Velká akce v Praze se blíží. Fiala s Macronem sezvali 44 prezidentů a premiérů na supersummit!

Evropští lídři se mohou setkávat v řadě různých formátů. Nejstarší je Rada Evropy ve Štrasburku, která sdružuje 46 zemí, nemá ale přílišný význam. Pak je tu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, pozůstatek studené války, kam patří i USA a Kanada. V jejím rámci jezdí například mezinárodní pozorovatelé k různým volbám či konfliktům. Jenže jelikož jde nyní o konflikt na Ukrajině a sporná referenda, je OBSE ze hry.

Evropská unie má tzv. politiku sousedství, v jejímž rámci se baví například s východní Evropou, Kavkazem a jižním Středomořím. Pak jsou tu kandidátské země, totiž Severní Makedonie, Černá hora, Albánie, Srbsko, nově Ukrajina a Moldavsko - a už od roku 1987 i Turecko, které však o členství nejspíš přestalo stát. Zvláštní případy jsou Švýcarsko, Norsko a Island, jež jsou do jisté míry na EU navázané, a také exčlen Velká Británie.

Macron doufá v debaty

S myšlenkou uspořádat celoevropský summit v nové podobě přišel francouzský prezident Emmanuel Macron. Přeje si, aby spolu představitelé skutečně diskutovali, naslouchali si, nebyli svázaní regulemi a jednacími řády a také aby toto fórum nebylo vnímáno jako další z akcí byrokratické Evropské unie. Nezřídka se na formálnějších schůzkách stráví enormní množství času na zdánlivém slovíčkaření, když se připravují oficiální závěry a každý zúčastněný stát v principu souhlasí, ale má problém s nuancemi. To v Praze nebude, nepočítá se s žádným formálním, závazným prohlášením.

Pozvání tak dostalo vedle 27 členských států EU (a šéfů unijních institucí) také 17 dalších zemí, prakticky celá Evropa. Výjimkou jsou čtyři nejmenší (Vatikán, Monako, San Marino a Andorra) - a naopak ten největší, tedy Rusko. Plus jeho blízký spojenec, Bělorusko. Dominovat diskusím totiž bude situace na Ukrajině a její široké důsledky - otázky energetiky, ekonomiky, migrace… a s Vladimirem Putinem a Alexandrem Lukašenkem se moc debatovat nedá. Ukrajinu bude reprezentovat premiér Denys Šmyhal, prezident Volodymyr Zelenskyj za války zemi neopouští.

„Válka na Ukrajině má dramatický dopad na energetickou situaci v Evropě, což se přelilo do naší ekonomiky,“ uvedl ve zvacím dopise Charles Michel, předseda Evropské rady („europrezident“). „Ambicí je sezvat lídry v rovnocenném postavení, podpořit politický dialog a spolupráci v otázkách společného zájmu, abychom společně pracovali na posílení bezpečnosti, stability a prosperity Evropy jako celku.“

„Význam posoudí až budoucnost. Záleží, jestli se k summitu budou odkazovat světové agentury, jestli přinese nějaký zajímavý výsledek či jestli některý ze světových státníků využije Prahu, aby řekl něco důležitého,“ míní exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

Supersummit v Praze končí: Dopravní omezení polevují, delegace míří domů. Hrad bude zavřený do soboty

Debaty se mají rozdělit do dvou či tří skupin, aby se každý dostal ke slovu - členové i nečlenové EU, těžké váhy jako německý kancléř Olaf Scholz i třeba kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová. Petr Fiala přítomné jako hosty přivítá, ale dominovat debatám nehodlá. Stejně tak Emmanuel Macron nechce potvrzovat stereotypy o francouzských prezidentech, že musejí mít všude hlavní slovo, ač s nápadem na summit přišel zrovna on. Prý promluví jako „řadový“ účastník.

Hrad namísto sterilnějšího Kongresového centra Prahy, kde Úřad vlády pořádá ministerské schůzky v rámci předsednictví v Radě EU, propůjčil prezident Miloš Zeman; očekává se, že směrem k mocnářům přednese projev.

Přijede turecký prezident Erdogan?

Otázkou bylo, zda se zúčastní novopečená premiérka Velké Británie Liz Trussová - v úřadě je právě měsíc a řeší řadu krizí, zdaleka ne jen smrt královny Alžběty II. Účast ale přislíbila. Další velkou neznámou je Recep Tayyip Erdogan, prezident Turecka. Země je členem NATO a kandidátem členství v EU, se Západem má však velmi proměnlivé vztahy. Snaží se ale hrát prostředníka mezi Moskvou a Kyjevem. Serveru Lidovky.cz turecký velvyslanec v ČR prezidentovu účast potvrdil.

S Erdoganem se prý bilaterálně chce sejít premiér Arménie Nikola Pašinjan, aby zlepšil dosud slabé vztahy - i kvůli válce o Náhorní Karabach či ruské dominanci v bývalém SSSR. Právě takové bilaterální schůzky mohou být vedlejším, zato konkrétním úspěchem summitu.

Macronova představa je summit v určité pravidelnosti opakovat, snad každý rok či dva - celé záležitosti říká Evropské politické společenství. Pořádání by se mělo střídat mezi členy a nečleny EU.

Tisícovky lidí

Praha má zkušenost jako dějiště důležitých akcí, jako bylo jednání Mezinárodního měnového fondu v roce 2000, summit NATO o dva roky později (tehdy přijelo 46 světových státníků) či podpis smlouvy o omezení jaderných zbraní, který v českém hlavním městě roku 2010 podepsali tehdejší prezidenti USA a Ruska, Barack Obama a Dmitrij Medvěděv.

Aby supersummit nepřehltil Hrad a celou Prahu, žádali pořadatelé účastníky, aby měli jen malou delegaci - do sedmi lidí. Obvykle ale přivezou také novináře ze svých zemí, podle zdroje z Úřadu vlády ČR se nyní počítá s 1200 akreditovanými žurnalisty. Akci bude střežit na pět stovek policistů, k tomu pochopitelně stovky lidí zajišťujících nejrůznější servis, od tlumočníků přes techniky po číšníky - v souhrnu hrubým odhadem přes tři tisíce lidí.

Unijní prezidenti a premiéři zůstanou přes noc, v pátek 7. října na summit naváže zasedání Evropské rady - vrcholného orgánu Evropské unie. Tématy bude opět Ukrajina a energetika, konkrétněji se budou probírat další sankce na na Rusko, ochrana plynovodů po sabotážích Nord Streamu či stropy energií.