„Že nás porazí na bojišti? Ať to zkusí,“ Putin se vysmál Západu, porážky se nebojí

„Putin se 134. den války rozhodl zastrašit Ukrajinu,“ komentoval vystoupení ruského prezidenta list Ukrajinska pravda na svém webu. Jako pokus o zastrašování charakterizovala Putinovo vystoupení i agentura Unian, která šéfa Kremlu označila za „diktátora“ a „uzurpátora“.

„Slyšíme, že nás chtějí porazit na bojišti. No, co na to říct? Ať to zkusí. Už jsme mnohokrát slyšeli, že Západ chce s námi bojovat do posledního Ukrajince. Pro ukrajinský lid je to tragédie, ale zdá se, že vše k tomu směřuje,“ řekl ruský prezident podle tiskových agentur.

Šéf Kremlu řekl, že Rusko neodmítá mírová jednání, a ti, kdo je nyní odmítají, by měli vědět, že „čím později, tím to budou mít těžší se s námi domluvit“. „Všichni musí vědět, že jsme celkově ještě nic vážného nezačali,“ řekl o válce proti Ukrajině, kterou ruská vojska na Putinův rozkaz zahájila 24. února.

Tato vojenská operace podle Putina představuje „začátek zásadního zlomu světového pořádku podle Ameriky, začátek přechodu od liberálně globalistického amerického egocentrismu ke skutečně multipolárnímu světu“, opírajícímu se o mezinárodní právo, svrchovanost národů a civilizací, spravedlnost a rovnoprávnost.

Zabereme zpátky Aljašku, hrozí Putinův muž. Vadí mu, že zabavené peníze Rusů mají jít na obnovu Ukrajiny

Západ se podle ruského prezidenta snaží vnutit světu „model totalitního liberalismu“, včetně „smutně proslulé známé kultury rušení a plošných zákazů“. Ale většina zemí podle něj nestojí o takový život a budoucnost, a usilují o udržitelnou, skutečnou svrchovanost. „Prostě je unavilo klečet na kolenou, ponižovat se před těmi, kdo se pokládají za výjimečné,“ dodal.

Podle Putina se členům Severoatlantické aliance zdála absurdní myšlenka, že by Rusko vstoupilo do aliance, a to v době, kdy vztahy mezi Ruskem a NATO nekalil žádný mráček. „Proč? Protože prostě nepotřebují takové země, jako je Rusko. Právě proto podporovali terorismus a separatismus v Rusku, vnitřní destruktivní síly a pátou kolonu v naší zemi,“ řekl.

Putin rozkazem ke vpádu ruských vojsk na Ukrajinu rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, důsledkem jsou i tisíce obětí a miliony lidí utíkajících před válkou. Podle Kyjeva a Západu nebyla ruská agrese ničím vyprovokovaná. Západní země uvalily na Rusko sankce, aby Moskvu přiměly ke stažení vojsk.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

7:39

Dnes

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na ukrajinskou Čerkaskou oblast, kde poškodilo klíčovou infrastrukturu. Zranění utrpělo šest osob. S odvoláním na tamní úřady o tom informovala agentura Reuters.

„Ráno nepřítel zaútočil na naši Čerkaskou oblast. Proti vzdušnému cíli byla nasazena komplexní protivzdušná obrana,“ uvedl v prohlášení šéf čerkaské oblastní vojenské správy. Útok si podle předběžných informací nevyžádal žádné oběti na životech, lékařskou pomoc zatím vyhledalo šest osob.

6:44

Dnes

Rusko podle odhadů německého ministra obrany Borise Pistoriuse už vyrábí více zbraní a munice než potřebuje pro invazi na Ukrajinu. Řekl to ve středu v televizi ARD.

Podle německého ministra se dá vysledovat, že v Rusku se stoupajícími výdaji na zbrojení a zavedením válečné ekonomiky „velká část nebo část toho, co se nově vyrobí, rozhodně nemíří na frontu, ale končí ve skladech“. Pistorius zároveň varoval před dalšími vojenskými ambicemi ruského prezidenta Vladimira Putina, píše agentura DPA. „Teď je možné být naivní a říct, že to dělá jen z opatrnosti. Jako skeptik bych ale řekl, že to dělá, protože má nebo by mohl mít něco v plánu,“ uvedl Pistorius.

22:57

24. 4. 2024

Vážení čtenáři, 

pro dnešek končíme zpravodajství z rusko-ukrajinského konfliktu. Aktuální informace v online reportáži vám přineseme opět zítra. 

Zobrazit celý online

Ukrajinska pravda připomněla, že ruskou válku proti Ukrajině otevřeně podpořila jen Sýrie, Bělorusko a Severní Korea. Valné shromáždění OSN počátkem března přijalo rezoluci odsuzující ruský vpád a vybízející Moskvu k okamžitému stažení všech vojsk z Ukrajiny. Pro rezoluci hlasovalo 141 zemí, pět bylo proti (Rusko, Bělorusko, Sýrie, Eritrea a KLDR) a 35 se zdrželo. Za jeden z důvodů vpádu Putin označil „bájné rozšíření NATO“, ale až po ruském útoku se Finsko a Švédsko rozhodly vstoupit do aliance; to dnes ale ruský vůdce nepřipomněl, dodal ukrajinský deník. Poznamenal také, že během pěti měsíců války Rusko několikrát změnilo „cíle“ svého útoku, který mnoho civilizovaných zemí uznalo za genocidu ukrajinského národa.