Restaurátoři z NGP dříve uváděli, že počítačový tomograf by mohl pomoci lépe odhalit druhotné zásahy do uměleckého díla. Originální polychromie sochy byla v minulých stoletích několikrát překryta mladšími úpravami, cílem průzkumu je zjistit původní podobu polychromie a rozsah dochování původních vrstev.

„Jednou z metod, která pomůže k rozpoznání stavu díla, je i počítačová tomografie. Po nasnímání RTG rentgenografií dostaneme ještě podrobnější informace stavu díla uvnitř dřeva a pod povrchem polychromie,“ uvedla v úterý restaurátorka NGP Markéta Pavlíková. Středověká socha se zkoumala na pracovišti Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v pražském Suchdole.

Unikátní svědci historie v Brně: Tři Madony na jednom místě! Z Veveří, Klobouk a Předína

Lucie Kolářová, diecézní konzervátorka představuje Madonu z Klobouk.

Její High-tech technologicko-výukový pavilon slouží zejména jako výukové pracoviště umožňující studentům propojit výuku s praxí. Vybaven je technologiemi, které využívají studenti lesnictví, dřevařství, myslivosti, arboristiky i taxidermie. CT skener pomocí rentgenového záření dokáže prosvítit zkoumaný objekt. Pořízené snímky tak budou využity při analýze a vyhodnocení stavu, v jakém se dřevěná socha madony nachází. Zároveň se nasnímaly rozměry a tvary sochy, aby byla tato data případně možná využít při tvorbě repliky.

Získání vzácného přírůstku NGP prezentovala loni. Socha se v 19. století podle zástupců galerie nacházela v kostele sv. Vavřince v Havrani u Mostu. Dům, ve kterém socha byla léta na půdě, zřejmě dříve patřil sudetským Němcům, mužští členové rodiny byli členy nacistické NSDAP, zřejmě tedy na jejich majetek byly uplatněny Benešovy dekrety.

Vzácná socha

Madona na andělském trůnu z Havraně je socha trůnící Madony s Ježíškem, sedícím na jejím levém kolenu. Představuje Pannu Marii podpíranou dvojicí muzicírujících andělů. Pod jejíma nohama je třetí andělská postava. Tím je dotvořen celek inscenující nanebevzetí Panny Marie a oslavu tohoto aktu na nebesích. Socha je vysoká 95 centimetrů a vyřezána je pravděpodobně z lipového dřeva.

Ničili ji i ukradli. Sochu anděla s pohnutým osudem vystavuje Národní galerie, chybí mu paže

Národní galerie Praha získala barokní sochu Klečící adorující anděl od Ignáce Františka Platzera.

V sochařské tvorbě je fond NGP v období vlády Karla IV. zastoupen velmi skromně, přičemž jde o stěžejní období české státnosti, kterou ztělesňuje právě vláda Karla IV. I proto jde podle odborníků o významnou akvizici. Po formální stránce Madona z Havraně podle nich vykazuje pravděpodobně dílenskou příbuznost s díly spojovanými s Mistrem Bečovské madony. Mistr Bečovské madony je hypotetický dílenský provoz, který mohl tvořit v Praze, a to v blízkosti císařského a arcibiskupského dvora. Zákazníci objednávající sochy z této dílny patřili k blízkým a významným dvořanům Karla IV.