Historicky první zmínku o tabáku na našem území máme z roku 1592. Přesně 100 let potom, co tuto rostlinu objevil mořeplavec Kryštof Kolumbus. Nalezený soubor 46 keramických a porcelánových dýmek z různých období mezi 17. až 20. stoletím se nacházel v zemi při dnešní Michelské ulici na místě zaniklé zemědělské usedlosti.

„Nejzajímavější nález jsou bezesporu keramické dýmky z druhé třetiny 17. století. Tehdy u nás, ke konci třicetileté války, docházelo k prvnímu prudkému rozvoji kouření tabáku. Zlozvyk se uchytil bleskovou rychlostí bez ohledu na profesi, sociální postavení nebo pohlaví,“ řekl Blesku archeolog Martin Vyšohlíd. Ten kuřácké pomůcky před dvěma lety objevil. „Nálezy dýmek z Michle přímo dokládají, že se tento zlozvyk rychle rozšířil ze šlechtických dvorů i mezi běžnou vesnickou populaci,“ dodal vědec.

Nikotinová „medicína“

K masivnímu šíření a užívání tabáku přispěl i všeobecný strach ze smrti během morových ran 17. století, kdy byl tabák mnohými vnímán jako spásný lék. „Tabák byl v dobových lékařských a botanických knihách označován jako důležitý a téměř univerzální lék.”

„Roku 1636 si například věhlasný holandský lékař Isbrand van Diemerbroeck (1609–1674) do svého deníku během morové epidemie v Nymwegenu poznamenal, že jakmile shledá zápach nemocných nesnesitelným, okamžitě všeho nechá a zakouří si tabák. Tabák byl podle něj nejúčinnějším lékem proti moru, pokud byl kvalitní,“ prozradil ve své publikaci Neřest z Nového světa Martin Vyšohlíd.

Fotogalerie
7 fotografií