Výročí rekonstrukce Průmyslového paláce: Stavitelé se pouští do oprav přes 120 let staré ocelové konstrukce

Jeden z největších pražských skvostů je již rok v rekonstrukci, ta se daří podle plánu, a pokud tomu tak bude i v následujících letech, v roce 2025 se do Průmyslového paláce pražského Výstaviště konečně vrátí návštěvníci. Po rekonstrukci má palác nabídnout jeden z největších krytých prostor ve střední Evropě se špičkovým zázemím, pro veškeré možné požadavky budoucích zákazníků a návštěvníků. Levé křídlo, které v roce 2008 zachvátily plameny, prochází kompletní přestavbou.

Na místě levého křídla je v současnosti obrovská jáma, kde vznikají základy pro novou stavbu. Dokončené jsou vrty pro tepelná čerpadla a dokončení se blíží také kanály pro rozvod technologií. Intenzivní práce probíhají ale také ve střední hale a v pravém křídle paláce, kde stavitelé museli také kopnout do země, kvůli špatnému stavu technologických kanálů. Z důvodu špatné údržby budou muset být opětovně vybudovány s dodatečnou výztuží.

Stovky tun oceli

Současně se stavitelé pouští také do oprav kostry celé stavby, kterou je její mohutná ocelová konstrukce. Vedoucí projektu David Čech na úterní prohlídce výstaviště konstatoval, že více než 120 let stará konstrukce je ve velmi dobrém stavu, až na pár míst kam zatékalo. Přesto ale bude potřeba, ji v několika místech zpevnit, jelikož její nový kabát bude kvůli vyšším technologickým nárokům o něco těžší. Zesíleno již bylo více jak 10 % z celé konstrukce, což pro představu odpovídá zhruba 20 tunám oceli.

Velká část mohutné konstrukce byla zakryta přestavbou v 50. letech, aby se dal její stav v různých místech spolehlivě vyhodnotit, musí dělníci pozůstatky této přestavby nyní opět vybourat. „Po zpřístupnění je částečně ocelová konstrukce nahrubo otryskána a dochází k vyhodnocení jejího aktuálního stavu. Už nyní je jasné, že je potřeba na některých místech určité části vyztužit, jinde zase budou přidány celé nové prvky pro zvýšení nosnosti, na které následně přivaříme nýty, abychom dodrželi původní vzhled konstrukce. Práce pak završí finální nátěr v olivově šedém odstínu,“ vysvětlil vedoucí projektu David Čech.

Průmyslový palác byl také dočasně dekapitován, když z něj stavitelé sesadili hodinovou věž, jejíž rekonstrukce se odehrává na zemi v popředí paláce. David Čech na úterní prohlídce novinářům prozradil, že na její špičku se vrátí Svatováclavská koruna, kterou v padesátých letech nahradila hvězda, jako ideový symbol tehdejší doby. Pomyslná třešnička na dortu bude pozlacená a nasvícená, aby neunikla ničí pozornosti.

Na úterní tiskové konferenci si pomyslně předali stavbu na starost dva střídající se radní. Pavel Vyhnánek (Praha Sobě), za jehož působení se celá investiční akce rozjela, předal projekt do rukou Adama Zábranského (Piráti), za jehož působení by se měla celá rekonstrukce dokončit. „Jednoznačně bych rád poděkoval Pavlu Vyhnánkovi jako bývalému radnímu za to, s jakou vervou se v minulém volebním období do rekonstrukce Průmyslového paláce pustil. A také celé naší bývalé koalici za to, že měla odvahu dělat věci, které jsou správné,“ pronesl při té příležitosti na tiskové konferenci Adam Zábranský.

Bohatá a složitá historie

Úsilí o obnovu paláce provázely v minulosti problémy. Město se mj. soudilo o peníze z pojistky po vyhoření křídla. Pražští zastupitelé rozhodli v roce 2018 o vypsání zakázky, aby ji dnes již bývalé vedení v říjnu 2019 zrušilo, neboť byla vypsána chybně. Oprava se tak opět zpozdila.

Palác byl postaven při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 podle návrhu architekta Bedřicha Munzbergera. Od počátku sloužil k pořádání výstav a dalších kulturních akcí, i když původně mělo jít o dočasnou stavbu. V letech 1952 až 1954 komunistická vláda rozhodla o změně funkce a hlavní halu paláce nechala přestavět na společenský a taneční sál. Změnilo se i jeho jméno na Sjezdový palác, který byl součástí tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.