Pražská výročí v roce 2023: Ničivé povodně, vražedná defenestrace i zrod největší nemocnice v Čechách

Současným českým arcibiskupem je od loňského roku Jan Graubner. V čele pražské arcidiecéze a diecéze se před tím vystřídaly desítky arcibiskupů a biskupů. Vznik Pražské diecéze se totiž datuje až na samý počátek českých dějin, konkrétně do roku 973! V té době z Pražského hradu panoval kníže Boleslav II., který i proto vstoupil do historie s přídomkem Pobožný. Sídelním kostelem Pražského biskupství se hned v počátku stala rotunda sv. Víta, prvním pražským biskupem pak jistý Sas jménem Dětmar.

Chrám svatého Víta .

Autor: Blesk:Martin Sekanina

Boleslav II. sehrál také stěžejní roli při založení nejstaršího mužského kláštera. Podle pověsti se při lovu setkal u pramene potoka Brusnice s tehdejším biskupem sv. Vojtěchem. Při onom místě pak bylo v roce 993 rozhodnuto o založení Břevnovského kláštera, který se stal druhým nejstarším klášterem v Praze – po ženském klášteru sv. Jiří na Pražském hradě.

Petr (63) navázal na tisíciletou tradici. V Břevnovském klášteru vaří „požehnané“ pivo

Klášter je dodnes se svými zahradami jednou z velikých pých hlavního města – a váže se k němu nejedna zajímavost. Při klášteru totiž fungoval údajně nejstarší pivovar v Čechách, na jehož tisíciletou historii navazuje nynější Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha.

Břevnovský klášter.

Autor: Archiv

Tak jako si z Petřína nelze odmyslet Petřínskou rozhlednu, nejde při pohledu na Strahov přehlédnout jednu z nejdůležitějších církevních staveb v Čechách vůbec. Strahovský klášter založili premonstrátští mniši z Porýní v roce 1143 s posvěcením tehdejšího knížete Vladislava II. Z původní románské baziliky dnes stojí opulentní barokní areál, jehož dvě vížky baziliky Nanebevzetí Panny Marie jsou i zpovzdálí velice dobře rozpoznatelné. Ve Strahovském klášteře se mimo jiné nachází i jedna z nejslavnějších knihoven vůbec, která bývá často řazena i mezi ty světově nejkrásnější.

Strahovský klášter v Praze.

Autor: Blesk:Richard Semik

Jednou z nejikoničtějších středověkých staveb Prahy je beze vší pochybnosti Karlův most. Mezi řadou pískovcových soch, které jej zdobí, je i jedna jediná bronzová. Náleží sv. Janu Nepomuckému, který v oněch místech pod mostem přišel o život za dosti dramatických a smutných okolností. Václav IV. Měl vleklé spory s církví, na které doplatil právě Nepomucký, generální vikář pražského arcibiskupa. Václav, silně posilněn alkoholem, nechal Nepomuckého mučit, nechal jej tahat na skřipci i pálit pochodněmi. Mučitelé ale zašli příliš daleko a zbožného muže zabili.

Sexuálně „zprzněná“ socha i střížkovský Tarzan: Pražští strážníci za uplynulý rok řešili řadu bizárů

„Na králův rozkaz byl svázán do kozelce a svržen z kamenného mostu do Vltavy. Vražedný akt byl tak uzavřen 20. března 1393 okolo deváté hodiny večer,“ uvádí historik Josef Spěváček v knize Václav IV. Na základě mučednické smrti se z Nepomuckého stal světec, a jen stěží bychom dnes hledali jiného trpitele, jenž má po Čechách tolik barokních soch.

Termín defenestrace je díky Čechům známý po celém světě. Jde o ryze pražskou záležitost, k níž v dějinách došlo třikrát. Ve dvou případech kvůli ní dokonce vypukly války – nejprve ty husitské v 15. století, v 17. století pak třicetiletá válka. Mezi první a třetí pražskou defenestrací proběhla ještě jedna 24. září 1483. Nepokoje v řadách pražského obyvatelstva vypukly – jak jinak – kvůli náboženským rozepřím. Radikální kališníci ten den napochodovali do Staroměstské i Novoměstské radnice. Z okna tehdy letěl purkmistr Jan z Klobouků i řada konšelů, kteří řádění nepřežili. Většina jich byla katolického vyznání.

