Autor Tančícího domu, slavná mecenáška nebo ikona pražské zoo: Nejen s těmi jsme se v roce 2022 rozloučili

Smutné zprávy na sebe po začátku nového roku 2022 bohužel dlouho čekat. Hned v lednu zemřel v té době nejstarší skaut a žižkovský patriot, Eduard Marek řečený Hroznýš. Na jeho smrt na sociálních sítích upozornil tehdejší starosta Prahy 3 Jiří Ptáček (TOP 09): „Ještě před třemi lety absolvoval seskok padákem a překonal tak světový rekord. V březnu by mu bylo 105 let!“ litoval. Marka během druhé světové války věznili nacisté kvůli tomu, že pomohl židovskému kamarádovi, po únoru 1948 i komunisté. Skautem zůstal po celý život i v době, kdy byl kvůli komunismu zakázaný. I proto byl držitelem nejvýznamnějšího skautského vyznamenání Řádu stříbrného vlka.

Nejstarší český skaut Eduard Marek při seskoku padákem.

Autor: reprofoto FB Jiří Ptáček

Zcela neočekávaně zemřel 27. ledna známý a oblíbený fotograf Petr Našic. Který dlouhá léta působil v obnoveném divadle Pod Palmovkou a v 80. letech fotil například průběh natáčení slavného oscarového snímku Amadeus. „Bylo mi 18 let, měl jsem od táty fotoaparát značky Praktica. Pamatuji si to jako dneska, jak se mi tam nechtělo. Nakonec jsem se vypravil a polotajně jsem tam fotil, samozřejmě s požehnáním pana režiséra Miloše Formana. Nesměl jsem ale udělat žádný záběr z pozice kamery. Na to dohlížel Mike Hausman,“ zavzpomínal Našic. Osudným se mu stal infarkt.

Spisovatel a literární historik, který spoustu let věnoval životu a dílu nejslavnějšího českého humoristy – Jaroslava Švejka. Ve svém díle se ale zaobíral i pražskou historií a zajímavostmi, například v knihách Pražské kuriozity, O Bubenči a okolí nebo Toulky Prahou 7. Veřejnosti byl Pytlík známý i jako tatínek Vojtěcha Dyka, slavného herce a zpěváka.

Radko Pytlík s manželkou a synem Vojtou Dykem

Autor: Foto: herminapress.cz, archiv

Ivo Skála, narozený 17. prosince 1933 v Praze, patřil mezi průkopníky gastroenetrologie, který svou profesní dráhu spojil s Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Krči. V roce 1988 se tam stal vedoucí gastroenterologického oddělení I. Interní výzkumné základny IKEM, v roce 1995 byl vedoucím Endoskopického oddělení nově vzniklé Kliniky hepatogastroenterologie a diabetologie.

Do důchodu odešel až v úctyhodném věku 80 let! Byl u zrodu prvních transplantací jater v České republice a provedl dokonce první endoskopicko-radiodiagnostické vyšetření žlučových cest a slinivky břišní. O jeho úmrtí informoval přímo IKEM. „Naše osobní zkušenost s Ivem Skálou je nezapomenutelná. Laskavý přístup, s jakým přistupoval k mladým lékařům, byl inspirující a motivující. Jeho odchodem ztrácíme znamenitého člověka a lékaře, který tu bude chybět,“ uvedla nemocnice.

IKEM uveřejnil smutnou zprávu, zemřel průkopník gastroenterologie Ivo Skála.

Autor: IKEM

Mnohými přezdívaná první dáma české architektury se narodila 10. března 1929 v Praze, v níž zanechala nesmazatelný odkaz. Krom několika generací architektů, kteří pod jejím dohledem vystudovali na ČVUT, navrhla řadu signifikantních staveb. Například budova bývalého ČKD na severním konci Václavského náměstí, která je považovaná za vůbec první postmoderní stavbu v Čechách, nová budova ČVUT v Dejvicích nebo odbavovací halu hlavního nádraží v Praze. V roce 2008 obdržela Alena Šrámková od prezidenta Václava Klause medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění a Poctu České komory architektů za rok 2007 za svůj přínos moderní české architektuře.

