8°C
„Horkovod dlouhý 42 kilometrů by stál odhadem jednotky miliard korun,“ řekla Blesku primátorka Markéta Vaňková (ODS). Myšlenka přivádět teplo do Brna z jaderky přitom vznikla už za minulého režimu. Před 12 lety byly ale přípravy pozastaveny. Město totiž tehdy nemohlo garantovat dostatečnou spotřebu tepla.
To je dnes už ale minulostí. Pokud by horkovod vznikl, byla by prý závislost Brna na ruském plynu do šesti let nulová. Zdejší teplárna navíc urychleně buduje kotle na biomasu. Potřebnou štěpku do nich budou chrlit městské lesy.
Horkovod by vymanil Brno se závislosti na Rusku. Horkovod by byl rozveden větvemi po celém Brně. Teplárny Brno podle ředitele Petra Fajmona zásobují teplem 100 000 domácností, čili asi čtvrt milionu lidí. V Brně žije 380 000 obyvatel. Z 80 procent podnik využívá ruský plyn, zbylé teplo pro domácnosti i podniky vzniká spalováním odpadu.
Horkovodní potrubí v délce 42 km má být z velké části pod zemí, mimo silnice a zastavenou oblast. Oběh vody budou zajišťovat čerpací stanice v obou koncových bodech,a le také v přečerpávacích stanicích Dobřinsko a Oslavany. S napojením na brněnskou horkovodní síť se počítá v Bosonohách.
