9°C
Společně se začátkem nového roku končí dětská zubní pohotovost ve FN Motol, nemocnice rozhodnutí zdůvodňuje tím, že náročnou a nevděčnou práci prováděli pouze externisté, kteří od začátku nového roku na těchto pozicích odmítají pracovat. V Motole nadále bude poskytována péče pouze urgentním případům, jako jsou úrazy, krvácení, akutní závažné bolesti zubů, které neutlumí ani léky, apod.
K přetížení dětské zubní pohotovosti došlo především kvůli příliš vysokému počtu pacientů, kteří její služby vyhledávají. „Stomatologická klinika FN Motol je unikátním pracovištěm, které slouží především k léčbě těžkých úrazů, traumat, vrozených vývojových vad apod. Dětská zubní pohotovost ve FN Motol byla stále více zneužívána případy, které na pohotovost vůbec nepatří,“ sdělila Blesku mluvčí FN Motol Pavlína Danková. Jako příklady takových případů uvádí běžné bolesti nevyžadující analgetika, chronické bolesti, viklající se dočasné zuby před výměnou chrupu, uvolněné nebo vypadlé výplně, kazy apod.
Výše uvedené příklady kliniku zatěžují, a aby se dostalo na všechny, museli by se zaměstnanci FN Motol rozkrájet. „Z důvodu přetíženosti zdravotnického personálu Stomatologické kliniky dětí a dospělých 2. LF UK a FN Motol opravdu není v našich silách nahrazovat stomatologickou péči praktických zubních lékařů, a to ani v době pohotovostní služby,“ uvedla Danková.
Kritika primátora
Situaci s dětskou zubní pohotovostí v Praze se věnuje také primátor Zdeněk Hřib, který ve svém vyjádření pro Blesk vedení motolské nemocnice zkritizoval: „Jen na rok 2022 bylo z rozpočtu města na službu lékařských pohotovostí v nemocnicích, které patří státu, vyhrazena částka 39 milionů korun. Opravdu mě pak překvapuje, že vedení jedné z největších nemocnic ve střední Evropě (FN Motol), ve městě s největším počtem zubních lékařů na počet obyvatel, není schopno zajistit tuto základní veřejnou službu, když jiní, podstatně menší poskytovatelé v Praze ji schopni zajistit jsou.“
Primátor Hřib zároveň neočekává, že by v Praze došlo k jakémukoliv zhoršení zubní péče o dětské pacienty, a podle něj Městská poliklinika ve Spálené ulici ani Fakultní Thomayerova nemocnice se zajištěním těchto služeb nemají problém. „Překvapující na celé záležitosti je také to, že ještě v červenci měla FN Motol o provozování zubní pohotovosti zájem, podala žádost o dotaci na magistrát, ta byla zpracována a dotace jim byla přidělena, nicméně přes to všechno před koncem minulého roku dorazila na magistrát informace o jednostranném zrušení zubní pohotovosti ze strany FN Motol,“ sdělil Hřib Blesku.
O děti bude postaráno?
Radní Milena Johnová, pod jejíž kompetence zdravotnictví spadá, na dotaz Blesku odpověděla, že s vedením Městské polikliniky ve Spálené již dospěli ke společné dohodě: „ S vedením Městské polikliniky jsem se dohodla, že začnou ošetřovat také dětské pacienty. Pan ředitel požádá stomatology, aby děti, které přijdou na pohotovost, byly brány přednostně a aby jim byl věnován dostatek času. Dále poliklinika připraví pro děti samostatné pracoviště a udělá vše pro zajištění dětských stomatologů. Odbor zdravotnictví v tom již začal konat kroky tak, aby se nám dětské stomatology podařilo sehnat.“
Ve svém vyjádření také doplnila, že dnešní stav je zaviněn především dlouhodobě špatnou regulací na celostátní úrovni, v jejímž důsledku podle Johnové dochází ke dvěma zásadním problémům: „Polovina pacientů, kteří přichází na stomatologickou pohotovost do Spálené ulice, jsou lidé z jiných regionů, nejvíce ze Středočeského a Ústeckého kraje. Poloviční počet pacientů by poliklinika ve Spálené zvládla hravě i s dětmi.“
Jako druhý problém uvádí stejně jako FN Motol příliv pacientů, kteří by s bolavými zuby měli vyhledat pomoc jinde než na pohotovosti: „Lidé jezdí pro ošetření na pohotovost do Spálené opakovaně – celá čtvrtina ošetření je pro pacienty, kteří ve Spálené dostali první akutní ošetření, ale nešli pro následující péči ke svému ošetřujícímu stomatologovi. Nabízí se otázka proč? Hodiny čekání na pohotovosti jistě nejsou tou pravou motivací,“ uvádí Johnová.
Zubní klinika pro dětské pacienty bude ve FN Motol nadále fungovat v urgentním režimu a o akutní případy se nadále bude schopna postarat, v roce 2022 přitom měsíčně obsloužila v průměru až 600 pacientů. Johnová i Hřib se shodují v tom, že je potřeba problém řešit na vyšší úrovni než jen v Praze. Hřib ve vyjádření pro Blesk také uvedl, že na toto téma bude iniciovat jednání společně s hejtmankou Středočeského kraje a ministrem zdravotnictví.
