Pavlovi už stihli Slovensko, Polsko i Německo: Proč prezident a první dáma vynechali Rakousko?

Petr Pavel již od inaugurace stihl prezidentské návštěvy u tří sousedních zemí. Už 13. března jel na dva dny na Slovensko. Tam navštívil Zuzanu Čaputovou, která mu do Čech přijela poblahopřát hned po jeho zvolení. 16. a 17. března strávil dva dny v Polsku. Vyrazil i do německého Berlína.

A co Rakousko? Na čtvrtého souseda České republiky se pozapomnělo? Není to ale tak. Všechny sousední země Pavel slíbil navštívit už během 100 dnů svého úřadování. A to, že dal přednost nejen Slovensku, ale i Polsku a Německu, má svůj důvod. Podle politologa Jana Kubáčka nás totiž vedle tradiční návštěvy Slovenska pojí s návštěvou Polska a Německa strategické cíle v oblasti pomoci Ukrajině a energetiky.

„Teď do toho zásadně promlouvá bezpečnostní situace okolo Ukrajiny, otázka zbrojní pomoci a energetická kooperace. Z toho titulu hned po naprosto automatické a symbolické návštěvě Slovenska bylo logicky na řadě Polsko a Německo,“ řekl Blesk Zprávám Kubáček.

Úleva z nástupu Pavla místo provýchodního Zemana: Německý tisk chválí návštěvu českého prezidenta

S Polskem se řeší jak spolupráce vůči Ukrajině, tak třeba i téma zbrojních zakázek. „Polsko je velký trh s velkou kapacitou a velkým zájmem o zbraně. Tedy je to atraktivní i pro české firmy,“ uvedl politolog.

Dalším bodem je pak energetická spolupráce, která se podle něj bude do budoucna řešit detailněji například na ministerské nebo premiérské úrovni. „V podstatě se jedná o to, aby došlo k propojení s Polskem, kde získáme nesmírně důležitou osu na sever k norskému plynu a případně výpomoci se skandinávskými zeměmi, “ popsal Kubáček. S polským premiérem Mateuszem Morawieckim Pavel jednal mimo jiné o plynovodu Stork II.

Tento zájem se pak dál přenáší i na Německo, kde se probírají dodávky plynu a řešení, pokud by ho nebylo dost. Kubáček připomněl příslib německého premiéra Olafa Scholze, že Německo nenechá Česko padnout. Tato témata proto byla intenzivnější právě během návštěv Polska a Německa, podobně jako válka na Ukrajině. Jak řekl sám Petr Pavel během návštěvy Berlína, Ukrajina se prolínala všemi jeho schůzkami.  

Rakousko neutrální. A u Pavla až čtvrté

Naopak Rakousko je neutrální země.  „Není v NATO, není tak aktivní vůči Ukrajině v dodávkách zbraní. Zároveň v oblasti energetiky nesdílíme tolik kooperace nebo případně strategické spolupráce jako s Polskem a Německem. Proto je ,až´ čtvrté,“ vysvětlil Kubáček. Neutralitu si Rakousko zachovává od druhé světové války a studené války. Podle Kubáčka dnes Rakušané zvažují spolupráci na některých projektech, ale jako partnerská země, nikoliv členská.

Koncem ledna Rakousko uvedlo, že podobně jako Maďarsko Ukrajině nadále nebude dodávat zbraně. Prý aby situace nadále „neeskalovala“. Přestože poskytují humanitární pomoc alespoň ukrajinským uprchlíkům, nadále využívají ruský plyn. A také Rakušané koncem února pozvali ruskou delegaci na vídeňské zasedání OBSE, což spojence Ukrajiny pobouřilo. V Rakousku navíc posiluje strana krajně pravicových Svobodných, která před lety podepsala spolupráci s Putinovým Jednotným Ruskem.

„Navíc mají tak trochu výhodu, že je obklopují členové NATO, takže v tomhle ohledu jsou v takovém zabezpečeném pásmu,“ dodal Kubáček směrem k Rakousku.

Hodně věcí se navíc podle něj předjednalo na neformální přátelské schůzce prezidentských párů Rakouska a České republiky na začátku března, ještě než Petr Pavel složil prezidentský slib. S manželkou zašli s Alexanderem Vander Bellenem a jeho ženou ke Glaubicům, dali si pivo a tataráček. Rakouský pár se totiž přijel rozloučit s dosluhujícím prezidentem Milošem Zemanem a u té příležitosti se setkali i s jeho nástupcem.

Tehdy také Petr Pavel uvedl, že ho jeho rakouský protějšek na návštěvu pozval a měla by proběhnout v květnu. „Na včerejším setkání u piva s rakouským prezidentem @vanderbellen a jeho ženou jsme rádi přijali pozvání na cestu do Vídně. Děkuji a v květnu se budeme těšit na schůzku i na sachr," napsal Petr Pavel po schůzce na twitter.

„Naše společná Evropa začíná tam, kde se lidé setkávají a mluví spolu. Proto mě obzvlášť těší, že se mohu setkat se zvoleným prezidentem @general_pavel dnes v Praze. Pojďme utvářet budoucnost Evropy, budoucnost našich dvou zemí, ku prospěchu budoucích generací," tweetoval Van der Bellen.

Během své návštěvy Van der Bellen jednal také s českým premiérem Petrem Fialou (ODS). Ten ocenil právě humanitární pomoc Rakouska a zdůraznil, že Česko bude nadále posílat do země bránící se agresi i vojenský materiál.

O čem budou ve Vídni jednat?

Přestože tedy prezidentská návštěva Rakouska tolik nespěchá, až na ni dojde, podle Kubáčka se bude řešit hned několik témat.

„Jednak si myslím, že se budou bavit prezidenti o užší spolupráci české a rakouské vlády, o nějakých pravidelných setkáních po vzoru teď zvažovaného německého formátu, to znamená o úzké součinnosti premiérů. Dovedu si představit, že se na tomto formátu také dohodnou. Je tam spousta konkrétní kooperace, jednak řešení dotažení dálnice do Vídně, potažmo propojení české dálniční sítě na rakouskou dálniční síť,“ předvídá.

Pavel u sousedů narazil soudek piva. S první dámou navštívil Berlínskou zeď a přijal ho Scholz

Energetická spolupráce ale stranou nezůstane vzhledem k tomu, že má Rakousko například koncern OMV. A sám očekává také debatu o jaderné energetice, třeba na téma rozšiřování, respektive stavbu nového jaderného bloku jaderné elektrárny Dukovany. A přijít by mohlo také na diskusi na téma rozšiřování jaderných bloků elektrárny Temelín, případně menších modulárních jaderných bloků. Žádné z těchto témat ale nespěchá tolik jako spolupráce s třemi už navštívenými sousedy.

Kubáček se domnívá, že má Česko s Rakouskem v současnosti opravdu dobré vztahy a očekává, že to tak bude pokračovat třeba i na užší bázi. „Spíš se bude vymýšlet, jak rozdělané projekty dokončit, dávat jim pevné termíny a udržovat konstruktivní vzájemný ráz. Potřebujeme se, jsme podobně velké země, podobně lidnaté země s podobnou historickou zkušeností,“ domnívá se.