7°C
Přesně před třiceti lety se Evě Königové změnil život. „Šla jsem na nákup a v ulici na sloupu vysel plakát, že se v Plzni zakládá městská policie,“ vzpomínala Königová. Neváhala a přihlásila se.
Zájem u lidí byl tehdy obrovský. „Vzali jen každého třetího a já měla štěstí. Šlo o mé druhé zaměstnání. Před tím jsem pracovala v obchodě s domácími potřebami, kde jsem měla na starosti učně,“ svěřila se Königová.
Těžké začátky
Začátky byly těžké. Budoucí strážníci museli podstoupit na radnici tříměsíční školení. „To už jsme ale chodili na pochůzky po městě. Na sobě jsem měla modré džíny, černou bundu a na hlavě strážnickou brigadýrku. Uniformu a zbraň jsem dostala, až když jsem složila závěrečné zkoušky,“ řekla Königová.
Jen dvě služebny
Prvních 33 plzeňských strážníků sloužilo na dvou služebnách, na radnici a na sídlišti Lochotín. „Já šla na tu druhou a stala se velitelkou směny. Měla jsem pod sebou čtyři lidi,“ uvedla Königová. S parťákem vyráželi do terénu.
„Řešili jsme opilce, ale hlavně rušení nočního klidu, protože mezi paneláky byly tehdy diskotéky. S opilci máme problémy i teď, hluk už není, ale zase narostl počet narkomanů,“ uvedla Königová. Ta se svojí pílí a pracovitostí vypracovala na velitelku služebny ve Skvrňanech, kterou je dodnes.
Zakladatelé karatisté
Zakladateli městské policii v Plzni byli karatisté. Ti své podřízené cvičili sebeobraně. „Byla to tvrdá škola. Řezali s námi o zem, nebyly tam žíněnky. Měla jsem všude modřiny. Také nás honili nahoru a dolů po tribuně stadiónu Viktorie. Sice jsem před tím sportovala, ale tady jsem si sáhla leckdy na dno svých sil. Většina dnešních mladých lidí už by to nedala,“ dodala Königová.
VIDEO: O práci plzeňských strážníků.
