100. den invaze: Vlákali Ukrajinci Rusy do pasti? Putin spoléhá na lhostejnost světa

Přestože Rusko od začátku invaze tvrdí, že se nezaměřuje na civilní cíle, zprávy ukrajinských i zahraničních médií hovoří o opaku.

Při ruských útocích na Mariupol zemřelo podle tamního starosty nejméně 21.000 obyvatel. Zděšení ve světě vyvolala zvěrstva, která podle médií spáchali ruští vojáci ve městě Buča u Kyjeva. OSN v květnu evidovala na Ukrajině přes 3380 civilních obětí.

Příkaz Kremlu ruským médiím kvůli váznoucí invazi: 100 dní „speciální operace“ nepřipomínejte!

Kyjev tvrdí, že na Ukrajině od února zemřelo také téměř 31.000 ruských vojáků, což by byl asi dvojnásobek oficiálních ztrát Sovětského svazu za devět let války v Afghánistánu. Podobné údaje ovšem nelze ověřit. O celkových ztrátách mezi ukrajinskými armádními příslušníky obě válčící strany mlčí.

Rusko po více než třech měsících války kontroluje zhruba pětinu ukrajinského území, řekl ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vedle velké části Doněcké a Luhanské oblasti na východě země jde také například o město Cherson na jihu a jeho okolí.

Válka na Ukrajině, která má na 44 milionů obyvatel, vyvolala největší migrační krizi v Evropě od druhé světové války. Podle OSN invaze vyhnala z domovů přes 14 milionů lidí.

Ruská vojska se nyní snaží o získání úplné kontroly nad Luhanskou oblastí a tvrdé boje se aktuálně odehrávají ve městě Severodoněck.

Americký Institut pro výzkum války (ISW) uvádí, že ruské síly jsou nyní vázány právě u Severodoněcku, a proto jen pomalu postupují na Slavjansk v Doněcké oblasti. Pokud Rusové získají dvojměstí Severodoněck i Lysyčansk, využijí tento dílčí úspěch k tomu, aby oznámili, že „osvobodili“ celou Luhanskou oblast. Pak se zaměří se Doněckou oblast.

ISW ovšem poukazuje, že dostat se přes řeku Severní Doněc s cílem obklíčit dvouměstí Severodoněck-Lysyčansk bude pro ruské síly obtížné.

Severodoněck, který je spolu se sousedním Lysyčanskem posledním městem v Luhanské oblasti kontrolovaným Ukrajinou, je v posledních dnech dějištěm tvrdých bojů. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února, dnes tedy pokračuje stým dnem.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

22:23

19. 4. 2024

Vážení čtenáři, se zpravodajstvím z války na Ukrajině dnes končíme. Přihlásíme se opět v sobotu ráno, dobrou noc.

21:51

19. 4. 2024

Ruské rakety v přístavu Pivdennyj v Oděse zasáhly dva terminály specializované na zemědělskou produkci, z nichž jeden patří známé singapurské firmě Delta Wilmar. Ta na Ukrajině podniká od roku 2004, od té doby zde investovala více než 300 milionů dolarů a vytvořila okolo tisícovky pracovních míst.

21:13

19. 4. 2024

Česko vydá na Ukrajinu Timura Treťjakova odsouzeného na 22 let vězení za nájemnou vraždu řidiče Sazky a za pokus o vraždu arménského podnikatele. Televizi Nova to potvrdil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Nova uvedla, že Treťjakov by se mohl na Ukrajině zapojit do bojů při obraně proti ruské agresi. Kdy muž z Česka odjede, záleží podle televize na tom, kdy pro něj Ukrajina pošle eskortu.

Treťjakov se podle pravomocného rozsudku vydal v listopadu 2007 vraždit na pražské Vinohrady. Dostal zakázku, aby tam zlikvidoval podnikatele, který jezdil v luxusním voze bentley. Shodou okolností tehdy na daném místě zastavil s jiným autem téže značky řidič ředitele společnosti Sazka. Treťjakov šoféra zastřelil. O dva týdny dříve navíc Treťjakov napadl na Václavském náměstí arménského podnikatele, kterého devětkrát bodl nožem. Napadenému cizinci zachránila život včasná operace.

Zobrazit celý online

Ukrajinští obránci v Severodoněcku přitom nyní vlákali ruské jednotky do pasti a podnikají protiútoky. Uvedl to poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Blíže neupřesněné vojenské úspěchy ve východoukrajinském městě zmínil také prezident Volodymyr Zelenskyj. Situaci na místě nelze kvůli aktivním bojům nezávisle ověřit. Podle Kyjeva se ruským jednotkám podařilo ovládnout již zhruba 80 procent města.

„Vlákali jsme ruské vojáky do pasti v Severodoněcku tím, že jsme předstírali, že se města vzdáváme. Ruské velení je nyní v šoku. Už ohlásili dobytí SD (Severodoněcku), když naše vojska zahájila tvrdý protiúder a nyní cupují moskevské soudruhy na kusy, navzdory jejich letecké a dělostřelecké převaze,“ uvedl Arestovyč na Facebooku.

