9°C
Jarní putování s Karlem Hynkem Máchou: Kam se z Prahy vypravoval za inspirací nejznámější český romantik?
-
Jaro už nejenže není za dveřmi, naopak je ná návštěvě v plné parádě. Nejvyšší čas vyrazit z velkoměsta do přírody, která se v různobarevných odstínech probouzí k životu. Ale kam? Napovědět by mohl Karel Hynek Mácha (†25), jenž měl Čechy procestované skrz naskrz. A jelikož se narodil na Malé Straně a vyrůstal v Novém Městě, býval zpravidla začátek i cíl jeho cesty stejný – Praha. Věděli jste, kde se nechal inspirovat pro svou první báseň, nebo jakým hradům hodlal složit poctu?
- 1.
Kde se psal pozdní večer, první máj…?
Nelze nezačít ničím jiným, než lokalitou, která Máchu inspirovala k jeho nejslavnější básni – k Máji. Je jím hrad Bezděz a jeho okolí, od Prahy vzdálené zhruba 80 kilometrů. Mácha malebnou gotickou zříceninu, jíž dal vystavět Přemysl Otakar II. navštívil podle badatele a ředitele nakladatelství Academia Jiřího Padevěta několikrát. Tolik mu učarovaly mohutné zdi, dominantní věž a především pak také skvostný výhled na jezero, které se dnes jmenuje Máchovo.
Hrad BězdězAutor: Profimedia„Bezděz představoval pro Máchu jistě velkou inspiraci. Přímým výsledkem je próza Večer na Bezdězu, která je součástí Obrazů ze života mého, a Bezděz a jeho okolí inspirovaly Máchu velmi pravděpodobně též k napsání Máje,“ uvádí Padevět v knize Cesty s Karlem Hynkem Máchou. Kuriózní přitom je, že Mácha Bezděz navštěvoval spíše během letních měsíců.
Z Prahy se dá na Bezděz dostat vlakem s přestupem v Mladé Boleslavi za dvě hodiny. Z vlakového nádraží na hrad je to pak zhruba hodina cesty. Alternativou je pak cesta do Doksů, kam z Prahy vyráží i přímý spoj, a odkud vede na Bezděz zhruba dvouhodinová procházka a to konkrétně i přes tzv. Máchovu cestu.
- 2.
Pomsta z lásky
Mácha se nedožil nikterak vysokého věku, proto toho ani nestihl tolik sepsat. Za svého života stihl dokončit jediný román, který pojednává o pomstě z lásky, a jehož děj se odehrává na hradě a v podhradí, jejichž předobrazem byl další z notoricky známých hradů v Čechách. Kokořín. Také ten Mácha navštívil častěji, také zde „z 20. na 21. srpna 1833 přenocoval,“ uvádí Padevět. Vyšňořeného hradu, jaký známe dnes, se však básník nedočkal.
Hrad KokořínAutor: Profimedia.cz„V době Máchových návštěv byl Kokořín zříceninou, která chátrala již zhruba dvě stě let. Hradní věž byla nepřístupná,“ uvádí Padevět. Hrad chátral z vůle císaře Ferdinanda II. po třicetileté válce, kdy nakázal, aby se hrad nijak neudržoval a neobnoval. Jeho nynější „sláva“, a že je proč slávu zmiňovat, sic se jedná o oblíbený turistický cíl, započala zkraje 20. století, kdy byl hrad rekonstruován do nynější podoby. A jaký že román Máchovi při návštěvách zříceniny vytanul na mysli? „Kokořín a Kokořinský Důl se s největší pravděpodobností staly inspirací a dějištěm prózy Cikáni.“
A kudy se do dějiště jediného dochovaného románu slavného romantika, které je od hlavního města vzdáleno zhruba 80 kilometrů, vydat? Nejlépe autobusem přes Mšeno nebo přes Mělník, přičemž cesta může s přestupem trvat hodinu i více. Pokud by chtěl někdo dát přednost vlaku, z Mšena je to na hrad zhruba dvě hodiny cesty. Za výlet ovšem stojí nejen samotný hrad, ale též jeho okolí, kterým se mimo jiné také line tzv. Máchova cesta.
