Co je to kousek za Prahou?

M: Dvacet minut autem ze Zličína. V práci jsem za půl hodiny. Dost často jezdím i MHD, a to jsem tam pak za hodinku. Bydlel jsem s rodiči v Českém Krumlově, pak na statku ve vesnici, která má 300 obyvatel, takže tohle je se 4000 obyvateli úplná metropole.

Fotogalerie
20 fotografií

Prý máte nejlepší kamarády přes plot.

M: Úplně přes plot. Věci si přes něj podáváme, děti si přes něj podáváme, je to tady taková hezká symbióza.

Kupovali jste dům jako hotový. S čím jste byli spokojeni, a co jste tak trošku řešili?

M: Vymalovali jsme ho. Trošku jsme řešili dispozice. Obývák mohl být větší, prostornější. Vzadu je pracovna, která zas nemusela být prostorově tak štědrá.

S: Máme vlastně dva obýváky. Když jsme tu sami, tak jsme vzadu v pracovně, a když máme návštěvu, tak využíváme prostě tento obývák. Koupelna je taky strašně veliká. Zbytečně.

Říká se, že kdo má židli, ten bydlí, ale vy jste jako první pořídili jídelní stůl.

M: My jsme myslím ještě ten dům ani neměli koupený, a už jsme měli velký, dřevěný stůl, když nás tu bude hodně, abychom u něj mohli všichni jíst.

S: Teď je do tohoto prostoru trošku moc velký, ale pořád ho máme rádi.

Zvuk se tu ještě trošku ozývá, co tu chybí?

M: Chceme sem dát dřevěné obložení stěn, za televizi a na protější stěnu, i do předsíně, aby se ten prvek opakoval, ale prý teď není masiv.

Hodně jste se prý natrápili s truhlářem a předsíní.

S: My jsme kontaktovali pět truhlářů, vždycky z toho sešlo, neměli jsme štěstí. Ale nakonec to klaplo. Předsíň máme pár týdnů. Ještě jsme do ní ani nestihli dát všechny věci.

Kuchyně je prostorná, kdo vaří?

M: Já, mě to baví.

S: A já to po něm uklízím.

M: A to mě původně na to vaření tak trochu sbalila.

Co jste tehdy vařila?

Pekla jsem štrúdl. Dostala jsem plusové body, řekl to i doma, ale pak zjistil, že to bylo jen jednou.

Když projdeme domem – vpravo koupelna, ložnice, vlevo pokojíček Elin a na konci je ta vaše pracovna. Tam je i hudební koutek.

S: To je i zkušebna, chybí tam ještě aparát, protože teď pořád hrajeme, takže tam není úplně všechno. A také tam učím.

Jak to vypadá s úložnými prostory, většinou v domech i bytech chybí.

M: Tak tady je jich dost, máme šatnu vedle předsíně, konečně tu předsíň, kam se vejdou i zimní věci, pak je tu šatna v ložnici, tedy Simča má šatnu, já tam mám skříňku, je tu i prádelna a venku u pergoly je takový sklad, kam teď házíme všechno.

Co vás tu ještě čeká, kromě obkládání zdí dřevem?

M: Je tu připravený prostor na krb, ale musíme tam dát krbovou vložku, aby tu bylo v zimě teploučko, útulno a romantika.

S: Do ložnice chceme na zeď topný mramorový panel, taky nemáme noční stolky…

M: Ten seznam je dlouhý, má asi 28 položek. A na jeho konci je vyměnit stávající sklo ve sprše. Protože to je tedy nemyslitelné peklo. Já tu sprchu zbožňuju, ale to vydrhnete do průhledna, že by do toho člověk naboural, dáte jednu sprchu a je tam kopice teček. Můžete začít drhnout znovu.

Dům obklopuje zahrada, ta zůstala tak, jak jste ji koupili?

M: Zahradu jsme hodně řešili, tu jsme překopali skoro komplet. Nechali jsme trávník, ten jsme revitalizovali, ale jinak většina věcí šla pryč.

S: Rozdali jsme je známým a rodině, abychom ty rostliny nevyhazovali.

M: Třeba asi 20 bobkovišní. Teď místo nich máme jahody, angrešt, rybíz, borůvky, maliny….

Kdo seče trávu?

M: Já. Jsem zvyklý od našich, mají skoro dvouhektarovou zahradu, kterou jsem sekal sekačkou bez pojezdu, trvalo to tak den, den a půl. Těchhle dvacet minut tady, to je lahoda, to mě i baví.

S: A mě zas baví ho při tom pozorovat.

Plánujete rekonstrukci bytu nebo domu? Vše potřebné najdete za výhodné ceny na našem Bazaru Blesk!