Pavel podle odhadu společnosti PAQ Research na základě okrskových dat získal 90 procent voličů Nerudové a Fischera. Většinově také získal hlasy voličů vládních stran, na vítězství by mu ale nestačily. Výhru Pavlovi podle odhadu zajistila podpora voličů neparlamentních stran, nevoličů a řádově čtyři desítky tisíc Babišových voličů z úvodního kola. Babiš spolu s nimi podle odhadu ztratil zhruba čtvrtinu voličů, kteří pro něj hlasovali v prvním kole. Získal hlasy tří pětin Baštových voličů a čtvrtiny voličů, kteří před dvěma týdny nehlasovali.

Pavel se prosadil nejen v bohatších obcích, kde získal kolem 65 procenta hlasů, ale i v malých obcích a chudších regionech. Hlasovalo pro něj 51,5 procenta voličů z nejchudší třetiny obcí, uvedla společnost PAQ Research.

Babiš, který ve finále dostal 2,4 milionu hlasů, obdržel zhruba o 900.000 hlasů více, než získalo ANO v roce 2017 ve sněmovních volbách, kdy zaznamenalo svůj nejlepší výsledek, a o 942.131 víc než ve sněmovních volbách v roce 2021. Pavel, kterého odpůrci v čele s Babišem označovali za kandidáta vládní koalice, získal ve druhém kole 3,4 milionu hlasů. Bylo to o 1,9 milionu hlasů více, než získala koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, a o více než jeden milion hlasů více, než dostalo dohromady všech pět vládních stran.

Pavla podle propočtů ČTK na úrovni okresů volili lidé ze všeho nejvíc tam, kde předloni uspěla koalice Spolu. Dařilo se mu také v místech, kde lidé volili koalici Pirátů a STAN. Babiše naopak volili lidé v okresech, kde uspělo hnutí ANO a SPD, KSČM a Volný blok.

Babiš podobně jako v prvním kole uspěl v okresech, kde před pěti lety bodoval současný prezident Miloš Zeman, jenž představitele nejsilnějšího opozičního hnutí doporučoval za svého nástupce. Shoda mezi jejich výsledky představovala 96,4 procenta. Na Zemanův zisk ale Babiš nedosáhl. Pavel se naopak prosadil v oblastech, kde si v roce 2018 nejlépe vedl Zemanův soupeř, bývalý předseda Akademie věd a nynější místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN).