8°C
„Na světě existuje jen velmi málo vesmírných dalekohledů, které jsou schopné pozorovat vesmír v ultrafialové části světelného spektra. Jedním z nich je Hubbleův vesmírný dalekohled, který je ale velký a získat tam pozorovací čas je velmi drahé a těžko dostupné,“ vysvětlil podnět pro vznik nového dalekohledu Norbert Werner z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Bude sledovat srážky hvězd
Sledování ultrafialového části záření je klíčové pro poznání vzniku vesmíru i těžších kovů, než je železo, například zlata, platiny. A možné je pouze z vesmíru. Zemská atmosféra ho totiž pohlcuje.
Norbert Werner z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity ukazuje přístroje, které v Brně již vznikly a zachycují gravitační vlny ve vesmíru. Hynek Zdeněk
„Primárním cílem nového dalekohledu bude sledovat srážky neutronových hvězd, tzv. kilonov. To se zatím celosvětově podařilo pouze jednou v historii, a to 17. srpna 2017. Náš dalekohled by měl mít potenciál zachytit kilonovy několikrát ročně a možná až každý týden,“ upřesnil Werner.
Je to „prcek“
Dalekohled nemá mít nijak oslňující rozměry. „Průměr zrcadla bude 30 cm a délka čočky by měla být do jednoho metru. To je ale pro snímání dostatečně kvalitní. Obrovskou výhodou bude jeho zorné pole, které bude výrazně větší než u Hubbleova teleskopu, navíc ho bude možné otočit do pěti minut. Nic podobného na světě dosud není,“ zdůraznil vědec z Masarykovy univerzity.
Vědci předpokládají, že projekt vesmírného dalekohledu si vyžádá přibližně půl miliardy korun. Nad zemí by měl kroužit ve výšce 500 kilometrů. Pokud vše dobře dopadne, do vesmíru by se měl dostat v roce 2027.
