7°C
Blesk: Pane starosto, v minulém volebním období jste působil jako místostarosta, jak se z této pozice úřad přebírá? Věděl jste, co vás čeká?
Martin valovič: „Určitě to bylo jednoduší, než kdybych s tou agendou nebyl vůbec seznámen. Přebírání komplikované nebylo, samozřejmě do toho vstoupily neočekávané věci související s růstem cen energií, na to se úplně připravit nedalo a byla potřeba to řešit ze dne na den.“
Co od tohoto volebního období očekáváte, jaké výzvy před vámi stojí?
„V tuto fázi z počátku volebního období se chceme zaměřit na to, abychom pomohli občanům naší městské části, kteří se dostali do nelehké ekonomické situace, kterou způsobila současná krize. Máme pro ně přichystaný podpůrný balíček, který by jim měl pomoct tuto situaci překonat. Jednou oblastí jsou rodiče školáků, kteří mají potíže s pokrytím výdajů například na školní obědy, kroužky, školní pomůcky. Rodičům se prostřednictvím ředitelů škol snažíme tyto informace zprostředkovat. Další oblastí jsou senioři, pro ně jsme v pěti školách zpřístupnili možnost koupit zde oběd za režijní ceny. Rozdíl školám doplácí městská část. Třetí oblastí jsou podnikatelé, těm se snažíme snížit nebo odpustit poplatky za zábor veřejných prostranství. V neposlední řadě máme v oblasti bydlení také program, kterým aktivně pomáháme zprostředkovat kontakt mezi lidmi, kteří jsou v městském nájemním bydlení a rádi by svůj byt vyměnili za menší nebo větší.“
Je něco, co byste chtěl oproti předchozímu vedení dělat jinak?
„Myslím si, že se hodně změní atmosféra samotné rady. Jsme hodně homogenní skupina a myslím, že máme velkou politickou sílu na to, abychom byli schopni věci posouvat a rychleji měnit. Je pro nás mnohem snadnější najít shodu.“
Jedním z vašich úkolů bude zajistit, abyste vy a vaši nástupci měli vůbec odkud starostovat, v jaké fázi je projekt rekonstrukce radnice?
„V minulém období se nám podařilo zpracovat projekt, získat územní rozhodnutí a stavební povolení. To považuji za velký úspěch, protože aby se tohle všechno stihlo za čtyři roky, to se v Praze jen tak nepodaří. Do toho samozřejmě vstoupily všechny okolnosti, které nás dnes provází. Stavební práce se zdražily, z původních 900 milionů se dnes pohybujeme až kolem 1,5 miliardy korun. Kvůli tomu se dostáváme do situace, že nemáme finanční prostředky. Pokud bychom je měli, můžeme s rekonstrukcí začít v podstatě hned. Je možné, že rekonstrukci z těchto důvodů přehodnotíme a budeme hledat jinou cestu. Necháme si k tomu zpracovat právní a ekonomickou analýzu, která nám na tuto otázku odpoví. Naše radnice už má nějaký věk a zanáší se tu stoupačky, může prasknout kanalizace, občas sem zatéká. Budova se nedá nijak energeticky regulovat, v oknech není těsnění, zkrátka neustále konzumuje finanční prostředky na její údržbu a opravy. Do konce ledna se rozhodne o tom, že se budeme definitivně stěhovat. Platí, že se přestěhujeme na Vinohradskou ulici do objektu na Vinici, je to objekt, který je ve výborném stavu, nebude potřebovat žádnou zásadní investici, vyhovuje kapacitně a je dobře dostupný veřejnou dopravou. Je zde také dostatek parkování. Pro občany i úředníky to bude daleko komfortnější prostředí.“
Dokázal byste pojmenovat jeden problém, který Prahu 10 dlouhodobě nejvíce trápí?
