Sníh oživil české hory, skiareály však řeší potíže: Drahé energie, šetřící Češi i rozmary počasí

Do českých hor se po týdenní oblevě vrátila zima, během víkendu tam místy napadly až desítky centimetrů sněhu, podmínky pro lyžování se tak na většině míst výrazně zlepšily. Do hor přijely podle zjištění ČTK lyžovat tisíce lidí, v severních horách je situace příznivější i pro běžkaře. V Krkonoších od pondělí vlekaři na Černé hoře opět otevřou 3,5 kilometru dlouhou sáňkařskou cestu. Na hřebenech Krkonoš dosáhla celková sněhová pokrývka 80 až 130 centimetrů, lavinové nebezpečí stouplo na třetí stupeň z pětibodové škály, v Jeseníkách nadále platí druhý stupeň.

V plném provozu je největší krkonošské lyžařské středisko Špindlerův Mlýn, lyžuje se tam na téměř 26 kilometrech sjezdovek. Leží na nich 40 až 70 centimetrů sněhu, v provozu je všech šest lanovek a dále sedm vleků.

Do SkiResortu Černá hora - Pec pod Sněžkou o víkendu přijelo přes 13.000 lyžařů a návštěvníků. „Vrátilo se zimní počasí s mrazivými teplotami a čerstvým sněhem. Ve SkiResortu je aktuálně otevřeno zhruba 45 kilometrů sjezdovek s 30 až 80 centimetry sněhu,“ řekla ČTK mluvčí střediska Zina Plchová. Sáňkařská cesta bude v provozu od pondělí.

Rušný víkend zažila zimní střediska v západních Krkonoších a Jizerských horách v Libereckém kraji. Na sjezdovky a do běžeckých stop tam vyrazily tisíce lyžařů. Lyžovalo se ve všech střediscích s výjimkou Javorníku u Liberce, zjistila ČTK. Vlekaři si nový příděl pochvalují, o 60 centimetrech, které slibovali meteorologové, se ale podle Pavla Bažanta ze SKI Bižu mluvit nedá.

„Bylo to tak 15 až 20 centimetrů, ale když to přejedeme mašinou, tak je to krásně uklizené, ale zbyde tak pět centimetrů a možná ani to ne,“ řekl ČTK a dodal, že si pomáhají technickým zasněžováním. SKI Bižu provozuje největší jizerskohorská střediska v Bedřichově, na Severáku a Tanvaldském Špičáku, s víkendovou návštěvností jsou spokojeni - pohybovala se kolem 5500 lidí.

Kvalitní lyžování nabízejí i střediska v Deštném a v Říčkách v Orlických horách. V provozu mají všechny lanovky a vleky a otevřené jsou i všechny sjezdovky. „Běžecké stopy jsme upravili v sobotu od Homole po Panské pole,“ uvedli vlekaři z Říček.

Do Česka se vrací zimní počasí | ČTK / Taneček David

Na Šumavě v Plzeňském kraji napadlo místy až přes 30 centimetrů prachového sněhu, opět se tak rozjely některé vleky, které musely v týdnu dočasně přerušit provoz. V hlavním centru zimních sportů v kraji, v Železné Rudě byly dnes v provozu všechny areály. Lyžovalo se na Špičáku, Nad Nádražím, na Belvederu, Samotách, na Alpalouce, Weissově louce i na Goldhofu, jezdila i lanovka na Pancíř, vyjmenovala Iva Juhová z železnorudského infocentra.

„Lidí je stále dost, i když to nebyl nejsilnější víkend. Ale pokračují jarní prázdniny, takže jsou tady hlavně rodiny s dětmi,“ řekla.

Ne tak dobré podmínky mají na Šumavě běžkaři. Po předchozí oblevě byla krajina místy téměř beze sněhu a ani nová sněhová vrstva podle Juhové zatím neumožňuje, aby rolba projela stopy. Pokud ale současné počasí vydrží, například v Prášilech počítají se strojovou úpravou v pondělí.

