Kdy bude inaugurace

Nový prezident může být inaugurován teprve ve chvíli, kdy jeho předchůdci vyprší mandát. Petr Pavel tak prezidentský slib složí ve čtvrtek 9. března 2023, jelikož Miloš Zeman skončí ve funkci prezidenta o den dříve.

„Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová je připravena podle § 81 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny svolat společnou schůzi obou parlamentních komor, na níž nově zvolený prezident republiky Petr Pavel složí slib do rukou předsedy Senátu Parlamentu ČR Miloše Vystrčila. Schůze se uskuteční dne 9. března v odpoledních hodinách ve Vladislavském sále Pražského hradu,“ uvedl Martin Churavý, tiskový mluvčí Pekarové Adamové.

Takto rychlá změna v úřadu ovšem není v české historii pravidlem. Mimo Zemana skládal slib hned den po konci mandátu svého předchůdce jen Gustav Husák. Například Zemanův předchůdce Václav Klaus začal úřadovat až 33 dní po konci mandátu Václava Havla. Vůbec nejdelší mezidobí mezi funkčními období prezidentů zažili lidé na sklonku 1. republiky, kdy se Emil Hácha ujal prezidentského úřadu až 56 dní po abdikaci Edvarda Beneše.

Funkční období prezidenta

Délku funkčního období prezidenta definuje článek 55 Ústavy České republiky, který říká:

„Prezident republiky se ujímá úřadu složením slibu. Volební období prezidenta republiky trvá pět let a začíná dnem složení slibu.“

Pokud by tak Petr Pavel svůj mandát za pět let obhájil, trval by do středy 9. března 2028. V případě, že by za pět let svůj mandát obhájil, byl by prezidentem až do středy 9. března 2033.

Funkční období nově zvoleného prezidenta může být maximálně desetileté. Článek 57 Ústavy ČR totiž říká, že nikdo nesmí být zvolen více než dvakrát za sebou.

Kdy poprvé skládali slib prezidenti Česka a Československa

Vůbec první prezidentský slib složil Tomáš Garrigue Masaryk 21. prosince 1918. Zvolen byl sice už o více než měsíc dříve, jenže v té době byl stále ještě v zahraničí. Do nově vzniklého Československa přijel teprve 20. prosince 1918.

Druhým člověkem, který skládal prezidentský slib, se stal Edvard Beneš, který byl zvolen prezidentem po Masarykovi. Ten svůj slib složil ve stejný den, kdy byl zvolen, tedy 18. prosince 1935. Masaryk ovšem abdikoval už o čtyři dny dříve.

V den svého zvolení skládal prezidentský slib i následník Beneše a poslední prvorepublikový prezident – Emil Hácha. Ten byl zvolen 14. listopadu 1938, 56 dní po abdikaci svého předchůdce.

Po druhé světové válce se do prezidentského úřadu opět vrátil Edvard Beneš, který ovšem ani tentokrát svůj mandát nedokončil. Tentokrát abdikoval kvůli rostoucí moci komunistů. Jeho následníkem byl 14. června 1948 zvolen Klement Gottwald. Toho poslanci zvolili aklamací a Gottwald jen několik minut poté složil prezidentský slib. Stalo se tak týden po Benešově abdikaci.

Aklamací byl následně zvolen i druhý komunistický prezident Antonín Zápotocký, který stejně jako tři ze čtyř jeho předchůdců složili prezidentský slib ve stejný den, jako byli zvoleni. Zápotocký se do úřadu dostal 21. března 1953, týden po smrti Klementa Gottwalda.

Ve volbě aklamací se pokračovalo i v roce 1957, kdy byl stejným způsobem zvolen Antonín Novotný, který v čele státu nahradil zesnulého Zápotockého. I Novotný pak složil prezidentský slib v den svého zvolení 19. listopadu 1957, šest dní po smrti svého předchůdce. Novotný pak čelil druhé volbě, kterou si vyžádala změna ústavy, která zkrátila funkční období prezidenta.

V turbulentním roce 1968 se do volebního procesu znovu vrátila tajná volba, která nahradila aklamaci. To ovšem nic nezměnilo na tom, že Ludvík Svoboda kandidoval jako jediný a obdržel drtivou většinu hlasů. Šest poslanců se ovšem zdrželo hlasování a jeden odevzdal neplatný hlas a Svoboda se tak stal jediným komunistickým prezidentem, který nebyl zvolen všemi hlasy. Volba a složení prezidentského slibu proběhly 30. března 1968, osm dní po odstoupení Novotného. O pět let později už ovšem posbíral hlasy všech zákonodárců.

Svoboda ovšem své druhé funkční období nedokončil a poté, co jej postihla série mozkových příhod, byl v roce 1975 z prezidentské funkce odvolán a o den později, 29. května, byl ve Vladislavském sále zvolen Gustáv Husák, který rovněž složil slib ve stejný den, jako byl zvolen.

Husák byl zvolen ještě třikrát. Ve funkci prezidenta se tak dočkal až revolučního roku 1989. V jeho závěru, 29. prosince, tak byl místo Husáka zvolen Václav Havel. Ten jako československý prezident ještě složil prezidentský slib hned v den svého zvolení, k tomu došlo 19 dní po abdikaci Husáka. Ovšem poté, co byl zvolen 26. ledna 1993, si musel na složení slibu počkat až do 2. února.

Následníkem Václava Havla se stal Václav Klaus, ten byl zvolen na třetí pokus 28. února 2003 a prezidentský slib složil o sedm dní později 7. března 2003, tedy 33 dní po konci Havlova mandátu.

Václava Klause nahradil ve funkci prezidenta Miloš Zeman. Ten se stal v roce 2013 prvním prezidentem zvoleným v přímé volbě. Druhé kolo voleb se tehdy odehrálo 25. a 26. ledna 2013 a Miloš Zeman v něm porazil Karla Schwarzenberga. Na složení prezidentského slibu ovšem musel více než měsíc počkat. Klausův mandát měl totiž vypršet až 7. března 2013. Zeman tak poprvé prezidentský slib složil 8. března 2013.