9°C
Rodin přijel nejprve do Prahy na svou výstavu, o kterou se nejvíc zasloužil jeho obdivovatel sochař Josef Mařatka. Spolek Mánes a Akademie výtvarných umění vybudovaly pro výstavu v zahradě Kinských secesní pavilon podle návrhu architekta Jana Kotěry.
Byly tu vystaveny hlavní Rodinovy kovové i mramorové sochy, například Kovový věk, Jan Křtitel, Občané z Calais, pomník Victora Huga, portréty i početný soubor kreseb.
S Úprkou si padli do oka
Poté zamířil na Slovácko. Kraj tradiční živé kultury ho uchvátil. „Neskrýval, že se mu zapsal do srdíčka. Svědčí o tom třeba fotografie, na které je zachycen při tanci,“ poznamenal kurátor výstavy Tomáš Gronský.
Zlatým hřebem se stala Rodinova cesta do Hroznové Lhoty do ateliéru Joži Úprky (1861 až 1940). „Padli si do oka. Když měl Rodin odjet na banket uspořádaný na jeho počest v Kroměříži, raději zůstal u něj v ateliéru. O setkání s Rodinem stál tehdy každý, on ale nepřijal každého. Traduje se, že vstupenkou k němu bylo, když žadatel zazpíval moravskou písničku,“ prozradil kurátor.
Výstava v Hodoníně mapuje cestu sochaře Rodina na Slovácko Zdeněk Matyáš
Rodin se rozloučil s Úprkovými tím, že věnoval jeho těhotné manželce prsten. Ta o něco později porodila dceru Boženku. Na konci roku 1902 jim pak poslal srdečný dopis.
„Vzpomínám na to, že velký moravský umělec mě přijal ochotně u sebe, s tak velkou úctou a uměleckým potěšením,“ napsal v listu mimo jiné Rodin.
Většina dobových černobílých fotografií zachycujících Rodina a české umělce při návštěvě Slovácka patří k unikátům. Část poskytl na výstavu i pravnuk Joži Úprky Jan Benetík. Výstava Auguste Rodin na Slovácku bude v Hodoníně k vidění do letošního 21. srpna.
