Pondělí je obecně považováno za ten nejméně oblíbený den týdne. Podle statistik je v pondělí dokonce spácháno i nejvíce sebevražd. V polovině ledna se navíc nahromadí faktory, které mohou vyvolat pocity smutku a špatné nálady.

Jsou za námi Vánoce, které pro mnoho lidí představují stresující a finančně náročné období roku. Náladě neprospívá ani pochmurné lednové počasí, kdy trávíme více času v uzavřených prostorách, a také minimum slunečního svitu, s jehož nedostatkem se hůře vyrovnává až 60 % z nás.

Jaro je navíc v nedohlednu a stejně tak i delší svátky nebo prodloužené víkendy. A vůle mnoha z těch, kteří se do plnění svých předsevzetí pustili hned po Novém roce, začíná slábnout. To pak vede k výčitkám ze selhání. Dalším faktorem špatné nálady v posledních letech pak může být i politické napětí u nás i ve světě, či pandemie covid -19.

Původní záměr - reklama

Koncept Blue Monday byl původně popsán v roce 2004 psychologem Cliffem Arnallem. Na žádost jedné cestovní kanceláře, která chtěla zvýšit svůj lednový prodej přímořských dovolených, vymyslel pseudovědeckou rovnici, pomoci níž označil leden za nejdepresivnější období roku. I když šlo tedy původně jen o reklamu, pojem Blue Monday se uchytil a existuje dodnes.

Chmurné pondělí?

Jak vysvětluje psycholožka a psychoterapeutka Zuzana Kostelníková, teorie, že může existovat jeden jediný nejdepresivnější den v roce, je zavádějící:

„Termín deprese používá mnoho lidí, když chtějí popsat svou špatnou náladu, smutek nebo splín. Ty jsou přirozenou součástí života. Klinická deprese je však zdravotní problém, který má dlouhodobější charakter a zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu života. I přesto, že v praxi si všímáme období, ve kterých stoupá počet pacientů s depresivními příznaky, neexistuje den, kdy deprese udeří více než obvykle.“ 

 

Deprese, nebo jen špatná nálada?

Depresi může spolehlivě diagnostikovat pouze psychiatr na základě celé řady příznaků. Od běžného smutku nebo rozladěnosti se liší v tom, že je intenzivnější, trvá déle a narušuje každodenní fungování.

„Pacienti častěji trpí především poruchami spánku, pociťují velkou únavu a vyčerpaní, časté je nechutenství a celková ztráta chuti do života. Dochází i ke ztrátě zájmu o kontakty, což vede k sociální izolaci a člověk se dostává do spirály, ze které jako by nebylo možné vystoupit,“ vysvětluje Mgr. Zuzana Kostelníková.

 

Video
Video se připravuje ...

Barvy, díky kterým vám zmizí smutky Videohub