Naopak první kilometry stop pro běžkaře už mohly upravit v Krušných horách. Řada míst je ale vyfoukaných, zejména na pláních, a některé úseky lyžařských tras jsou tak i přes vydatné sněžení téměř bez sněhu.

Většina sjezdovek je Krušných horách v provozu. Dobré podmínky jsou na Klínovci či v areálu na Plešivci. Na Božím Daru je v provozu sjezdovka Novako nebo Hranice I., v týdnu by měla zřejmě obnovit provoz i sjezdovka za hotelem Praha, řekla ČTK pracovnice informačního centra v Božím Daru. Lyžařů je podle ní na horách hodně, parkoviště v Božím Daru byla o víkendu zaplněná.

V nejvyšších moravskoslezských horách Jeseníkách napadlo deset až 30 centimetrů sněhu. Podle vedoucího střediska na Červenohorském sedle Martina Dubského se podmínky na svazích vylepšily, návštěvnost je ale slabší, projevují se na tom jarní prázdniny zdejších okolních okresů; rodiny totiž obvykle na prázdniny vyrážejí do jiných destinací, podotkl.

Vydatné sněžení zasáhlo Česko, hrozí i lavinové nebezpečí. Sledujte radar Blesku

I tuto sezonu však poznamenávají teplotní výkyvy. „Oteplování tu probíhá od roku 2007 a nevím jak na to reagovat, než investicemi do moderních technologií,“ řekl Blesk Zprávám šéf vlekařů Jakub Juračka. Teplotních výkyvů si všímá, byť jsou nepravidelné. Na lidi, kteří své živobytí založili na zimních radovánkách, oteplování velmi dopadá.

„Změny v počasí z pohledu lyžařských středisek lze pozorovat, ale spíše velmi dlouhodobě v řádu desítek let, v kratších úsecích se jedná spíše o značné kolísání podmínek v jednotlivých sezónách. Vzhledem k velmi pomalým změnám počasí tedy můžeme na změny reagovat, zejména díky technologickému pokroku v oblasti technického zasněžování a úpravy sjezdových tratí,“ sdělil Blesk Zprávám Libor Knot z Asociace horských středisek.

Skiareály na změny už dříve reagovaly pořízením technologií technického zasněžování, nyní je podle Knota modernizují. „Technické zasněžování je dnes považováno za základní infrastrukturu skiareálu, jako jsou lanovky a vleky, a to nejen u nás, ale i v zahraničí." Všechny technologie přitom naznačily vývoj, jsou účinnější, někdy i o desítky procent efektivnější i méně energeticky náročné. Přesto jsou náklady na investice či v současné době i nadále palčivě drahé energie vysoké.

Přírodní sníh je samozřejmě ideální variantou, sněžit však po dalším teplém období začalo na řadě míst opět až tento víkend. A právě zasněžování je neuvěřitelně energeticky náročné, také je ale pohání fosilní paliva – žádné zasněžovací stroje na obnovitelný zdroj energie nyní neexistuje, upozorňuje BBC. Oteplování se tím ještě zhoršuje. I při zasněžování navíc musí být alespoň teploty pod 1 stupeň Celsia, aby umělý sníh vznikl. Tolik znečišťující naopak nejsou lyžařské vleky, pohánět je může i elektřina z obnovitelných zdrojů.

V polovině okresů jsou jarní prázdniny minulostí. Kdy se děti dočkají těch velikonočních? Podívejte se na harmonogram

Lyžařská střediska se ale snaží přizpůsobit i dalším způsobem. Švýcarské středisko Anzère investuje do vyžití během teplých měsíců, do cyklostezek, horolezeckých tras či pěších stezek. O to se už 15 let snaží i Juračka.

