8°C
Jen málokdo mohl 24. února tušit, co vše s sebou ponese ruský vpád na Ukrajinu. Trvá již přes dva měsíce a západní svět na Rusko uvalil řadu sankcí, zvláště ekonomických. Rusko koncem dubna uvedlo, že přestane dodávat plyn Polsku a Bulharsku. Mají se začít bát i Češi, konkrétně Pražané?
Chce to alternativy
Zemní plyn je v metropoli zužitkováván především pro vytápění. Podle náměstka primátora hl. m. Prahy Petra Hlubučka (STAN) je využíván zhruba 180 tisíci domácností. Do toho lze přičíst nejrůznější firmy, sklady, kanceláře, školy či zdravotnická zařízení. Institucí a firem, které zemní plyn odebírají, je podle Hlubučka 10 tisíc. K tomu všemu jen budovy hlavního města „spolknou“ celou 1/10 spotřeby zemního plynu z celé republiky. Odstřižení dodávek zemního plynu by tak pro Prahu představovalo bolestný problém. K němu se ovšem magistrát staví čelem.
„Budoucnost dodávek zemního plynu z Ruska je politicky diskutabilní. Musíme proto pracovat s možným scénářem, kdy v blízké budoucnosti dostupnost zemního plynu klesne, cena zkapalněného plynu dramaticky vzroste,“ je si Hlubuček vědom ekonomického zatížení, které z toho poplyne obyvatelům. Tím spíše, že ceny plynu vzrostly už loňský rok. Nyní se v souvislosti s aktuální situací na Ukrajině čeká další navýšení.
„Primárně byla energetika záležitostí státu. V Praze jsme se ale rozhodli jít další, alternativní cestou,“ upřesnil Hlubuček. Jde o nahrazování energie alternativními a obnovitelnými zdroji, které by tolik nezatěžovaly životní prostředí, jejžto by mělo být zahrnuto do aktualizace Klimatického plánu Prahy do roku 2030. Praha by do budoucna měla začít využívat biometan, k jehož výrobě se vybuduje výrobna. V plánu je také bioplynová stanice na gastroodpad.
Fotovoltaika a špinavá voda
Alternativní cestou k dosažení kýžené energie je podle Hlubučka třeba fotovoltaika. „Do roku 2030 bychom rádi minimálně 20 tisíc střech osadili fotovoltaickými panely,“ netají se. V plánu je také výstavba tzv. Energocentra, které by mělo být největším zařízením na výrobu tepla i chladu v celé republice na bázi tepelných čerpadel.
Vzniknout by mělo na Císařském ostrově při Ústřední čistírně odpadních vod v Bubenči, přičemž by mělo využívat právě odpadní vody. „Energocentrum bude získávat tepelnou energii pro dodávku do zde sousedících lokalit Dejvic a Veleslavína a v druhé etapě do lokality Holešovice a do rozvojového území Bubny-Zátory,“ nastínil náměstek. Z kalů v čistírně bude vznikat stlačený zemní plyn (CNG), který bude město využívat do plynové středotlaké sítě. Energocentrum by se mělo začít letos na jaře a příští rok by mělo být hotové.
Motivace a dotace
„Praha ukončí investiční podporu instalace kotlů na zemní plyn. Naopak převede tuto investiční podporu do obnovitelných zdrojů, jako jsou tepelná čerpadla či fotovoltaického systému,“ dodal Hlubuček, jenž má na magistrátu v gesci oblast životního prostředí, infrastrukturu a technickou vybavenost. „V současné době chceme vlastníky motivovat k přechodu na jiný zdroj vytápění, a to poskytnutím podpory z dotačního programu hl. m. Prahy.“
Výhled do budoucnosti
Nejde však jen o apel na jednotlivé majitele a instituce. Hlubuček bude chtít, aby developeři při svých budoucích projektech zohledňovali právě bezemisní zdroje tepla na bázi obnovitelných zdrojů. Dosud bylo v jejich kompetencích rozhodovat o energetickém zabezpečení projektů, které v Praze vznikaly a mají vzniknout. Jeho návrhy ohledně energetické soběstačnosti metropole se nyní bude zabývat rada hl. m. Prahy a patrně v červnu letošního roku také zastupitelstvo.
Plán Česka při odstavení dodávek plynu Videohub
Ještě se párkrát poplácejte po zádech jací jste kabrňáci a pak vás dav požene svinským krokem 