Ve věku 92 let zemřela česká architektka Alena Šrámková

Autor: koláž Blesk

Jako blesk z čistého nebe rozčísly mediální prostor zprávy o násilné smrti známého lékaře, odborníka na diety a kosmetiku, Leoše Středy. Kromě nesporných úspěchů na poli medicíny byl i zdařilým podnikatelem - po revoluci založil úspěšný Institut lékařské regenerace a kosmetiky, vymýšlel přístroje na hubnutí a prodával také speciální krémy. Proslul též jako obhájce polygamie, žil s více ženami najednou. 31. března jej v malé obci Neprobylice u Slaného měl zastřelit jeho známý Boris Procházka, který měl následně spáchat sebevraždu.

Leoš Středa

Autor: Archiv Blesk

Zkraje května utrpěla česká kultura obzvlášť tvrdou ránu. Sběratelka umění a mecenáška Meda Mládková, která na Kampě založila klenotnici moderního českého umění – Museum Kampa, skonala kvůli zdravotním obtížím spojeným s jejím požehnaným věkem. Za komunismu v emigraci podporovala zakázané české umělce, jejichž díla skupovala a představovala na západě. Po pádu komunismu se vrátila do Čech a upnula mnoho sil na založení muzea, kde by mohla uchovat svou sbírku moderního umění, která má světové parametry – disponuje totiž celou řadou obrazů světově proslulého malíře Františka Kupky, jenž je považován za zakladatele abstraktního malířství, nebo skulptury sochaře Otto Guttfreunda, který je považován za vůbec prvního kubistického sochaře.

Co jste nevěděli o Medě Mládkové (†102): Začínala jako kabaretní tanečnice, tajemství jména a vlastní hotel

O smrti Medy Mládkové informoval Blesk předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových, která spravuje Museum Kampa, Jiří Pospíšil. „Působila dost bojovně, ale pod tvrdou skořápkou ambiciózní ženy se skrývala laskavá osobnost, která vše, co dělá, dělá pro někoho. Žila skromně v jedné místnosti v muzeu a všechny peníze se snažila dát na veřejný účel. Podporovala nejen umění, ale i nespravedlivě postižené lidi a zvířata,“ ocenil ji. Slavný je nadčasový výrok, připisovaný jí i jejímu manželovi Janu Viktorovi, který je i krédem muzea, jež založila: Přežije-li kultura, přežije národ.

Zemřela Meda Mládková: Pod jejím bytem vzniklo pietní místo. (3. května 2022)

Autor: Jiří Pospíšil / Museum Kampa

Ještě než stihla dospět, zasáhly Lisu Mikovou protižidovské nálady a nacistická okupace. Kvůli ní skončila i ve vyhlazovacím táboře Osvětim, kde jako jedna z mála měla štěstí, že válečné útrapy přežila. Ač snila o tom, že se stane módní návrhářkou, trvalé zranění ruky, k němuž dospěla během vězení, ji sen znemožnilo. Po válce se stala knihkupkyní a podílela se následně na různých pamětnických událostech, které připomínaly přetěžké období nacistické totality. Poslední léta strávila v domově sociální péče na pražském Hagiboru.

Lisa Míková

Autor: Paměť národa

V uplynulém roce truchlila pražská zoo. Rozloučit se totiž musela s oblíbeným lachtanem, kterého přemohly zdravotní neduhy spojené se stářím. Meloun, jenž byl synem slavného Gastona – lachtana, jehož v roce 2002 při ničivých povodních „unesly“ prudké proudy Vltavy a Labe až do Německa, byl díky své hravé, učenlivé a dobrácké povaze miláčkem návštěvníků zoo. Poslední dny ho ale trápily infekce zažívacího ústrojí a selhávání jater a ledvin, které se i přes snahu veterinářů nelepšily, proto bylo zapotřebí jej uspat, aby dále netrpěl.