Prezident Zelenskyj ve svém pravidelném poselství ve čtvrtek večer uvedl, že ukrajinské síly v Severodoněcku – nejzazší výspě ukrajinské obrany na donbaské frontě – zaznamenaly „určité úspěchy“. Je však podle něj příliš brzy na to, aby se o nich dalo veřejně hovořit. Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj sdělil, že „Severodoněck se drží a má šanci na rychlé osvobození“.

Podle dnešní zprávy britské vojenské zpravodajské služby Rusové drží pod kontrolou 90 procent území Luhanské oblasti a zcela zřejmě ji ovládnou během dvou týdnů.

Rusko těchto taktických úspěchů dosahuje za cenu vysokých ztrát a díky soustředění sil jen na jedné části území zasaženého jeho vojenským tažením, uvádějí britští zpravodajci.

Britská vojenská rozvědka zhodnotila, že Rusku se nepodařilo dosáhnout jeho původního cíle ovládnout Kyjev a centrum ukrajinské vlády. „V porovnání s původním plánem se (Rusům) nepodařilo dosáhnout ničeho z původního plánu,“ stojí ve zprávě rozvědky. „Aby Rusko dosáhlo nějakého úspěchu, bude muset nasadit velké množství vojáků a vybavení, a zřejmě mu to potrvá značnou dobu,“ píše se v ní.

Ruská armáda je aktivní i v jiných směrech. Tichomořská flotila ruského námořnictva dnes zahájila cvičení, jehož se v následujícím týdnu bude účastnit přes 40 lodí a až 20 letounů. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.

V prohlášení ministerstva se uvádí, že manévry konané ode dneška do 10. června mají za cíl nacvičit vyhledávání nepřátelských ponorek, protileteckou obranu lodních svazů, překonání vodních ploch s minovým nebezpečím či organizaci logistické podpory námořních sil.

Na Dálném východě vedla ruská invaze na Ukrajinu mimo jiné ke zhoršení vztahů mezi Ruskem a Japonskem, které si činí nárok na jižní část Kurilských ostrovů zabraných Sovětským svazem na sklonku druhé světové války.

Vraťme se ale v čase do 23. února, do dne předtím, než Rusko zahájilo svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Tehdy jsme se mohli domnívat, že dny ukrajinského prezidenta Zelenského jsou sečteny. Koneckonců ruská armáda co do výdajů převyšovala tu ukrajinskou v poměru deset ku jedné. Co se týče pozemních sil, Moskva měla nad Kyjevem dvojnásobnou převahu; a tato jaderná velmoc měla také desetkrát více letadel a pětkrát více obrněných vozidel než její soused, píše server CNN.

Jen několik dní před zahájením invaze vystoupil viditelně rozčílený Putin v televizi s nesouvislým, ale zato historickým monologem. Dal v něm jasně najevo, že neočekává nic menšího, než změnu režimu v Kyjevě.

Zdálo se, že kremelský vůdce sází na to, že Zelenskyj uprchne z metropole, podobně jako několik měsíců předtím Američany podporovaný afghánský prezident Ašraf Ghaní z Kábulu. Putin taky nejspíš doufal, že rozhořčení Západu z invaze brzy opadne, i když za cenu dočasné bolesti v podobě nových sankcí.

O 100 dní později jsou veškeré Putinovy plány na vítěznou přehlídku v Kyjevě odloženy na neurčito. Ukrajinská morálka se nezhroutila. Ukrajinští vojáci, vybavení moderními protitankovými zbraněmi dodanými Spojenými státy a dalšími západními spojenci, zdevastovali ruské obrněné kolony. Ukrajinské střely potopily křižník Moskva, chloubu ruské černomořské flotily a ukrajinská letadla se navzdory přesile stále drží ve vzduchu.

3. světová válka začala, řekla ruská moderátorka. Padly i výhrůžky směrem k USA a NATO

Ruská armáda začala koncem března stahovat své dobité jednotky z okolí ukrajinského hlavního města s tvrzením, že se chce soustředit na dobytí východoukrajinského regionu Donbas. Tři měsíce po začátku invaze to vypadá, že se Rusko už nesnaží o krátkou, vítěznou válku - a nezdá se, že by jí bylo schopné dosáhnout. Znamená to, že Moskva prohrává? Je poměrně lákavé se v určitý den podívat na situaci na bojišti a vyvodit z toho paušalizující závěry.

Upadající pozornost

Ruská ofenziva na východě Ukrajiny se odehrává v době, kdy pozornost mezinárodních médií o válku poněkud upadá. A právě na to možná Putin spoléhá - je možné, že si uvědomuje, že veřejné mínění zajímají víc vysoké ceny energií a nárůst spotřebitelských cen.

Putin nejspíš počítá i s tím, že diplomacie udrží pozornost jen krátce. Byl to Putin, kdo v roce 2015 vojensky vstoupil na straně syrského prezidenta Bašára Asada poté, co Damašek utrpěl řadu porážek. Občanská válka v Sýrii - která začala v roce 2011 - stále pokračuje, i když se pozornost světa dávno přesunula jinam, naposledy na Ukrajinu.

