9°C
V Praze jsou všehovšudy tři rotundy – na Novém Městě je to rotunda sv. Longina, na Vyšehradě je zasvěcena sv. Martinovi a je z těch pražských dochovaných nejstarší, a na Starém Městě je to pak rotunda sv. Kříže Menšího. Ta je z nich přitom svou lokací asi nejméně nápadná – na rozdíl od zmíněných dvou totiž nestojí jako solitér na vyčleněném místě, nýbrž v zástavbě činžovních domů v ulici Karoliny Světlé.
Právě tato rotunda v nedávné době vzbudila pozornost kvůli svému stavu. Ze střechy, která byla naposledy opravována v 70. letech 20. století, jí rostl strom a další zeleň. Trhlinami do střechy zatékalo. Oprava středověké památky proto byla nezbytná. Dělníci při ní narazili na objev, který udivil především historiky a archeology.
Málo trvanlivý materiál
Každý objev je svým způsobem nečekaný. Tím spíše u staveb, které jsou staré po staletí, v jejichž průběhu byly několikrát opravovány a zkoumány, takže by se dalo očekávat, že vlastně nic nového nepřinesou. Opak je pravdou. S tím, nač narazili dělníci při opravách střechy rotundy, archeologové naprosto nepočítali. Jde o opukové pláty původní střechy.
„Jde o střešní krytinu z pražské opuky z doby románské, pravděpodobně z 12. století,“ přiblížil Ladislav Bartoš, vedoucí odboru evidence Národního památkového ústavu. Jde tak pravděpodobně o původní střešní krytinu, která sdílí stáří s rotundou. Její výstavbu kladl pro Blesk historik Jakub Synecký do let 1125 až 1190. „Takto dochovaná střecha je i širším středoevropském měřítku unikátní.“ Nejde jen o stáří, co z krytiny dělá pozoruhodný nález.
Ukřižovanou dívku vhodili do rybníka: Pověst vypráví, jak vznikla rotunda Nalezení sv. Kříže v Praze
„Opuka je materiál, který se v pozdějších dobách jako střešní krytina nepoužíval. O to větší senzace je, že se takto choulostivý materiál dochoval v plném rozsahu,“ je si vědom Bartoš. Z opuky se v minulosti hodně stavělo – ostatně rotunda sv. Martina na Vyšehradě je také z opuky, podobně jako Hladová zeď. Materiál to byl dostupný. „Nicméně nejde o nejtrvanlivější stavební materiál. Proto, ač se sama stavba na pohled zdá zachovalá, v ideálním stavu zdaleka není,“ sdělil pro Blesk Petr Sochora, jenž je stavbyvedoucím probíhající rekonstrukce.
Další překvapení
Nešlo o jediný objev. Podle Bartoše rotunda neměla být tak docela původní. „Předpokládalo se, že lucerna rotundy byla vyměněna při rekonstrukci v 19. století. Ukázalo se, že z podstatné části byla zachována původní románské substance, byť byla vytvořena nová klenba. Třeba tedy okna lucerny, v níž dříve byl zvon, jsou původní,“ přiblížil památkář. Opukové desky byly nafotografovány, zaevidovány a zase zakryty, aby nebyly poškozeny vlivem počasí.
Choulostivá práce
Opravovat památky není jen tak. Čím starší stavby jsou, tím jsou náchylnější k poškození a musí se s nimi pracovat doslova v rukavičkách. „Prvotním problémem u takových památek je už jen vztyčení lešení, protože bylo zapotřebí dostat se nahoru na střechu,“ přiblížil stavbyvedoucí pro Blesk. „Lešení jsme museli vztyčit i v nesnadném terénu velice opatrně, aby nebylo poničeno něco, co se třeba následně objeví a z čeho je pak veliká senzace.“ Opatrnost a ohleduplnost k památce je pak u dělníků samozřejmostí.
Každý, kdo jde po čas probíhající rekonstrukce kolem rotundy, může dát Sochorovým slovům za pravdu. Část lešení je totiž na normální pochozí úrovni, kdežto část o pár desítek centimetrů níž v odvodňovací šachtě. S pracemi se započalo letos v zimě. „Koncem září by pak měla být střecha hotová, nicméně nás po ní čekají ještě sondáže, které mají odhalit, jak moc efektivní je odtok vody.“
Tajemno
K rotundě se váže nejedna mystická zajímavost. Jde doslova o bájemi opředenou stavbu. Jedna z nich uvádí, že vznikla na místě zaniklého rybníka, kam Pražané měli kdysi vhodit kříž i s ukřižovanou ženou. Ten se i s jejím tělem měl jednoho dne vynořit nad hladinu, což mnozí považovali za boží znamení, na základě kterého Pražané zbudovali rotundu, kterou zasvětili sv. Kříži – tedy kříži, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus.
„Podle mého soudu jde spíše o snahu hledat hlubší významy a tajemno,“ míní památkář. Ten se zároveň skepticky staví i k možnosti, že by rotunda obsahovala pozůstatek kříže, na němž měl být Kristus ukřižován. Když totiž byly v minulosti zakládány církevní stavby, bývalo zvykem, aby disponovaly nějakou relikvií, která se vázala ke svatému či světici, jimž byl zasvěcen.
„V roce 1991 zde probíhal archeologický průzkum, a to v souvislosti s hledáním ostatků sv. Anežky České. Nic takového objeveno nebylo. Ani ostatky,“ dodal. Ty se mimochodem hledají dodnes. Co se naopak u rotundy v minulosti našlo, byly ostatky z pohřebiště, které v místech stávalo ještě před rotundou. „Podle mne zde rotunda vznikla právě kvůli pohřebišti,“ kloní se k této variantě Synecký.
Atrakce pro zájemce
V současnosti rotundu využívá Starokatolická církev v ČR, která v ní pořádá bohoslužby. Podle radního hl. m. pro oblast majetku Jana Chabra (TOP 09) nicméně přichází v úvahu, že by se památka otevřela zájemcům i mimo čas bohoslužeb.
„Hovoříme o jednom z nejstarších sakrálních objektů v Praze. Patrně je nejstarší, který má v držení hlavní město. Po konzultaci s památkáři bychom se rádi domluvili na tom, zda by rotunda nemohla být zpřístupněna i nad rámec bohoslužeb,“ přiblížil radní.
Okolí rotundy Jan Dařílek