Tajemné podzemní „město“. Pod Parukářkou žijí obyvatelé, které byste tam nečekali

„S Melounem jsme byli všichni tři až do úplného konce. Zanechal tu po sobě tříletého syna Edu, který u nás zůstane a už teď převzal místo vůdce harému,“ říká vrchní chovatel Zoo Praha Jakub Mezei. „Dožil se přesně dvaceti let, což je u lachtanů horní hranice života. Vzpomínat na něj budeme jako na jednu z ikon Zoo Praha.“

Oblíbeného lachtana Melouna trápily koncem života zdravotní potíže. (ilustrační foto)

Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zakladatelka světově proslulého sboru Bambini di Praga, který poškodila aféra jejího syna Bohumila Kulínského. Blanka Kulínská byla významnou sbormistryní a pedagožkou, která celý život zasvětila sborovému zpěvu. V dobách své největší slávy Bambini di Praga spolupracoval s řadou významných orchestrů a byl zván i na turné do zahraničí. Kulínská složila i několik skladeb, pod jejím vedením vzniklo album Letem světem s Bambini di Praga a za celoživotní umělecký přínos k rozvoji dětského sborového zpěvu byla oceněna i Českou hudební radou.

Blanka Kulínská.

Autor: ČTK / Mlejnková Alexandra

Dlouholetý nadšený skaut Felix Kolmer přežil Terezín i Osvětim, ale neduhy stáří už byly přece jen nad jeho síly. V Terezíně se mu dokonce podařilo objevit starou chodbu, kterou se dalo utéct – sám však zůstal, dle svých slov, aby v případě nebezpečí pomohl utéct ostatním. Když nadešel čas transportu do vyhlazovacího tábora Osvětim, utéct už nestihl. Po válce se stal uznávaným výzkumníkem, který léta působil v ČVUT v oblasti fyziky a akustiky. Ani s odstupem dlouhých desetiletí neodpustil Němcům zvěrstva, které páchali na židovském obyvatelstvu.

Ve věku 100 let zemřel 5. srpna 2022 Felix Kolmer (na snímku z 13. ledna 2015), celoživotní nadšený skaut, vědec a muž, který přežil několik koncentračních táborů.

Autor: ČTK

Po sametové revoluci vznikla v Praze sáhodlouhá řada nových moderních staveb. Málokteré se ale dodnes dostává takové pozornosti, jako Tančícímu domu, který vzbudil velkou pozornost i v zahraničí. Jejím autorem je spolu s Frankem Gehrym český architekt chorvatského původu Vlado Milunić. Ten (nejen) v Praze zanechal množství specifických staveb, které na pohled nesou architektův osobitý styl: obytný areál Hvězda na Petřinách, domovy pro seniory – na Jižním Městě, v Bohnicích nebo v Malešicích, ale také oceňovaný Domov dětí a mládeže v Modřanech.

Jeho dědeček navrhl sídliště Ďáblice. „Není to žádná králíkárna,“ říká architekt Ondřej Tuček (44)

„V osmdesátých letech jsem u Vlada začínal, jako úplné ucho, pracoval jsem u něj v podstatě na brigádě, když společně s Janem Línkem stavěli sesternu na Proseku a domov důchodců v Čimicích,“ zavzpomínal pro Blesk dosluhující náměstek pražského primátora, architekt Petr Hlaváček (STAN). „Vždycky jsme si skvěle popovídali, ale třeba s pocitem, že by za Tančící dům měl zpětně mít víc peněz, jsem mu pomoct nemohl,“ dodal s tím, že ke konci života se Milunić cítil být zneuznaný.

V Tančícím domě je kondolenční kniha k úmrtí Vlada Miluniče

Autor: Veronika Foltová

Legenda mezi českými kriminalisty. Takový přídomek k Jiřímu Markovičovi nepochybně sedí – policejní uniformu oblékal od 60. let do roku 1999 a šetřil řadu významných kriminalistických kauz. V 80. letech se dokonce stal šéfem pražské „mordparty“ neboli oddělení vražd pražské policie. Podílel se na zatčení spartakiádního vraha, jenž měl na svědomí 3 vraždy, několikero znásilnění a několik opětovných pokusů o vraždu. Markovič se též podílel na objasnění 5 vražd žen, které měl na svědomí kanibal Ladislav Hojer.

