7°C
Na cennou připomínku historie města, dřímající pod povrchem takřka dvě století, se přišlo náhodou. „Dělníci, kteří dávali do pořádku okolí hvězdárny mne zavolali s tím, že pod trávníkem v zemi našli zakopaný nějaký předmět,“ svěřil se ředitel hvězdárny Jiří Dušek. „V Muzeu města Brna nám vzápětí potvrdili, že jsem našli hraniční kameny, tvořící zajímavý kus historie Brna,“ dodal.
Starší objevený kámen tvořil od roku 1811 jeden z rohů nepravidelné linie tehdejší hranice mezi katastry obce Žabovřesky (Sebrowitz) a územím velkostatku Křížovníků (Kreutzhof).
Vymezovali hranice řádu Křížovníků
Muzejníci Petr Vachůt a Pavel Košťál upřesnili, že Křížovníky byli nazýváni johanité ze Starého Brna. „Tento řád používal též označení Maltézští rytíři a symbol kříže měli členové bratrstva ve svém znaku. Brněnskou komendu johanitů s kostelem a špitálem pro poutníky založil roku 1238 zbožný měšťan Rudger s manželkou Hodavou. Sídlo měli ve spodní části dnešní Pekařské ulice,“ uvedli historikové.
Život komendy (středověké sídlo rytířského či křižovnického řádu – pozn. aut.) byl pak financován z výnosů velkostatku, jehož rozloha se díky darům postupně rozšiřovala. Zabírala tehdy obrovské území severně od Mendlova náměstí a ulice Hlinky až k Žabovřeskům.
V roce 1850 proběhlo rozšíření hranic města Brna, kdy se křížovnické území stalo součástí nově utvářené městské aglomerace. Někdy po tomto roce byl původní kámen nahrazen novým s nápisem STB (Stadt Brünn) a číslem 18. Hranice zde vydržela do roku 1919, kdy vzniklo „Velké Brno“ a okraj města se tak posunul výrazně dál.
Pamatují někdejší vojenskou prachárnu
Kameny ale podle historiků zůstaly na svém místě a o několik desetiletí později byly použity na zpevnění základů chodníku. Při současné úpravě cesty kolem hvězdárny byly ale objeveny a obnoveny na téměř stejném místě.
Hraniční kameny jsou z Brna známy již z pozdního středověku, ale jejich pravidelné umisťování v terénu začalo až v 18. a zejména v 19. století v souvislosti s vyměřováním Tereziánského a později Josefinského katastru.
Nejstarší záznam o znovunalezeném kameni z roku 1811 je uložen v Moravském zemském archivu, kde je dochován zápis hraniční inspekce popisující místa rozhraní katastru Křížovníků v roce 1824.
Muzejníci tento hraničník umístěný v těsné blízkosti tehdejší prachárny brněnské pevnosti určila podle nápisu A.F.Z. 1811. „Na dnešním kameni se nápis nezachoval, byl totiž v neznámé době poškozen,“ shodli se výzkummnící s tím, že čitelná je jen číslovka I, rozlišující hraničník od dalšího kamene A.F.Z.
VIDEO: Brněnská hvězdárna a planetárium nechala vyrobit obří model Slunce.
Brněnská hvězdárna a planetárium nechala vyrobit obří model Slunce. Hvězdárna a planetárium Brno
