7°C
S nadsázkou se dá říci, že by se dali spočítat lidi na prstech jedné ruky, kteří v posledních dvou měsících nebyli nemocní. Virózy získaly na síle, a navíc se u nás setkalo několik typů najednou. Ne vždycky je nutné navštívit lékaře, protože zafungují léky z lékárny. Jestliže ovšem nezaberou do 2 až 3 dnů, rozhodně neotálejte a nechte se pro jistotu vyšetřit.
Když vám lékař sdělí diagnózu, jako je chřipka, Covid-19, RS viróza, adenoviróza, řešením je klidový režim, dostatek tekutin a některé léky na snižování projevů infekce (teplota, kašel, bolest hlavy). Jedná se o virózy neboli infekce způsobené viry.
„Proti respiračním onemocněním, jako je např. nachlazení, chřipka, COVID-19, neúčinkují antibiotika. U běžných sezónních viróz je typické, že máme více různých příznaků najednou. Rýma, kašel, teplota, bolest v krku, v případě adenovirózy i zánět očí. Nutná je podpůrná léčba, která nám pomůže ulevit od těchto symptomů. Jestliže je onemocnění způsobeno viry, antibiotika rozhodně léčbu neurychlí,“ vysvětluje doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.
Jen zanedbatelná část těchto onemocnění může být zkomplikována bakteriální superinfekcí. Lékaře bychom proto měli vyhledat vždy, kdy i přes počáteční léčbu příznaků dochází ke zhoršení stavu. Je pak na něm, aby dle pomocných vyšetření rozhodl, zda jsou antibiotika na místě.
Státní zdravotní ústav
Větší zabiják než rakovina?
Přestože nám virózy velmi znepříjemňují život, větší hrozbou je rostoucí odolnost bakterií vůči antibiotikům. Děje se to především proto, že se v některých případech antibiotika předepisují zbytečně.
„Nadměrné a nesprávné používání antibiotik dává bakteriím možnost najít způsoby, jak se jim přizpůsobit a stát se vůči nim odolnými. Pokud k tomu dojde, léčba lidí s infekcí vyvolanou touto rezistentní bakterií je ztížená, někdy dokonce nemožná a končí smrtí. V roce 2019 zemřelo po celém světě 1,27 milionu lidí v důsledku nákazy bakteriemi rezistentními na antibiotika. Tento problém se týká zejména hospitalizovaných pacientů, ale setkáváme se s ním i u běžných pacientů mimo nemocnice,“ dodává H. Žemličková.
Aby nám antibiotika stále zabírala v případě potřeby, musíme je přestat používat, když nejsou nutná. Proto je nikdy neschovávejme do domácí lékárny a taky je nikdy neindikujme ani sobě, ani blízkým. Nemoci nás občas přemohou a může trvat několik dní nebo týdnů, než se uzdravíme. Ale s řadou běžných infekcí se tělo obvykle vypořádá samo.
Jak dlouho obvykle trvají nejčastější infekce u dospělých?
Bolest v krku – 7 dní
Běžné nachlazení – 10 dní
Zánět vedlejších nosních dutin – 18 dní
Kašel u akutní bronchitidy – 21 dní
Antibiotika v mnoha případech nejsou nutná.
Jak dlouho obvykle trvají nejčastější infekce u dětí?
Malé děti ve věku 1 až 5 let se mohou nakazit respirační infekcí až 8x za rok. Ty bývají u nich nejčastějším onemocněním. Může trvat několik dní i týdnů, než se děti úplně uzdraví. Nicméně jejich organismus se obvykle s nachlazením a dýchacími infekcemi vypořádá sám. O tom, zda jít s dítětem k lékaři, rozhoduje i jeho věk. Obecně platí, že u dětí do 1 roku je opatrnost na místě, u starších dětí rozhoduje, jak vážný je jeho klinický stav.
Zánět středního ucha – 3 až 7 dnů
Bolest v krku – 7 dní
Běžné nachlazení – 10 dní
Kašel u akutní bronchitidy – 21 dní
Více na www.antibiotickarezistence.cz. Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence je Státní zdravotní ústav. Projekt Prevence antibiotické rezistence (ZD-PDP2-001) byl podpořen grantem z Fondů EHP 2014–2021 z programu Zdraví. www.eeagrants.cz.
