Nástup Pavla na Hrad se blíží: Jaký má hlava státu plat? A bude žít nový prezident na Hradě?

Podobně jako ostatní čeští vrcholní politici dostává také prezident plat, jehož výše se odvozuje od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Podle zákona 236/1995 Sb. prezidentu republiky náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 3,60. Místo náhrad výdajů mu náleží také víceúčelová paušální náhrada výdajů spojených s výkonem jeho funkce ve výši 335 procent platové základny. Náleží mu i naturální plnění.

Petr Pavel tak bude pobírat měsíčně 341 200 korun. Před deseti lety, když do úřadu nastupoval Miloš Zeman, činil prezidentský plat 186 300 korun, od té doby se zvýšil o 154 900 korun, což představuje 83 procent. V roce 2018, kdy Zeman nastoupil do druhého funkčního období, byl prezidentský plat 252 800 korun. Stejně se zvýšila i víceúčelová paušální náhrada, která hlavě státu podle platového zákona rovněž náleží. Letos dosahuje 235 200 korun měsíčně.

Pro porovnání: předsedové obou parlamentních komor a premiér letos berou 274 800 korun a místopředsedové Sněmovny a Senátu a ministři 195 300 korun měsíčně. Odměna místopředsedy vlády činí 236 000 korun a předsedů parlamentních výborů, komisí a delegací 144 100 korun za měsíc.

Už od dob prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka bylo zvykem, že se prezidentský příjem nedanil, změna přišla za úřadování Václava Klause. Od ledna 2011 tak plat hlavy státu podléhá zdanění, neodvádí se z něj ovšem zdravotní a sociální pojištění. Podle zákona o daních z příjmů totiž mzda prezidenta republiky (a též náhrada) patří mezi takzvané ostatní příjmy.

Právníci: Důchody má v rukou Pavel. A mohla by projít ústavní žaloba? Soud by si dal asi „načas“

Prezident má dále nárok na naturální plnění, mezi která patří užívání služebního vozidla s řidičem či bez něho, a to i k soukromým účelům. Státní rozpočet mu hradí též zdravotní péči nebo zřízení a užívání dvou telefonů. Hlava státu také může užívat nemovitosti „tvořící sídlo prezidenta republiky“, což je podle zákona o Kanceláři prezidenta republiky vedle Pražského hradu například zámek v Lánech. Podle tradice je prezident také jedním ze sedmi držitelů klíčů ke korunovačním klenotům.

Kde bude Pavel bydlet?

Ještě není jasné, kde bude Petr Pavel bydlet. Před volbami dal najevo, že by chtěl i nadále bydlet hlavně ve svém domě v Černoučku na Litoměřicku a na Hradě by přespával jen v případě potřeby, podle některých odborníků to ale není příliš vhodné, zejména z bezpečnostního hlediska.

Prezident může například obývat empírovou Lumbeho vilu, která je nedaleko Pražského hradu na Brusnici u Jeleního příkopu. Stát vilu a pozemky koupil od dědiců chirurga Karla Lumbeho v roce 1925. Prostory se staly zázemím pro hospodářství Správy Pražského hradu. Za prezidenta Václava Havla sloužila jako reprezentační ubytování pro oficiální státní návštěvy, v roce 2004 rozhodl Václav Klaus, že se vila přebuduje na sídlo prezidenta. Klaus se do ní nastěhoval v létě 2005, vilu užíval i Zeman, který však v poslední době pobýval hlavně v Lánech.

K bydlení prezidenta by (za cenu omezení návštěvníků v zahradách) mohl sloužit i takzvaný Domeček v Královské zahradě. Ten byl postaven podle návrhu architekta Pavla Janáka z torza bývalého barokního skleníku z dílny Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Příležitostně ho začal využívat již Masaryk, zásadní stavební úpravy objektu se ale uskutečnily v letech 1947 až 1949, hotovo bylo počátkem 50. let. Bydleli zde všichni komunističtí prezidenti a krátce i Václav Havel, předloni zde skončila rozsáhlá rekonstrukce.

Forejt pro Blesk o inauguraci: V USA by Zeman ještě nebalil. A kde vidí u Pavla historický okamžik?

Po odchodu z funkce nemá prezident, na rozdíl například od poslanců, nárok na odchodné, místo toho ovšem pobírá doživotní rentu. O zvláštním zákonu, který by upravil postavení bývalé hlavy státu, se přitom začalo vážně jednat teprve poté, co v nejvyšší ústavní funkci skončil začátkem února 2003 Václav Havel. Vláda předložila normu poslancům koncem dubna téhož roku a v platnost zákon o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce vstoupil v únoru 2004.

Exprezident má podle normy nárok na měsíční rentu 50 000 korun, vyplácena mu je i paušální náhrada ve stejné výši (určena zejména na nájem kanceláře a plat asistenta). Částky se od jejich zavedení v roce 2004 nezměnily. I pro rentu platí stejný režim zdanění jako u platu prezidenta. Český prezident může po odchodu z funkce využívat buď služeb ochranné služby zahrnující vozidlo s řidičem, anebo služebního auta s řidičem či bez něho.

Na rentu i paušál na úhradu výdajů má exprezident nárok doživotně, přijít o ni může jen v zákonem přesně vymezených případech. Například pokud by byl znovu zvolen hlavou státu, poslancem a senátorem, stal se členem vlády, vedení Nejvyššího kontrolního úřadu či soudcem, zasedl v bankovní radě ČNB nebo byl vybrán za ombudsmana. Kromě toho by přišel o výsluhu i v případě odsouzení za úmyslný trestný čin.