7°C
Pokud člověka zajímá lidskému oku skrytá část Prahy, má rád kapku adrenalinu a chce se na okamžik přenést do role Rychlých šípů, má možnost vydat se na komentovanou procházku podchody staré Prahy. Nadšenec David Chlum organizuje toulky Prahou už dva roky. Jeho oblíbená trasa vede od sochy Karla IV. u paty Karlova mostu přes Anenské náměstí, kostel sv. Anny, Kostel sv. Jiljí, přes nejhorší hampejzy Prahy až po nejhorší průchod končící na „Staromáku“.
Domov astronoma Johannese Keplera
Výprava začíná průchodem z Karlovy ulice na Anenské náměstí. V domově, kudy vede cesta, bydlel svého času i slavný alchymista Jan Kepler. Podle průvodce Davida Chluma ho však znají hlavně Češi, cizinci nikoliv. „Byl totiž daleko hůře placený, než Tycho Brahe,” vysvětluje. V tomto domě prý uveřejnil Kepler dva ze svých zákonů.
V podchodu pod budovou se navíc nacházejí dva velké obrazy Prahy roku 1609. „Bílou věž už v takové podobě, jako je na malbě, neuvidíme,“ komentuje David Chlum. Pod věží je patrný jelení příkop. Traduje se, že Habsburkové z okna stříleli na jeleny, aby nemuseli vyrážet na lov do lesa.
„Poslední byli snězeni francouzskými vojáky v roce 1742,” říká průvodce. Stalo se tak za okupace Prahy v rámci válek o rakouské dědictví. Na druhé malbě je zachyceno svážení klád po řece. Měřily až 12 metrů. Navíc se každá dvanáctá kláda vytnula, zaplatila jako clo a proto se území jmenuje Výtoň.
„Šméčko“ kašna a embryo na rohu
Na Anenském náměstí stojí kašna a jeden roh lemuje Divadlo Na zábradlí. Kašna není původní. Nikdy neměla napojení na vodu. „Původně se nacházela na Újezdě u kasáren, kde se narodil i Jan Neruda. Možná kolem ní jako malý chlapec běhal,“ komentuje průvodce. Na rohu divadla se okap přeměňuje v embryo, autorem je sochař David Černý, málokdo však prý ví, o co se jedná. V divadle tvořil hry svého času Václav Havel. Na stěně visí jeho destička.
Kostel svaté Anny
Cesta pokračuje Zlatou ulicí podél kostela svaté Anny, kde dříve sídlili zlatníci. Jedná se o jednu z nejstarších částí Starého Města. „Už ve 12. století zde býval románský dvorec, u kterého stával kostel sv. Vavřince,“ říká průvodce. Později na stejném místě vznikl templářský kostel, který však sloužil okolo pouhých 70 let.
Templářští rytíři totiž ve strachu z upálení vstoupili do Maltézských rytířů. Nakonec prodali stavbu dominikánům. „Dominikánky nějakým zázrakem přežily husitské války,“ vypráví David Chlum. Celá Praha sice hořela, ale když chtěl Jan Žižka vypálit i tento klášter, křikla na něho podle legendy abatyše z okna a on v ní poznal svou tetu. Zajímavostí zůstává patníkový golem strážící roh ulice Zlaté i Liliové.
Pes, služebník Páně
Výprava pokračuje dále před kostel sv. Jiljí s klášterem dominikánů. Jejich jméno znamená z překladu z latiny „psí páni“. Ve znaku mají psa, který chrání církevní doktrínu a v tlamě nese pochodeň, díky které šíří světlo víry. Pozorný návštěvník může na železných dveří kostela psa spatřit, ale bez pochodně. I v sousední Jalovcové ulici se nad vstupem do hotelu také nachází symbol dominikánského psa. Tentokrát s pochodní.
První tango i opilý Hašek
Průvodce David Chlum vede výpravu do Řetězové ulice, ve které se nachází historický podnik Café Montmartre. „Byl to takový první pražský šantán, kabaret. Není to divadlo, děly se tu jiné věci. Poprvé se tu v Praze tančilo tango,“ vysvětluje průvodce. Prvním tanečním párem byla bývalá prostitutka s vrchním Hamletem, tedy mužem, který vypadal jako Hamlet. Chodil sem i Franz Kafka.
Hašek tu dokonce dělal takovou neplechu, že ho z podniku vyhodili. On se však nedal a převlékl se za starou babku. Srkal venku polévku a ztropila se kolem něho scéna. Když hospodský poznal, že je to zase Hašek, hned ho vzal zpátky do hospody.
Ulice plná prostitutek
Cestou se výprava zastavuje ještě na několika zajímavých místech opředených legendami a proplétá se několika průchody, až nás zavede do Kožné ulice. U nádherné středověké komunikace bývaly ty nejhorší hampejzy v Praze. „Mně se líbilo, jakou měli provozní fantazii. Jeden se jmenoval „V Řiti“, další „Mastný drdol“. Název pochází od toho, že si majitelka mastila drdol sádlem,“ vypráví průvodce.
Pracovala tu také Tonka Šibenice známá pro svou krásu. Poté, co se vyspala s trojnásobným vrahem, nezavadila o dobrou práci. „Kolegyně jí pomluvily a skončila na ulici,“ vypráví David Chlum. Jako stará babička popíjející kořalku dožívala v této ulici a vyprávěla svůj příběh.
Nejhorší průchod v Praze?
Procházka končí průchodem mezi Železnou ulicí a Staroměstským náměstím. Podle Davida Chluma jde o nejhorší průchod v Praze.
Tragické osudy modelek: Divoký život, hořká smrt. Smutný konec tří půvabných supermodelek Videohub
