Česko se 1. července stalo centrem veškerého evropského dění. Naše země přebrala štafetu od Francie a startuje tak české předsednictví v Radě EU. Vláda Petra Fialy (57, ODS) tak půl roku bude určovat směr sedmadvacítky. Blesk proto přináší odpovědi na nejdůležitější otázky, co byste měli o předsednictví vědět.
Členský stát se stane na půl roku tzv. předsedajícím státem Rady EU, což je jeden z hlavních orgánů Unie. V ní zastupují premiéři či ministři své země v jednotlivých oblastech. Rada EU vyjednává o evropské legislativě s europarlamentem či Komisí.
Od přijetí Lisabonské smlouvy má Rada stálého předsedu, zástupci předsednického státu ale svolávají a vedou skoro všechna jednání. Rada má také většinou i konečné slovo při schvalování evropské legislativy. Jde tak o velmi prestižní záležitost na mezinárodním poli.
Kromě svolávání a zasedání evropské Rady a předsedání setkání hlav států nebo premiérů budeme jako mluvčí vystupovat za EU ve vztahu k zemím mimo Unii.
Česko bude předsedat Radě EU od 1. července do 31. prosince 2022. Každý členský stát má tak na půl roku možnost určovat směr sedmadvacítky. Češi budou řídit Evropu teprve podruhé. Poprvé si to vyzkoušeli před 13 lety v roce 2009 za vlády Mirka Topolánka (66, exODS) a Jana Fischera (71).
Evropě to osladíme! Takový byl slogan prvního předsednictví Česka v Radě EU v roce 2009. A hned na začátku se Praha ukázala famózně. Řešily se totiž dvě kritické události – zastavení dodávek plynu do EU z Ruska a situaci v Pásmu Gaza. Pompézní začátek ale pokazil pád vlády Mirka Topolánka zhruba v půlce předsednictví. Jeho kabinet totiž ve Sněmovně neustál hlasování o nedůvěře a musel skončit. Začátkem května proto nastoupila úřednická vláda Jana Fischera, která předsednictví dokončila.
Členské státy se střídají co půl rok. Češi přebírají otěže po Francouzích a po nás žezlo převezme Švédsko. Jde o systém tzv. předsednického tria, aby na sebe předsednictví navazovala. Tyto státy si tak vymezují dlouhodobé cíle.
Jako stát, který určuje, o čem se bude v Evropě mluvit, může některé návrhy pozdržet a jiné třeba urychlit k projednání. Jako priority si Praha vybrala těchto pět oblastí:
Předsednická země má hlavně za cíl dojednat kompromis nad legislativními návrhy, než táhnout svá témata. Priority země jsou ale důležité pro občany, aby viděli, co vláda považuje za klíčové.
Setkání ministrů se konají zpravidla v Bruselu a Lucemburku. Kolem 320 akcí se však bude konat v Česku. V pražském Kongresovém centru mají zasedat ministři a v Praze by se mohl konat i neformální summit na téma širší spolupráce EU s nečlenskými státy.
Premiér Fiala by si přál, aby se pražský summit týkal i poválečné obnovy Ukrajiny a zúčastnil se ho osobně i Volodymyr Zelenskyj (44).
Hned 1. července zavítají do Česka členové Evropské komise v čele s Ursulou von der Leyenovou (63), kteří se s vládou sejdou na zámku v Litomyšli. Ve středu 6. července se pak premiér Petr Fiala zúčastní plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku, kde europoslancům představí priority českého předsednictví, ale také zažije »grilování«, kdy ho budou jednotliví poslanci zpovídat.
Příští pátek 8. července proběhne v pražském Rudolfinu zahajovací koncert, na němž vystoupí v doprovodu Pražské komorní filharmonie fenomenální klavírní virtuóz Tomáš Kačo (37). Ten speciálně pro předsednictví zkomponoval skladbu Stronger than yesterday (Silnější než včera). Až do listopadu pak bude probíhat kulturní program v centru současného umění DOX v pražských Holešovicích. Tam budou výstavy, literární večery nebo vzdělávací či rodinné programy. Výstavy budou ale i jinde po republice. Velkou událostí pak bude 2. září, kdy se uskuteční speciální předsednický Koncert pro Evropu. Plovoucí scénu na Vltavě rozezní Česká filharmonie a bude přístupný široké veřejnosti. Další informace k předsednictví i k akcím naleznete na www.eu2022.cz
Tým úředníků v Praze a na stálém zastoupení v Bruselu posílil dohromady o 228 lidí. Celkové náklady ale jsou zatím nejasné. Minulá vláda ANO a ČSSD vyčlenila pro předsednictví 1,4 miliardy korun. Nový kabinet rozpočet navýšil o 400 milionů korun. Celkové výdaje jsou ale předpokládány na 2,25 miliardy korun. Jen pro představu – na české předsednictví v roce 2009 bylo vyčleněno 3,75 miliardy korun.
Kromě ministrů, premiéra Petra Fialy a ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (58, STAN) jsou těmi důležitými také diplomaté. Velvyslankyně a vedoucí stálého zastoupení ČR při EU Edita Hrdá bude řídit Výbor stálých zástupců vlád (COREPER II) a zástupce stálé představitelky ČR při EU Jaroslav Zajíček další výbor (COREPER I). Ten první se zabývá politickými, ekonomickými a zahraničními tématy, druhý se věnuje hlavně hospodářství a sociálním otázkám.
„Premiér (Andrej Babiš) to na vládě označil za žvanírnu s chlebíčky, která je jen drahá, stojí to hodně peněz, a on v tom nevidí přínos,“ řekl před třemi lety Deníku N člen tehdejší vlády pod podmínkou anonymity. Od té doby se ale rétorika Česka směrem k Bruselu změnila.
„Spolu s našimi evropskými partnery budeme během šesti měsíců v čele Evropské unie usilovat o to, abychom byli společně silnější a abychom tuto naší silu dokázali využít ve prospěch těch, kteří ji potřebují,“ řekl před pár týdny současný ministerský předseda Fiala během představení priorit.
9°C
Ale to je přece svoboda a demokracie, taková, jakou jsme si vyzvonili !