Předseda vlády o tom informoval koncem března po výjezdním zasedání vlády v Jeseníku.

Připomněl však, že zaměřit se bude potřeba i na oblasti, o kterých se v souvislosti se „strukturálně znevýhodněnými regiony“ tolik nemluví. „Vidíme, že jsou tady tzv. vnitřní periferie, což jsou třeba hranice krajů. Jde opravdu o místa, která jsou dlouhodobě pozapomenuta a jsou tu i další lokality, které mají nějakou tu míru strukturálního znevýhodnění, čili je potřeba umět zacílit tu podporu a podívat se na to komplexněji.“

Stěžejní by pak měla být především snaha o zkvalitnění dopravní infrastruktury. Lepší dopravní spojení by totiž do nyní hůře dostupných oblastí mohlo přinést řadu nových pracovních pozic a kvalifikovaných lidí, kteří je budou moci obsadit.

„Když se podíváte, tak část těch mikroregionů, které mají dlouhodobě rozsáhlé problémy, je de facto 80 nebo 100 km vzdušnou čarou od Prahy. Dostatečnou dopravní infrastrukturou by se to časem mohlo zlepšit, ale je to otázka na generaci, ne na jedno volební období,“ uvedl pro Blesk sociolog Buchtík.

Fialova vláda v Jeseníku: Jednali o pomoci znevýhodněným krajům. A co vzkázal demonstrantům?