Dominik Feri už má termín soudu: Na Valentýna!

„Naposledy jsme se viděli v létě 2018 na jeho chalupě v šumavských Prášilech. Byl plný elánu, vykládal nám, jak chodí na houby, jak je zván na různé přednášky, zkrátka plný energie. Povídali jsme si víc než dvě hodiny, potom jsme museli pokračovat na Kvildu,“ zavzpomínal pro Blesk Markovičův někdejší kolega kriminalista Jiří Červenka. „Byl velmi laskavý a vysoce inteligentní člověk s geniálním úsudkem, byl všemi velmi respektován. I těmi, které nakonec předal spravedlnosti.“

Legenda české kriminalistiky Jiří Markovič.

Autor: archiv Blesku

Během času adventu podlehl dlouhé nemoci nestor české fotografie František Dostál. Dlouhá léta vzdoroval rakovině, která jej bohužel „přeprala“ 5. prosince. Dostál platil za předního reportážního a dokumentárního fotografa, který i do svých pozdních let využíval analogový fotoaparát, a nikoliv digitál, jak je dnes zvykem. Významný byl nejen uchovaným svědectvím o „černobílých“ dobách staré Prahy a především jeho rodných Vršovic, ale též osobitým humorem při často až absurdních momentkách, které stihl vyfotografovat.

Za socialismu fotila děti v nemocnicích: „Fotografie je život,“ říká přední česká fotografka Alena

V jeho případě doslova platilo, že obyčejné uměl svým objektivem učinit neobyčejným. „Za pětikorunu jsem jezdíval do Posázaví, kde jsem fotil své známé. Nevěděl jsem vůbec, jakou to jednou bude mít cenu a hodnotu. Až teprve čas je povýšil na svědectví té doby. Původně to byly jen fotky pro mne. Žádná snaha o umění,“ vyjádřil se dříve pro Blesk fotograf samouk o svém patrně nejslavnějším díle Letní lidé, což byla fotografická sonda do života trampů, chatařů a chalupářů za doby socialismu. Za cyklus obdržel několikero ocenění, za svou tvorbu pak i Cenu Ministerstva kultury CŘ.

Zemřel František Dostál.

Autor: Alena Vykulilová

Legenda mezi pražskými novináři, který se děním v metropoli zabýval už od roku 1981. Ivan Kuptík začínal v již zaniklých novinách Večerník Praha, o němž vždy hovořil s nadšením a nostalgií, činným zůstal téměř až do konce života. Poslední jím podepsané články byly publikované ještě v roce 2022. Vynikal zejména na poli pražských zajímavostí, ale i v kriminální tematice či komunální politice. Mezi pražskými novináři, kteří mu zásadně říkali „Oskar“, se těšil velkému respektu, oblibě i úctě. Zemřel po vleklé vážné nemoci.

Legenda mezi pražskými novináři Ivan "Oskar" Kuptík. Aktuálnímu dění v Praze se věnoval soustavně od roku 1981.

Autor: Facebook - KC Prádelna

Dlouhá léta pomáhal druhým. Uniformu pražského záchranáře oblékal Aleš Benda téměř 30 let. „Mimořádně zkušený záchranář, skvělý parťák a člověk,“ sdílela pražská záchranná služba na sociální síti. Zároveň byl také ředitelem Ústavu metodiky první pomoci a v neposlední řadě politikem. V Praze 22 v barvách ODS zasedal v tamním zastupitelstvu v letech 2006 až 2014, poslední 4 roky mandátu vykonával post radního, jenž zodpovídal za oblast zdravotnictví. Zůstala po něm manželka s 5 dětmi.

Zemřel bývalý radní pro Prahu 22, záchranář i ředitel Ústavu metodiky první pomoci. Aleš Benda po sobě zanechal ženu a pět dětí.

Autor: praha 22.cz

Fotogalerie

115 fotografií

V pražském Kostele svaté Anežky České v Záběhlicích proběhlo poslední rozloučení s nejstarším českým skautem Eduardem Markem. Bylo mu 104 let

Autor: ČTK / Krumphanzl Michal