- 3.
Vstříc do světa literatury
Nedaleko Prahy nachází se malá obec, kam Mácha často a rád chodíval. Když zohledníme její malebnost a krásy okolí, nelze jinak, než se tomu nedivit. Jmenuje se Svatý Jan pod Skalou a známá je především zdejším klášterem, nad nímž se klene mohutná vápencová skála, a ve kterém se nachází poutní jeskyně. Scenerie láká turisty po tisících, a nejinak tomu bylo i před 200 lety, kdy Svatý Jan pod Skalou dobře posloužil zvídavým výletníkům z nedalekého okolí. Karel Hynek Mácha byl jedním z nich. Tvrdí se, že návštěva v něm utkvěla natolik, že vzal do ruky brko, papír a psal…
Výhled od kříže na samém vrcholu skály.Autor: Profimedia.cz, archiv Blesku„Vysoká kde hrdě skála ve hvězdnatou strmí říš, jejíž vrchol mechovitý na svém hřbetě nese kříž.“
„Zřejmě pod dojmem z návštěvy tohoto místa Mácha napsal báseň Svatý Ivan, kterou recitoval poprvé veřejně v Klementinu v roce 1831 a kterou mu pochválil Josef Jungmann,“ zmiňuje Padevět známého národního obrozence. Pochvala jej povzbudila natolik, že se rozhodl k ještě ráznějšímu kroku, bez něhož by možná Máje nebylo. „Svatý Ivan byl rovněž první Máchovou publikovanou básní,“ dodává Padevět. Vyšla koncem roku 1831 Večerní vyřazení.
Jak bylo řečeno, Svatý Ivan pod Skalou se nachází nedaleko Prahy – je tomu takových 20 kilometrů od západních hranic metropole. Ale ač sem dojíždí autobus, přímým spojem se sem nedostanete – leda s přestupem buď v Loděnici nebo Berouně. Tam už z Prahy přímé spoje jezdí, a to jak autobusové, tak i vlakové. Z Berouna to do Svatého Jana pod Skalou navíc není nikterak daleko, takže i taková pětikilometrová procházka může být za příjemného počasí lákavá.
- 4.
Královské hrady
Romantické duše v 19. století nezřídka putovaly po hradech a zříceninách. Mácha pochopitelně nebyl výjimkou, v Čechách jich navštívil na desítky a dokonce si o jejich navštíveních vedl záznamy. Stejně jako v případě Karlštejnu a staršího Křivoklátu, které jsou dodnes turisticky tuze vděčnými destinacemi. A Máchu – jak jinak – ponoukaly k tomu, věnovat jim pár řádek. Nikoliv veršovaných. Básník měl v plánu napsat románovou tetralogii Kat, vsazenou před husitské války. Každý díl byl „věnován“ konkrétnímu hradu – Křivoklátu, Karlštejnu, Vyšehradu a Valdeku.
Na Karlštejn vyrazí historický průvod v čele s Karlem IV.Autor: Blesk:Michal Protivansky„Karlštejn „pravděpodobně několikrát navštívil před rokem 1831,“ uvádí Padevět. Na základě pamětí jednoho z Máchových přátel se také můžeme dozvědět, kudy sem z Prahy zamířili. „Újezdskou branou zřejmě přes Malou Chuchli a Třebotov a za tmy dorazili do obce Budňany, kde přespali v hájovně. Druhý den ráno dorazili na Karlštejn.“ Mácha povídku Karlův Tejn dokončit nestihl. Což nelze říct o povídce věnované Křivoklátu. Ten Mácha „navštívil v květnu 1833, v době, kdy byl hrad po požáru v roce 1826 ve velmi špatném stavu. Prohlídka Máchu bezpochyby inspirovala k napsání prózy Křivoklad, která se měla stát první částí zamýšleného románového cyklu,“ zmiňuje Padevět.