Jedním z největších přínosů Ukrajiny v informační válce je prezident Zelenskyj. Virtuálně vystoupil v parlamentech po celém světě a světovým vůdcům bez ustání připomíná, že o případných ústupcích Rusku musí rozhodnout Ukrajinci, nikoliv on sám.

Naopak Putin, který v podstatě umlčel veškerou domácí politickou opozici a fakticky má pod kontrolou ruské informační toky, na domácí půdě nečelí stejnému tlaku jako Zelenskyj. Nikolaj Patrušev, Putinův bezpečnostní poradce, nedávno uvedl, že ruské síly se na Ukrajině „nehoní za termíny“, což naznačuje, že Putin má pro svou válku na Ukrajině mnohem otevřenější časový plán.

„Vy máte hodinky, ale my máme čas.“ Tento výrok, který je někdy připisován zajatému bojovníkovi islamistického hnutí Tálibán, shrnuje dilema Američanů ve válce v Afghánistánu. Washington si musel neochotně přiznat, že povstalci operují v jiných politických a časových mantinelech a že musí jenom přečkat - nikoliv porazit - technologicky nadřazenou americkou armádu.

Rozhodujícím faktorem na Ukrajině proto může být, kdo má víc času. Ruský diktátor, který bude pravděpodobně u moci, dokud nezemře - nebo Ukrajinci, kteří bojují za přežití vlastního národa.

Rusko bude pokračovat ve své vojenské operaci na Ukrajině, dokud nedosáhne všech jejích cílů, prohlásil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko válku odůvodňuje potřebou sousední zemi demilitarizovat a denacifikovat.

„Jedním z hlavních cílů je chránit lidi v Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice,“ doplnil Peskov. „Byla učiněna opatření k zajištění jejich ochrany a přinesla určité výsledky,“ dodal mluvčí Kremlu.

Podle Peskova se od „pronacisticky orientovaných ozbrojených sil Ukrajiny i od samotných nacionalistických elementů podařilo osvobodit mnoho vesnic a měst, a zajistit tak možnost přechodu k nastolení života v míru“.

Dvě samozvané separatistické republiky v Donbasu na východě Ukrajiny vyhlásily nezávislost v roce 2014. Vznikly na částech území stejnojmenných oblastí, jejich představitelé si činí nárok na celé tyto regiony. Moskva samostatnost povstaleckých republik uznala letos v únoru, dva dny před začátkem svého tažení proti Ukrajině.

Válka na Ukrajině nebude mít vítěze, řekl koordinátor OSN pro tuto zemi Amin Awad. Míní, že je naděje na konec války, protože její pokračování si nebude moci ani jeden ze států dovolit.

„Tato válka nemá a nebude mít žádného vítěze,“ řekl Awad s tím, že si konflikt dosud vybral těžkou daň na civilní populaci. „Ať se na to podíváte jakkoliv - strategicky, politicky, ekonomicky - války jsou zlo. Žádnou válkou nikdo nic nezíská, prohrají všichni,“ pokračoval.

„Ukrajina trpí ztrátou životů, zničením nemocnic, škol, domovů, železničních stanic a kolejí a přepravy. Vůči Rusku jsou zavedené přísné sankce,“ uvedl Awad, podle kterého „je tu optimismus, že válka skončí, protože si to ani Ukrajina, ani Rusko už nebudou moci dovolit,“ dodal.

100 dní od počátku invazue připomínají na twitteru i politici a celebrity z celého světa. Například předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že EU stojí při Ukrajině a že statečnost jejího lidu „vyjadřuje respekt a náš obdiv“. 

Za EU se ozval i jeden z nejvyšších představitelů diplomacie Josep Borrell Fontelles. Ten připomněl, že za posledních 100 dní zemřelo tisíce lidí, 6,8 milionů lidí muselo opustit svůj domov a že za posledních 100 dní bylo zničeno mnoho přístavů, ale i polí. 

Lipavský: Rusko se bude zodpovídat

Pozadu nezůstal ani český šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti). „Ruští váleční zločinci se budou zodpovídat za spáchané zločiny, utrpení a materiální škody,“ napsal na twitteru a dodal, že Česko i nadále bude podporovat Ukrajinu a jejich boj za svobodu a nezávislost. Lipavský svůj příspěvek sdílel v češtině, ruštině i v angličtině.

Vyjádřil se i britský premiér Boris Johnson, který sdílel i jedno z mnoho videí, kde je zachyceno ostřelování ukrajinských měst. „Naše podpora Ukrajině nikdy nezakolísá, dokud si Ukrajinci nebudou užívat míru a svobody, které si jejich hrdinství zaslouží,“ napsal šéf vlády Spojeného království. 

Americký ministr zahraničí Antony Blinken zase ve svém příspěvku na twitteru chválil ukrajinskou „statečnost a odhodlání“ při obraně proti ruským silám. „Chceme vidět demokratickou, nezávislou, suverénní a prosperující Ukrajinu,“ podotknul.