Žádný ruský plyn k nám neteče, přesto ho máme dost, říká Síkela. Česko spotřebu snížilo

Důležitou roli v zajišťování energetické bezpečnosti sehrají podle ministerstva také energetické úspory. „Výraznou zásluhu má snižování spotřeby plynu u každého z nás a chci poděkovat všem občanům a firmám, které se na úsporách podílejí. Podařilo se nám snížit spotřebu o 18 % oproti loňskému roku a je to nejnižší spotřeba od rou 2016. Očistěno od počasí, byla spotřeba v září menší dokonce o 28 %,“ informoval Síkela na tiskové konferenci. 

MPO chce v úsporách jít příkladem. Jeho náměstek Petr Třešňák informoval, že například vytápí kanceláře mezi 19-21 stupni Celsia, vyhřívají vodu jen na 45 stupňů, vypínají slavnostní osvětlení a také inslatuje pohybová čidla na světlo. „Dáváme těsnění na okna, pro představu se jedná o tři kilometry těsnění,“ upřesnil náměstek. Ministerstvu se tak podařilo uspořit pětinu spotřeby plynu a 13 % spotřeby elektřiny. 

Síkela: Zásobníky jsou plné skoro na 90 %

Podle ministra průmyslu a obchodu udělala vláda „maximum, abychom měli dostatek plynu a jsme v optimistické pozici“. Dodal ale, že samozřejmě nevíme, jak dlouhá a tuhá bude nadcházející zima a tak musíme nadále být obezřetní. Co se týče zásobníků, zatím bychom podle Síkely mohli zůstat v tom, že je nadále budeme plnit - i proto, že předpověď na další týdny je pozitivní. 

Síkela připouští „nešťastné vyjádření“: Jak to nakonec bude se stropem energií pro firmy?

V současnosti je podle ministra v zásobnících přes 3 miliardy kubíků plynu, tedy necelých 90 %. „Přestože k nám už od začátku září neteče ruský plyn a přesto, že mluvíme o nejchladnější polovině září od 2018, tak se nám bez ruského plynu v rámci dodávek daří pokrývat nejen denní spotřebu, ale dále plnit zásobníky,“ uvedl Síkela.

Připomněl také, že oba plynovody Nord Stream plyn nyní neposkytuje. „Dodávky přes Nord Stream určitě nebudou možné z důvodu zásadních technických poškození, která podle všeho byla způsobena úmyslně,“ podotknul. Odmítnul na dotaz Blesku spekulovat o tom, kdo vlastně může za jeho nedávno poškození. „Vše nasvědčuje, že to bylo úmyslné poškození, jehož provedení zřejmě nebylo dílem amatérů,“ dodal. 

Do ČR podle Síkely nyní proudí plyn z Norska a zkapalněný zemní plyn (LNG) z Belgie nebo Nizozemska.

10 otázek a odpovědí k explozi Nord Streamu: Je na vině Rusko?

Síkela rovněž upozornil na to, že MPO spouští dnešním dnem další službu v rámci linky 12-12. Nově chtějí rozšířit pomoc konzultantů. Měli by lidem být připraveni pomoci poradit, jak lze snížit spotřebu. „Nově začnou konzultanti jezdit po ČR a popsané služby budou nabízet v různých městech. Služby poradců pomohou využívat jednotlivci i firmy,“ uvedl. Také dodal, že pro firmy je vypsána dotační výzva, která jim může pomoci v zateplení a ve snižování nákladů náročné výroby.

Ministr uvedl, že se uvažuje o zastropování celkové spotřeby plynu u firem, na které se bude vztahovat vládní pomoc. U elektřiny pro ně platí stanovený cenový strop 6000 Kč včetně DPH za jednu megawatthodinu, u cenového stropu plynu je horní hranice spotřeby 630 megawatthodin ročně. Cenový strop elektřiny zatím není pro firmy ani domácnosti omezený spotřebou.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) na tiskové konferenci k energetické bezpečnosti ČR (3.10.2022) | ČTK / Deml Ondřej

Členské země EU se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.

Jedna z částí krizového balíku schváleného na mimořádné energetické radě stanovuje limit 180 eur za megawatthodinu (MWh) pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Veškeré příjmy nad touto hranicí mohou státy využít pro vlastní opatření.

Česká vláda zároveň určila maximální ceny energií. Maximální cena silové elektřiny bude činit 6000 korun za megawatthodinu včetně DPH, megawatthodina plynu bude stát maximálně 3000 korun. K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví konkrétní podrobnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dnes ČTK potvrdilo, že vláda by měla nařízení projednávat ve středu 5. října.

Vládou schválený návrh státního rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 295 miliard Kč. Největší změnou proti původnímu návrhu, který předpokládal deficit 270 miliard, jsou podle ministra financí Stanjury výdaje na stanovení maximálních cen elektřiny a plynu. Pokrýt by je podle něj měly příjmy z daně z mimořádných zisků a odvody z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop schválený Evropskou komisí. Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,928 bilionu Kč a výdaji 2,223 bilionu Kč.