Oba hrady jsou v dobré dojezdové vzdálenosti od Prahy, a i jejich okolí svádí k činorodým procházkám. Na Křivoklát zajíždí autobusy z Kladna nebo z Rakovníka, přičemž na železniční stanici v podhradí dojíždí i přímý spoj z Prahy, případně s přestupem v Berouně či Rakovníku. Stejně tak lze jet přímo vlakem i do Karlštejna.
- 5.
Poslední cesta
Básníka s romantickou duší v životě lákaly nejrůznější vrchy, hory a kopce, z nichž byl pohled na čarokrásnou českou krajinu. Leckdy jej inspirovala v jeho díle. Nejinak tomu mělo bý také v případě vrchu Radobýl, který se svými 399 metry nad mořskou výškou vypíná nad Litoměřicemi. Že vám je tento název povědomý? Měl by. Však také Máchova návštěva na Radobýlu bývá údajně označována za osudnou.
Vrch Radobýl, ze kterého Mácha spatřil požár v LitoměřicíchAutor: Profimedia„Mácha vystoupil na Radobýl při výletě z Litoměřic 23. října 1836. Z vrcholu navečer spatřil požár na okraji Litoměřic, který potom pomáhal hasit,“ líčí Padevět. Máchu hašení požáru celkem vysílilo a není nepravděpobobné, že se při něm nalokal znečištěné vody, která mu způsobila choleru. Na tu zakrátko 6. listopadu 1836 v Litoměřicích i skonal. Na vrcholku kopce přitom „podle některých životopisců psal svoji poslední báseň Cesta z Čech.“
Jak bylo řečeno, Radobýl se nachází u Litoměřic, vede na něj konkrétně žlutá turistická stezka, která má svůj počátek u železničního nádraží. Dostat se tam z Prahy lze ovšem jen s přestupem. To na autobusové nádraží dojíždí přímý spoj z Holešovic.
- 6.
Na střeše Čech
Co by to bylo za putování krásami Čech, kdyby nekončilo úplně na vrcholu. Což bylo zvláště v době, kterou zažil Karel Hynek Mácha – žádná auta, žádná letadla, žádné vlaky, ale pouze vlastní nohy a nadšení, docela úctyhodné. Stejně jako mnozí dnešní nadšenci, ani Mácha si před dvěma staletími nenechal ujít výšlap na nejvyšší horu České republiky, Sněžku. Poprvé ji navštívil 28. srpna 1833, a i tato návštěva Krkonoš nezůstala bez odezvy jeho spisovatelských vloh.
Pohled na vrchol nejvyšší české hory v letním období, kdy se tady pohybuje nejvíc turistů.Autor: Profimedia.cz, archiv„Byla chladná noc; ouzkou mezi horami rozsedlinou ubíral se poutník mdlým krokem z hor. Naproti němu v celé své vysokosti stála Sněžka, na vrcholku jejím sněhokrytém stál teď jen osamelý kříž,“ stojí v jeho krátkém textu. „Pod dojmem z první cesty vnikla próza Pouť krkonošská, napsaná ve čtyřech verzích v září 1833,“ uvádí Padevět. Jde o drobnou prózu, která líčí putování poutníka do Krkonoš, kde právě pod Sněžkou objeví mystický klášter. „V Máchově době v Krkonoších neexistovaly téměř žádné stavby určené k přenocování poutníků. Výjimkami byly primitivní přístřešek u Labského vodopádu a takzvaný hospic na Sněžce, upravený ze zrušené kaple sv. Vavřince kolem roku 1824.“
Krkonoše a Sněžka jsou od Prahy přece jen už trošku více vzdáleny. Zhruba takových 160 kilometrů. Z Prahy do Pece pod Sněžkou nicméně dennodenně jezdí autobusové linky, které vydají na zhruba tři hodiny jízdy. To Mácha to měl těžší, cesta z Prahy mu trvala i několik dní.
VideoVideo se připravuje ...Když mráz „oblékne“ Máchovo jezero. Ledovou plochu natočil dron David Malík, Matěj Šrám
-
Související články
