9°C
Pokračuje setkání evropských lídrů. Po shodě u munice pro Ukrajinu přejdou k debatě o euru
Jednání o dalším prohlubování hospodářské a měnové unie eurozóny mají v pátek na programu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. V rámci druhého dne summitu v Bruselu budou probírat také plán návratu k pozastavenému uplatňování rozpočtových a dluhových pravidel EU, na jehož podrobnostech se členské země zatím neshodují. Řeč bude podle očekávání diplomatů rovněž o stavu evropských bank v souvislosti s nedávným kolapsem švýcarské banky Credit Suisse.
K lídrům EU se na takzvaném eurosummitu připojí šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Ta ve středu prohlásila, že bankovní sektor v zemích platících eurem je odolný, a to díky odpovídajícímu kapitálovému vybavení. Uvedla také, že ECB rázně zakročí, aby inflaci v eurozóně vrátila zpět ke dvěma procentům ze současných hodnot kolem devíti procent.
Lídři se kromě toho budou bavit také o finanční situaci v celé EU, kterou nadále ovlivňuje válka na Ukrajině. Patrně zopakují své rozdílné pohledy na návrat k fiskální disciplíně po dočasném pozastavení pravidel kvůli covidové pandemii a energetické krizi. Zatímco zejména zadlužené jihoevropské země prosazují méně rázné uplatňování společných požadavků, státy jako Nizozemsko či severské země chtějí, aby stejná pravidla platila pro všechny.
Shoda na podpoře zelené ekonomiky i kolem Ukrajiny
Na závěr prvního dne summitu se lídři už dohodli na několika věcech. Evropská unie by měla usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí.
„Pouze technologie považované za zcela čisté mají plný přístup k výhodám,“ prohlásila po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Plnou podporu si podle ní zaslouží například technologie pro výrobu solárních panelů, větrných turbín či tepelných čerpadel, jádro se však s nimi nemůže stavět zcela na roveň.
Premiéři a prezidenti členských zemí také přivítali novou dohodu, jejímž cílem je dodat v příštích 12 měsících Ukrajině milion kusů dělostřelecké munice. V přijatých závěrech také potvrdili odhodlání podporovat zemi napadenou Ruskem, dokud to bude potřeba. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v projevu k summitu stěžoval na průtahy v dodávkách zbraní a varoval EU, aby nedala „zlu“ čas zmobilizovat se.
18:13
Dnes
Evropský parlament (EP) vyzval lídry Evropské unie a členské státy, aby důrazně čelili pokusům o ruské vměšování. Takovéto ruské snahy musí mít následky, stojí v dnes schválené rezoluci. Dokument výslovně zmiňuje server Voice of Europe, který česká vláda koncem března zařadila na sankční seznam, protože ho podle českých zpravodajců provozovali proruští podnikatelé s cílem ovlivnit evropské volby.
Europoslanci v rezoluci vyjádřili zděšení nad věrohodnými obviněními, že někteří jejich kolegové byli placeni za šíření ruské propagandy a podíleli se na činnosti Voice of Europe v době, kdy Rusko vede agresivní válku proti Ukrajině.
17:36
Dnes
Náčelník běloruské tajné služby KGB dnes prohlásil, že Bělorusko zmařilo útok dronů vypuštěných z Litvy na běloruské hlavní město Minsk a okolí. Pobaltská země, která je členem Severoatlantické aliance, tvrzení Minsku popřela a označila ho za nesmysl. Informovala o tom dnes agentura Reuters a také AP, která upozornila, že běloruská KGB pro svá tvrzení neposkytla důkazy ani nesdělila detaily.
„Výbor státní bezpečnosti (KGB) ve spolupráci s kolegy z dalších bezpečnostních složek v poslední době provedl řadu akutních bezpečnostních opatření, která umožnila zabránit úderům bojových dronů z území Litvy na objekty v Minsku a jeho předměstích,“ prohlásil šéf KGB Ivan Tertel na dnešním zasedání Všeběloruského lidového shromáždění. To je orgán, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády. Tertel dále podle AP tvrdil, že „radikálové“ v Litvě a Polsku produkují drony k útoku na Bělorusko.
16:58
Dnes
Ruští vojáci podle Lukašenka sice v poslední době získali kontrolu nad několika ukrajinskými obcemi, jde ale jen o „pomalý postup“. Ukrajina v poslední době hlásí nedostatek munice a panují obavy o její výdrž při očekávané ruské ofenzivě.
Lukašenko dnes také uvedl, že existuje vysoké riziko vojenských incidentů podél hranic s Ukrajinou, a ujistil Polsko, že by nemělo ze strany jeho země očekávat agresivní akce. Bělorusko přesto přesunulo několik praporů připravených k boji od ruských hranic na západ země.
Témata:
Související
Ono jim o Ukrajinu jde moc,ale ne o lidi,kteří tam žijí.
Nic nezůstane zatajeno. 