„Snažíme se koordinovat investice zejména do primární infrastruktury lanové dopravy tak, aby tyto investice byly využitelné i v letní sezóně. To, že si někteří investoři nenechali poradit a tyto investice bohužel směřují k zániku daných středisek, je jejich boj a jejich prohra,“ dodal ředitel Asociace lanové dopravy.

Potvrdil to také Knot z Asociace horských středisek. „Ano, lyžařská střediska tam, kde je to možné, již mnoho let velmi silně investují i do rozšíření provozů v dalších částech roku. Významným způsobem se tak rozvíjí a rozšiřuje nabídka letních aktivit,“ řekl Blesk Zprávám. Jde třeba o velké atrakce, jako jsou stezky v korunách stromů, rozhledny či bobové dráhy. Všimnout si můžeme také dětských naučných a zábavních parků.

„Mohutně se rozšiřuje nabídka cyklotrailů, aktivity typu lanových parků a podobně. K tomu je budována síť půjčoven kol, včetně elektrokol, koloběžek a dalšího vybavení. To vše vede k tomu, že za posledních cca 10 let roste letní návštěvnost českých hor v průměru o téměř 5 % ročně,“ dodal Knot.

Letošní sezonu však poznamenává na horách i jiný trend. „Jarní prázdniny asi po deseti nebo dvanácti letech ukazují na to, že čeští a moravští lyžaři zůstali doma a vyjíždějí na přilehlé kopce k jednodenním návštěvám, bez ubytování a stravy. To pomáhá samozřejmě menším a středním zainvestovaným střediskům, které nabízejí kvalitní služby a mají dostatek technického sněhu. Tito nám hlásí rekordní tržby,“ sdělil Juračka. Na českých a moravských horách se podle něj projevila ekonomická nejistota rodin s dětmi.

Kromě toho podle něj kvůli pandemickému uzavření skiareálu z oboru odešlo mnoho lidí a některé areály se jen těžko restartují.

Libor Knot je obecně s návštěvností zatím spokojený. „Pokud po zbytek února a v březnu počasí vydrží, můžeme i přes velké ztráty v lednu nakonec dosáhnout na některých místech čísel z průměrné sezóny,“ řekl. Dokonce i cena skipasů letos zůstala pod hranicí celkové inflace, zvýšila se o 10 - 15 %.

Maminka sraženého lyžaře Alexe (†8): Nenávist necítím, je to tragédie pro obě strany

Horké chvíle letos zažívali kromě Česka také provozovatelé alpských středisek, trápil je nedostatek sněhu a déšť, který ho proměnil v břečku. Před příjezdem skutečných fanoušků lyžování ale opět na začátku ledna nasněžilo. Lyžařskou sezónu občas komplikoval déšť. Se stoupající teplotou totiž atmosféra zadržuje víc vodní páry, která se pak proměňují ve srážky. Problém postihuje hlavně nižší horské oblasti.

Zdá se, že právě nižší horské oblasti jsou do budoucna ohroženější. Střediska v nadmořské výšce pod 1 800 metrů budou muset na umělé zasněžování spoléhat stále víc, varuje Basilejská univerzita ve Švýcarsku. Ještě nižší sjezdovky se prý možná nepodaří zachránit. Zároveň se tím zvýší spotřeba vody o desítky procent. Vodu ale potřebují například i místní komunity či vodní elektrárny.

V případě využití vody vidí Knot jako zásadní budování akumulačních nádrží, které se naplní v době přebytku vody během oblev, deště či jarního tání. „Zachytí vodu, která by odtekla řečištěm pryč,“ vysvětlil Knot. Voda pro zasněžení se navíc využije z nádrží daleko efektivněji. „Využitím příhodného počasí, jako je mráz a nízká vlhkost, se násobně zvýší účinnost výroby sněhu, což šetří nejen elektrickou energii či pohonné hmoty. Snižuje se také délka využití děl a podobně,“ dodal. Akumulační nádrže podle něj zvýší nabídku včasných a stabilních služeb lyžařských areálů.