10°C
Janeček definitivně nezasáhne do prezidentských voleb. Ústavní soud zamítl jeho stížnost
Ústavní soud zamítl stížnost a související návrhy podnikatele Karla Janečka, který tak definitivně přišel o možnost kandidovat v prezidentských volbách. Janeček žádal odklad voleb a zrušení právní úpravy. Rozhodnutí soudu považuje Janeček za nespravedlivé, občané tím přišli o možnost zvolit si tento rok svého prezidenta ve spravedlivých volbách.
Vnitro Janečkovi část občanských podporovatelů neuznalo při kontrole údajů, kterou ministerstvu ukládá zákon. NSS pak sice některé podpisy vrátil do hry, ale přesto se Janeček těsně nedostal přes zákonnou hranici 50.000 uznaných podporovatelů. Ústavní soudci už podle soudce zpravodaje Vladimíra Sládečka neměli důvod cokoliv měnit.
„ÚS nepřezkoumává tu věc ve stejném rozsahu jako NSS. Ústavněprávní hledisko je užší,“ řekl Sládeček. „Stěžovateli se dostalo plného přezkumu již před NSS,“ doplnil generální sekretář ÚS Vlastimil Göttinger.
Janeček žádal ÚS také o odklad voleb a zrušení části právní úpravy. Systém prezidentských voleb označil za nespravedlivý. Stěžoval si také na to, že vnitro „ve velkém chybovalo“ při kontrole petičních archů.
Sládeček připomněl, že pokud ÚS stížnost odmítne, souvisejícími návrhy se již nezabývá. Navíc zákonnou úpravu přezkoumával soud už na přelomu let 2012 a 2013 na základě podnětu Tomia Okamury a ponechal ji beze změn, přestože vyslovil dílčí výhrady. Zákon však není protiústavní a případné změny, například v počtu požadovaných občanských podporovatelů nebo způsobu jejich ověřování, jsou úkolem politiků, nikoliv soudů.
„Stěžovatelem předloženým výpočtem 'intervalu spolehlivosti' se ÚS nemohl zabývat, neboť jej zákonná ani ústavní úprava nezná,“ uvedl Göttinger.
Janeček: Nežijeme v právním státě
„Musím bohužel s lítostí konstatovat, že nežijeme v právním státě. Předložil jsem Ústavnímu soudu dva nezávislé, jasné a nevyvratitelné důkazy, že zamítnutí mé kandidatury je v rozporu s ústavou,“ uvedl Janeček. Za flagrantní věc považuje vyjádření soudu, podle kterého není jeho úkolem přepočítávat hlasy. Janeček tvrdí, že po matematické stránce byl výpočet platných hlasů provedený ministerstvem vnitra a poté Nejvyšším správním soudem (NSS) nesprávný a měl být platným kandidátem.
Na dotaz, zda bude o funkci prezidenta usilovat za pět let, kdyby se měly konat další volby hlavy státu, Janeček řekl, že si to nemyslí. Uvedl, že společnosti chtěl jako prezident donést inspiraci v kritické době. „Ta doba je teď, nemyslím si, že by byla otevřena za pět let,“ uvedl.
O Hrad se podle platných registračních rozhodnutí utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. NSS vrátil do hry také podnikatele Karla Diviše, kterého chybně vyškrtlo vnitro, naopak vyřadil prezidentku České asociace povinných Denisu Rohanovou. Také ona se obrátila na ÚS, o její stížnosti zatím není rozhodnuto.
U Rohanové problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021, před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Končící poslanci či senátoři podle NSS nemohou takto „natáhnout“ svůj politický vliv daleko za konec mandátu.
Osobně si myslím, že žhavým kandidátem nebyl. Jde jen o pózu, prachy má tak si zablbne.