Nestává se často, aby se na Pražském hradě usídlila žena, která by pevnou rukou vládla českým zemím. V sáhodlouhé historii se to stalo vlastně jen jednou – to když byla císařovna Marie Terezie korunována na Pražském hradě českou královnou 12. května 1743. Ačkoliv k českému prostředí neměla císařovna nikterak přívětivý vztah, dodnes v Čechách platí za oblíbenou panovnici, která dokonce v roce 1754 věnovala Pražskému jezulátku do kostela Panny Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského vlastnoručně šité šatičky.

Městská část Praha 6 odhalila kontroverzní sochu Marie Terezie. Socha se nachází ve stejnojmenném parku na Hradčanech, nedaleko vjezdu do tunelu Blanka

Autor: Blesk:ROBERT KLEJCH / CNC Robert Klejch

I když se v dnešní době digitalizace všichni uchylují především k počítačům, notebookům, tabletům a chytrým telefonům, papír hraje v našich životech nadále stěžejní roli. Vyráběl se už v pradávné historii, ale teprve v roce 1833 vznikla v pražské Bubenči vůbec první strojní papírna nejen v Čechách, ale v celé habsburské monarchii. Nacházela v místech nynějších ulic Mlýnská a – jak jinak – Papírenská.

Areál bývalé papírny v Bubenči.

Autor: Jiří Marek

Doslova v porodních bolestech se koncem 19. století rodilo Národní divadlo. Když bylo 1881 konečně vztyčeno a otevřeno veřejnosti, zkázonosný požár jej kompletně zdevastoval a bylo zapotřebí jej vystavět znovu. Lidé stavbu štědře podpořili sbírkou, v níž se vybralo přes milion korun. Údajně na stavbu tehdy přispěl každý druhý pražský obyvatel. Znovu se tak divadlo mohlo otevřít definitivně veřejnosti 18. listopadu 1883 za velké slávy při představení Libuše od Bedřicha Smetany. Za 140 let jeho existence se na něm vystřídaly generace skvělých herců, legend divadelních prken i stříbrného plátna. A radost divákům dělají herci ve Zlaté kapličce dodnes.

Národní divadlo

Autor: R. Klejch, J. Fulín

Už je to kulatých 80 let, kdy ranění nebo nemocní Pražané míří za doktory do Motola. Vznik tamní nemocnice se datuje do 4. ledna 1943, kdy v ulicích Prahy ještě plandaly vlajky s hákovým křížem. Tehdy nemocnice disponovala internou, ambulancí, chirurgickým oddělení a gynekologií – součástí byly samozřejmě administrativní objekty, garáže i byty zaměstnanců. Dnes je Fakultní nemocnice v Motole největším zdravotnickým zařízením v Čechách, kde za rok 2021 provedli přes 1,2 milionu ambulantních ošetření.

Takhle to vypadá v pražské Motolské nemocnici.

Autor: Fakultní nemocnice v Motole

Do 50. let 20. století znali diváci herce především z novin, divadel a biografů. 1. května 1953 se ale mnohým Čechům změnil život doslova o 90 stupňů. V ten den zahájila v Praze poprvé vysílání Československá televize. Studio se tehdy nenalézalo na Kavčích horách, jako dnes, nýbrž na Novém Městě ve Vladislavově ulici. Úvodní slovo při vysílání měli tehdy oblíbení herci Jaroslav Marvan a František Filipovský. Několik let nato měla televizor snad každá pražská domácnost, přičemž v květnu 1973 zahájila Československá televize i barevné vysílání.

Televizor Tesla Merkur.

Autor: Jiří Nováček.

