Nově zvolený prezident Petr Pavel usedne na Pražský hrad 9. března, už na sobotní tiskové konferenci po zveřejnění výsledku voleb ale krátce zmínil, že některé věci by v sídle prezidenta rád změnil: „Jedny z prvních kroků povedou k fyzickému i informačnímu otevření hradu. Chtěl bych více akcí, které přivedou na hrad veřejnost, a to nejen v oblasti kultury, ale také vědy nebo některých aktuálních problémů, které je potřeba řešit. Co se týká architektury, T. G. Masaryk měl svého Plečnika a já budu moc rád, když se mnou bude spolupracovat architekt Pleskot.

Otevírání a zavírání Pražského hradu se odehrává v jistých peripetiích od vzniku první republiky. Jako první hrad veřejnosti zpřístupnil zmíněný T. G. Masaryk. Hrad, který byl symbolem monarchistické vlády, prošel za jeho éry významnými úpravami a jeho zpřístupnění bylo pro Masaryka symbolem vyrovnání poměrů v tehdejší společnosti. V podobné situaci se vyskytl také Václav Havel, který na hrad přišel po pádu totalitního režimu, jehož představitelé si prostory hradu vyhradili pouze pro sebe.

Hradní architekti

Pražská dominanta prošla během působení prezidentů Havla a Masaryka významnými změnami. Masaryk je prováděl společně se zmíněným slovinským architektem Jože Plečnikem. Plečnik navrhl nové uspořádání zahrad Rajské, Na Valech a na Baště. Navrhl také Býčí schodiště, které odtud vede na třetí nádvoří hradu, kde se zase tyčí žulový monolit, rovněž podle Plečnikova návrhu. Spoustu další práce odvedl také v interiéru hradu.

Svého hradního architekta měl také Václav Havel, o spolupráci požádal Bořka Šípka. Za jejich společného působení na hradě proběhla rekonstrukce Španělského sálu, navrhnul rekonstrukci Obrazárny Pražského hradu a svůj rukopis zanechal především uvnitř hradu. Havel také veřejnosti zpřístupnil Jelení příkop, Jižní zahrady nebo zahradu Královskou.

O otevření hradu se současné době mluví právě především souvislosti s Jelením příkopem, který je od roku 2017 uzavřen kvůli rekonstrukcím a bezpečnostním opatřením, jejichž součástí jsou také nepopulární bezpečnostní kontroly, které komplikují vstup do celého vnitřního areálu hradu.

Vhozená rukavice

Otevírat hrad proto chce i nově zvolený prezident Petr Pavel, rád by tak učinil ve spolupráci s architektem Josefem Pleskotem. Blesk se proto na Pleskota obrátil s dotatem, jak k takové výzvě přistoupí. „K výzvě se postavím s největší pokorou. Zvážím, zda budu schopen splnit její očekávání,“ říká Pleskot, kterého slova nově zvoleného prezidenta velice potěšila: „Krásná slova od člověka, kterého si vážím a naprosto apelativní slova od prezidenta, kterého respektuji,“ uvedl Pleskot pro Blesk.

Na konkrétní plány je v takové situaci pochopitelně brzo, záměr hrad otevřít ale architekt Pleskot velmi vítá: „Mnohokrát jsem upozorňoval na to, že za Václava Havla se Pražský hrad maximálně otevíral široké veřejnosti. Ale bohužel, vývoj událostí dospěl až k úplnému uzavření za Miloše Zemana. Vnímal jsem to jako nehoráznost a privatizaci Pražského hradu. Jsem přesvědčený, že za Petra Pavla bude možné na odkaz Václava Havla navázat. Dokonce ještě hlouběji a důkladněji. Pražský hrad stále skrývá prostory, které mohou být poskytnuty pro rozkvět státu, Evropy a celé společnosti, která sdílí demokratické hodnoty Západu,“ uvedl ve svém vyjádření pro Blesk.

Pleskot už za sebou jednu realizaci v areálu Pražského hradu má, v roce 2002 byl podle jeho návrhu upraven průchod valem Prašného mostu v Jelením Příkopu. Po více než dvaceti letech by se tak v případě, že by Pavlovu výzvu přijal, vrátil na místo činu a měl příležitost na své dílo navázat dalšími realizacemi.

Na konkrétní kroky, které k otevření hradu povedou, si veřejnost bude muset nejspíš ještě nějakou chvíli počkat. Už nyní ale sociálními sítěmi kolují různé nápady týkající se toho, co by se na hradě mělo změnit. Střípky své představy této proměny sdílel na twiteru také architekt Adam Gebrian, který by byl rád, kdyby došlo například k rekonstrukci tenisového hřiště v Jelením příkopě, které by podle něj mohlo sloužit dětem.

Video
Video se připravuje ...

Blesk Podcast: Josef Pleskot promluvil o nové filharmonii v Praze. Bojuje za ni přes 20 let Jiří Marek, Lukáš Červený, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy