8°C
Bartoš uklidňuje rozrušení z reformy penzí: „Nic není finální.“ Jurečka zmínil nový termín
O penzijní reformě se ještě povede podrobná diskuse, nic není finální, sdělil dnes vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) k návrhu, který v neděli zveřejnila Česká televize (ČT). Piráti mají k plánu připomínky, o kterých se bude ještě jednat, doplnil Bartoš. Podle jeho strany je nutné zlepšit finanční udržitelnost systému a minimalizovat negativní dopady na seniory i pracující. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že chce finální parametry reformy zveřejnit v březnu.
ČT s odkazem na materiál ministerstva práce dohodnutého na koaliční radě uvedla, že dnešní padesátníci by měli jít do důchodu v 66 letech. Čtyřicátníci mají mít nárok na důchod v 67 letech a lidé staří 34 let a méně by měli jít do penze v 68 letech. Podle mluvčího vlády Václava Smolky ale koalice ještě změnu neschválila, jde jen o jeden z návrhů ekonomů. Na Twitteru uvedl, že informace zveřejněné ČT jsou nesprávně prezentovány. Nyní je věk pro odchod do penze pro muže a bezdětné ženy 64 let.
Bartoš dnes ČTK napsal, že o reformě se povede ještě podrobná diskuse. „Nic není finální. K aktuálnímu návrhu ministra (práce) Mariana Jurečky (KDU-ČSL) máme připomínky, o kterých budeme jednat. Za Piráty se snažíme hlavně zlepšit finanční udržitelnost celého systému a minimalizovat negativní dopady na seniory i pracující včetně jejich potomků,“ uvedl.
Reformu nelze vytrhávat z kontextu, říká Jurečka
I Jurečka upozorňuje, že návrh ještě není hotový. Parametry chce zveřejnit v březnu, a to takové, aby byl důchodový systém do budoucna udržitelný.
„Za MPSV jasně říkám, že v průběhu února, března udělám jednání s koaličními a opozičními partnery. Počítám, že potom v průběhu března zveřejním celou problematiku důchodového systému, včetně návrhu parametrů reformy důchodového systému tak, aby důchodový systém byl do budoucna udržitelný, aby zabezpečoval v budoucnu dostatečně důstojné důchody,“ řekl Jurečka.
Návrh podle ministra bude řešit úpravy toho, aby se důchodový systém nedostal do hlubokého deficitu. „Budeme to řešit několika nástroji, zdaleka ne jedním. Budeme pracovat s tím, abychom opravdu uměli odlišit lidi, kteří pracují ve fyzicky náročných profesích, aby tito lidé mohli odcházet do důchodu dřív a neměli ho snížený. To bude vybalancováno vyšším odvodem na sociální pojištění ze strany zaměstnavatelů,“ řekl ministr. Uvedl, že už od ledna mohou do předčasného důchodu bez krácení částky chodit zdravotničtí záchranáři a podnikoví hasiči.
„Budeme tam také pracovat s délkou pojištění, abychom vnímali lidi, kteří třeba začali na pracovat už v 18, 17 letech. Nelze důchodovou reformu vytrhávat z kontextu a psát o jediném parametru,“ řekl ministr.
Podle Jurečky platí princip, aby se do budoucna udržela průměrná doba vyplácení starobního důchodu, která je dnes 21,5 roku. V parametrech podle něj budou místa, kdy bude možné věci revidovat a upravit, například na základě vývoje demografické situace. Nyní podle něj totiž nelze jasně říci, jaká bude průměrná délka dožití nebo délka dožití ve zdraví třeba v roce 2035 nebo 2045.
Jurečka chce změnit systém valorizací
Jurečka chce ale změnit systém valorizací, omezit tak chce „rozevírání nůžek“ mezi vyššími a nízkými penzemi. Hledat chce také způsob, jak by se dalo pomoci těm, kteří pobírají velmi nízkou částku.
Starobní penzi od České správy sociálního zabezpečení dostávalo na konci loňského roku téměř 2,37 milionu lidí. Průměrná částka činila v prosinci 18.061 korun. Víc než 18.000 korun pobíralo na konci minulého roku zhruba 1,3 milionu seniorek a seniorů. Celkem 397.900 osob dostávalo méně než 15.000 korun, z nich asi 55.400 nemělo ani 10.000 korun. Do výše důchodu se promítají odpracované roky a výše odvodů z výdělků.
„Já rozhodně chci udělat to, aby se už dále nerozevíraly nůžky mezi starobními důchodci... Současný valorizační mechanismus nám opravdu vytváří to, že na lidi s nižším důchodem inflace dopadá výrazně tíživěji než na lidi, kteří mají nadprůměrné důchody. Do tohoto mechanismu budu chtít vstoupit. Budeme chtít snížit výši valorizace u lidí s nadprůměrnými důchody a zároveň hledat cestu jak pomoci těm, kteří mají důchody velmi nízké,“ řekl dnes Jurečka.
Podle expertů by se měla pravidla mimořádných valorizací upravit. Odborníci i někteří politici poukazovali na to, že si při mimořádném navyšování důchodů kvůli vysoké inflaci polepší méně právě lidé s nízkou penzí. Kritizovali vládu za to, že nastavení dosud nezměnila. Zmiňovali také velký dopad na rozpočet. Dvě mimořádné loňské valorizace zvedly výdaje na penze zhruba o 29 miliard korun. Tato suma pak každý rok roste.