O Barrandovském mostu se nezřídka hovoří jako o nejrušnějším mostě nejen v Praze, ale i v celé republice. Denně se po něm prožene více než 100 tisíc vozidel – podle statistiky z roku 2017 jich za ten rok bylo dokonce 142 tisíc. Auta, dodávky, autobusy i náklaďáky na něj poprvé směly vyjet 20. září 1983, kdy se postavila jeho první jižní část. Oproti ostatním pražským silničním mostům je tento unikátní v tom, že není veden přes Vltavu kolmo mezi břehy, nýbrž šikmo. ""

Barrandovský most je nejvytíženější podobnou stavbou v Praze.

Autor: Jiří Černohorský

Cestování po Praze bychom si bez propracované městské hromadné dopravy jen neradi představovali. Autobusy, tramvaje, přívozy, lanovka i metro denně přepraví do práce, z práce, na nákupy či za doktory nepřeberné množství cestujících. Počátky MHD v Praze sahají už do 19. století a od té doby brázdilo pražské ulice mnoho vozidel a souprav nejrůznějších typů, které dnes už neuvidíme. Leda by nás zájem zlákal do Střešovic, kde v tamní vozovně vzniklo 14. května 1993 Muzeum městské hromadné dopravy, v jehož depozitáři jsou i staré koněspřežné vozy tramvají, staré trolejbusy i dokonce vůbec první vůz pražského metra, jež se do podzemky vypravil v 70. letech minulého století.

Dříve chodili lidé nakupovat na tržiště, později do obchůdků a supermarketů, dnes tuto funkci zastávají obchodní domy. Jeden z těch nejznámějších se veřejnosti otevřel 20. března 2003 na Floře, v těsném sousedství Olšanských hřbitovů. Atrium Flora nahradilo zdejší parčík a dnes tvoří nezaměnitelnou dominantu křižovatky Vinohradské s Jičínskou, do které se dá vlézt i z metra. Oproti jiným pražským obchodním palácům dostal ten na Floře do vínku jeden celorepublikový unikát. Je jím multikino, které disponuje technologií IMAX 3D.

Atrium Flora slaví letos 20 let existence.

Autor: David Malík

Když se loučila manželka někdejšího ukrajinského velvyslance Jevhena Perebyjnise Olga loučila s Prahou, posteskla si, že jí budou mimo jiné chybět návštěvy Musea Kampa. To v letošním roce oslaví 20 let existence. S otevřením se původně počítalo už v roce 2002, kdy byly nákladně zrenovovány Sovovy mlýny, avšak vidle do původních záměrů mecenášky Medy Mládkové, která je zakladatelkou muzea, hodily rozmary počasí.

Hanbaté království, perníková chaloupka či cesta do pravěku: Kam v Praze za nevšedními zážitky?

Ničivé srpnové povodně v roce 2002 totiž stavbu zaplavily, a bylo tak zapotřebí doslova začít nanovo. „Bylo to až apokalyptické. Ale nevzdala se svého snu. Jako by vyšší síly chtěly, aby se Meda Mládková zasloužila o muzeum dvakrát,“ řekl Blesku Jiří Pospíšil, který je dnes předsedou Nadace Jana a Medy Mládkových, jež muzeum spravuje.

V roce 2002 postihly Prahu silné povodně. Vltava zaplavila i Museum Kampa, které se mělo zprovoznit na podzim toho roku. Místo toho povodně otevření muzea pozdržely o rok.

Autor: Koláž Blesk

Povodně přikvačily do Prahy i o 10 let později. Tentokrát však ne v srpnu, nýbrž v červnu 2013. Z břehů se vylila nejen Vltava, ale také potoky Botič nebo Rokytka, která zaplavila podstatnou část spodní Libně. Povodeň naštěstí nebyla tak ničivá, jako tisíciletá voda v roce 2002, přesto se pod vodou ocitla nemalá část hlavního města – například Stromovka, Záběhlice, Hostivař, Libeň, Velká Chuchle, Radotín, Zbraslav...

Povodně 2013: Rozvodněná Rokytka v Praze mezi Libeňským zámkem a Invalidovnou

Autor: ČTK

Fotogalerie

80 fotografií

katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha

Autor: Blesk: David Malik