„Praha 10 je jednou z oblastí, kde probíhá velký rozvoj, investoři mají zájem sem přicházet, stavět byty a rozvíjet to území. To je samozřejmě pozitivní věc, ale nese to s sebou i jistou zátěž, která s novými obyvateli přichází, a to jsou například školské kapacity. To je věc, na kterou se soustředíme a je to jedním z našich velkých cílů, navýšit zásadním způsobem kapacity základních škol. Rekonstruujeme školu na Strašnické, to by mělo být hotové během dvou let a začínáme projektovat dostavbu dalších dvou škol.“
Bytová krize: Proč jsou v Česku tak drahé byty a nájmy? Videohub
Jedna z věcí, kterou jste krátce po zvolení do úřadu musel řešit, byla jednání se squattery, kteří obsadili opuštěný bytový dům v Malínské ulici. Poodhalil byste zákulisí těchto vyjednávání? V jaké atmosféře se nesla?
„Hned to první jednání proběhlo tak, že jsem byl kontaktován krizovou linkou, abych se tam dostavil. Když jsem přijel, už tam byly všechny policejní složky, od antikonfliktního týmu až po těžkooděnce. První kontakt jsme navázali přes antikonfliktní tým, to už byli zabarikádovaní uvnitř, a po tříhodinovém jednání se mi podařilo dohodnout, že bez jakéhokoliv zásahu objekt vyklidili. Příslušníci policejních složek to kvitovali jako nevídané. Přislíbil jsem jim další jednání, pozval jsem je na radnici a oni nám tu předložili profesionální pěkně vypracovaný projekt komunitního centra. Jsme domluvení, že se znovu setkáme a předáme si další informace. Budeme s nimi jednat jako s jakýmkoliv jiným spolkem, který by za námi přišel.“
Jaký bude osud bývalého kulturního domu Eden?
„Je to jeden z projektů, který jsme podělili ve stavu, kdy nikdo nevěděl, co se s ním má dít. Rozhodli jsme se vypsat mezinárodní architektonickou soutěž a s předstihem jsme s místními obyvateli konzultovali jejich přání a představy. Zůstane zachována nějaká kulturní stopa, která jej bude připomínat, ale dům bude odstraněn, jelikož technicky neodpovídá dnešním normám a jeho rekonstrukce by představovala ohromné náklady. Objekt, který zde vznikne, kombinuje několik věcí dohromady, v podzemí bude multifunkční sál, komerční prostory a v horních patrech budou městské nájemní byty.“
Jedno aktuální téma teď velmi rezonuje sociálními sítěmi, obyvatelé ulice V Úžlabině si stěžují na sousedku, která v bytě chová 17 psů a 13 koček, obyvatelé stejného domu si stěžují na zápach a psi už dokonce měli někoho pokousat. V bezprostřední blízkosti je navíc mateřská školka a lidé se obávají i o bezpečí dětí. Může městská část nějakým způsobem zasáhnout?
„Řeší to jednak odbor životního prostředí i odbor občansko-správních agend. Nicméně je to velice citlivá věc, nemáme nástroj, kterým bychom situaci dokázali nějak zlomit. Odbor ji může pokutovat, podat podnět na ochranu zvířat, což už tuším proběhlo, a až oni mají pravomoc majitelce zvířata odebrat. Je to chůze na tenkém ledě, musíme postupovat podle zákona, žijeme v právním státě a musíme se řídit pravidly. Každopádně o tom velmi dobře vím, lidé mi o tom píšou a řešíme to, jak se dá.“
Řekl byste na závěr, na co jste na Praze 10 pyšný? Je například nějaké místo, které máte rád?
„Velmi rád mám vilu Bratří Čapků, to je unikátní věc, kdy se podařilo odkoupit od původních majitelů vykoupit celou pozůstalost po Karlu Čapkovi. Dům, ve kterém bydlel se svou ženou Olgou Scheinpflugovou, jsme přebrali ve stavu, kdy to tam vypadalo jako by tam Karel Čapek byl včera. Zůstaly tam v podstatě veškeré listinné věci, dokonce tam snad byly v popelníku jeho nedopalky.“
